16.11.2021
Kategorie: Společnost

Logistika epidemie

Sdílejte článek:

MONIKA ČÍRTKOVÁ

CIRTKOVAV poslední době jsem se zde tématu boje s epidemií věnovala dost, ale než ho uzavřu, mám na srdci ještě dvě praktické poznámky. Omlouvám se čtenářům, že tentokrát to bude delší. Potom si ale snad odpočineme a budeme se věnovat příjemnějším záležitostem.

1) Logistika očkování

Ačkoliv to tak na začátku nevypadalo, myslím, že je nutné odcházející vládu za zvládnutí očkovací mašinerie pochválit.

Rozjezd byl pomalejší, což bylo způsobeno postupnými a nedostatečnými dodávkami vakcín, a i já jsem zde vyslovila domněnku, že akce bude nad síly exekutivního aparátu.

K tomu ale nedošlo. Vláda rychle pochopila, nastavila systém priorit (důchodci, zdravotníci, záchranáři, učitelé, nemocní, věkové skupiny), postupně otevírala termíny, přes počáteční obtíže fungoval zřejmě i ten složitý přihlašovací systém.

Už na jaře to jelo jako na drátkách a myslím, že tak od června se k vakcíně dostal každý, kdo chtěl. V létě už se dalo prostě přijít a očkovat se. Informací bylo dostatek, vakcín také, míst, kde se očkuje rovněž, dokonce vyjížděly mobilní očkovací týmy.

Když čtu, že “je vinou Babiše”, že je tolik lidí neočkovaných, říkám se, zda to autoři těchto výroků myslí vážně?

Představa, že budou vládní úředníci obcházet občany a nutit je k očkování, je zcestná. Vláda velmi správně vytvořila podmínky pro očkování, a to velmi pohodlné; očkování bylo dostupné zcela zdarma doslova všude.

Pokud se některý náš spoluobčan rozhodne neočkovat, je to otázka jeho svobodné volby; nikomu do toho nic není. Byť já sama se domnívám, že očkování je pro velké skupiny obyvatel prospěšné a mnohým může zachránit život v případě nakažení, jsem daleka soudit rozhodnutí kohokoliv. Skutečnost, že někdo otázky zdravotních zákroků hodnotí jinak, než si je třeba vyhodnotím já, mne neuráží, protože nesnáším obecnou zvyklost strkat nos do záležitostí, do kterých mi nic není, a vždy a za všech okolností respektují svobodu volby.

Základní problém s očkováním je jiný, a to změna rétoriky, která vakcinaci provází. Pokud vám někdo bude tvrdit v lednu A, v březnu B, v květnu F, v červenci K a v září X, tak vaše důvěra v jeho tvrzení poletí rapidně dolů; s tím se toho dá dělat jen málo.

Výrobci vakcín a odborníci z oboru si to měli rozmyslet dříve, než spustili zavádějící kampaně.

Dodávám, že v posledních dnech se kampaň už úplně zvrhla, protože má potenciál lidi spíše znechutit než přesvědčit. Teď už je z ní jen součást do obrátek vyhnané hysterické a iracionální celospolečenské diskuse.

2) Logistika testování

Od začátku se domnívám, že testování jako neinvazivní, rychlý a poměrně levný způsob zjištění informací je jedním z nejvhodnějších způsobů řešení problému. Nikdy mi to nevadilo. První test jsem podstoupila čistě ze zvědavosti už loni na jaře, když ještě stál jako dvě nebo tři luxusní rtěnky a pro výsledky jsem musela osobně do nemocnice, kde mi je předali na papíře.

Později se dostupnost testů zlepšila, cena klesla, otevřela se testovací centra.

I tohle letos fungovalo výborně.

Testy byly k dispozici ve stanovených intervalech zdarma pro všechny. Antigenní i PCR, přičemž antigenní možná nevykazují tak vysokou spolehlivost, ale jsou rychlé a levnější a pro orientační informaci dostačující; určitě je to lepší než nic.

Protože já test nikdy nevnímala jako papír, který je propustkou někam, ale jako informaci. Když odpovídáte za více lidí a za chod domácnosti, potřebujete prostě informaci: vědět, zda je někdo nakažený, a pokud ano, přijmout opatření, léčit, řešit. Přesně takto jsem testy vnímala a pravidelně na ně chodila.

Zvykla jsem si zastavit se jednou nebo dvakrát týdně v testovacím centru, třeba cestou domů z práce. Tady u nás na Husově je fajn personál, měli mne už v evidenci, otevřeno mají do večera i v neděli, nečekala jsem, celá akce zabrala zhruba stejně času jako nákup v pekárně (!), výsledek jsem měla na mobilu do dvaceti minut.

Když jsem to sem napsala, samozřejmě se ozvaly výtky, že je to drahé a že plýtvám veřejnými prostředky. Ano, něco to stojí, ale myslím, že šíření té nemoci je mnohem, mnohem dražší. Testovat lidi zdarma je pořád nepoměrně levnější než platit náklady léčení, nemocenské, lockdowny, o dopadech na ekonomiku nemluvě.

Ale i tohle se zvrhlo a dostupné, levné a rychlé testování se postupně ruší, aby se tímto způsobem donutili lidé k očkování.

Potom se ovšem nedivme, že se epidemie šíří.

Když sleduji iracionální opatření, která odcházející vláda zavádí a nová v nich bude pokračovat, tak se vůbec nedivím.

Milí přátelé, přeji vám hezký den a hodně zdraví.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (22 votes, average: 2,50 out of 5)
Loading...