27.3.2019
Redakce
0
Kategorie: Politika

Levicové “demokraty” nic nezastaví …

Sdílejte článek:

J3K

Vyšetřování vlivu Ruska na americké prezidentské volby a spolupráce Trumpa a Putina skončilo pro řadu lidí zklamáním. Přestože byly vynaloženy velké finanční prostředky hrazené ze zdrojů velmi blízkým Demokratům a Hillary Clintonové, spolupracovala významná média a přidaly se známé osobnosti především kulturního světa, nepodařilo se ani placeným expertům ze CIA po dvou letech pátrání najít spojení mezi Trumpem a ruskou tajnou službou při ovlivňování těchto voleb.

Když ani CIA schopná vymyslet důkazy potřebné ke spuštění války nic neobjevila, je to s podivem a naznačuje to, že tuto extrémně velkou bublinu živila především média a demokraticky se tvářící levicoví liberálové. Pro ně tak nastala smutná situace. Měli by totiž přiznat, že Trump vyhrál čestně a většina Američanů si prostě Clintonovou v úřadu prezidenta nepřála. I když následné volby do Senátu USA vyhráli právě Demokraté, to za obrovské podpory významných mediálních domů, Trump se stal pomníkem marných snah ovládnout celé Spojené státy. Vzhledem k tomu, že v USA, ostatně podobně jako v Rusku, má prezident významné pravomoci, bylo vyšetřování posledním stéblem, kterého se Demokraté chytali. Teď už víme, že marně.

Kdo by čekal pokoru, mýlí se. Velká moc a vynikající finanční zázemí držící při životě neomarxistickou ideologii nyní na Západu tak populární dá neúspěchu při dokazování mediálně vytvořené kauzy brzy zapomenout. Nečekejme žádnou sebereflexi. Podobně, jako ekologové, budou i liberálové nadále mlít dokola své fráze. Jestliže ekoteroristé naprosto přehlíží důkazy o vlastních lžích a ke své demagogii využívají pouze toho, co zní pro lidstvo a planetu třeba jen v náznaku trochu hůře, ignorují naprosto skutečnosti vzešlé z výzkumů, měření a třeba i historického pozorování, a propracovaným systémem otravují život miliardám lidí. Jejich tlachání bohužel nejvíce odnáší právě Evropané, kteří jsou ke svému okolí relativně nejšetrnější. Podobně Evropa společně se Spojenými státy doplácí na levicový boom a určitou lenost lidí bojovat za svou budoucnost. Jestliže jsme svědky jistého návratu zpět, kterým pro postsocialistické země chování Západu je, pak se nám vrací i vzpomínky na postupy nomenklaturních kádrů z 50tých až 90tých let minulého století. Komunisté používali systém, který se v historii tolikrát osvědčil. Bič a med. Řada lidí, kteří stáli za osvobozením Československa od německé okupace, hrdinové létající pro britskou RAF, vojáci jdoucí z daleké Sibiře, plno z nich skončilo na popravišti či v mnoho let trvajícím vězení. Naopak v mládeži bylo probouzeno nadšení pro socialistickou výstavbu a budování lepších zítřků pod dohledem těch vyvolených, tedy komunistů. Vzpomeňte na politicko-agitační oblbování mládeže ve školách, Jiskřičkách a Pionýru, přechod do komunistické přípravky SSM a těm nejhorlivějším se poté otevírala cesta do dalšího života.

Podobný systém se vrací. Mládež je opět manipulována do různých rolí. Ekostávky jsou ideálním způsobem ulévání a přihrává to voliče Zeleným, kteří stojí u zrodu pádu skutečné demokracie na Západu. U nás i díky exotům typu Matěj Stropnický, před ním Bursík, za Zelené kandidovala i Fišerová, Mejstřík či Kocáb, se Strana Zelených moc neprosadila, ale ve světe její členové napáchali škod moc a dosud sedí v mnoha důležitých orgánech evropských zemí a EU. Typickým příkladem jejich devastace společenského prostředí jsou Švédsko a Německo. Po Zelených přišli další levicoví nadšenci, kteří se samozřejmě zaštiťují výdobytky kapitalismu, ale ten pomalu likvidují a mění. Posun z demokratů na liberální demokraty je pouze aktivace levicových ideálů a snaha implantovat je do funkčního systému, kterým se Západ mohl oprávněně pyšnit. Znovu je třeba upozornit na dlouhodobou systematickou přípravu mladých kádrů ve školách, kterou levice skutečně nepodcenila. O tom svědčí i nynější stav, kdy děti stojí často proti svým rodičům, kteří jen přihlíží a nereagují, mnohdy ze strach. Navíc je třeba si uvědomit, že i po 30ti rocích od tzv. Sametové revoluce jsou u moci stále ti, kteří už tenkrát měli budoucnost spojenou s postupem výše i v době, kterou nyní tak haní. Navíc vysoké školy produkují řadu absolventů tendenčně pedagogy vedenými. Neziskové organizace napadají školství, jako šváby spižírnu. Přitom právě prostředí neziskovek je názorným příkladem rozpadu kapitalistického zřízení. Přidáme li i řadu médií ovládaných ideology z levého spektra stran, je masáž mládeže zaručena.

Musíme si též uvědomit, jak rozdílně se chovají v době politické korektnosti levicoví politici a jak ti ostatní. Jestliže liberální demokraté nepřipouští žádné možnosti jiného pohledu na situaci a problematiku, protože odmítají svou spojitost s dobou před rokem 1989 a agresivně prosazují změny, pravicoví zastánci pořádků fungujícího Západu připouští, že některé věci šlo dělat lépe, nicméně vychází z vynikajících hospodářských výsledků a demokratického systému, jež posunul kdysi Západ na vysokou úroveň. Rozdíl v chování je zjevný. Pravice upozorňuje, varuje, předkládá fakta, levice rozkazuje, netoleruje, omezuje, vydává restrikce, zakazuje. Abychom ještě uvedli vše na pravou míru, původní pravice se posunula do středu, střed do leva a levice je extrémní ve svých nárocích. Na pravici je tak trochu vzduchoprázdno s menšími osídlenými prostory nejednotných subjektů bez výrazného vedení. Navíc levice si mimo klimatu našla svého nepřítele v Rusku a Číně, což je paradox stejně, jako to, že tyto postkomunistické země se chovají více kapitalisticky a zodpovědně, než tolik připomínaný Západ. Neustálé opakování doktríny z ní pro mnohé dělá realitu. Opět jsou vytrhávané segmenty, příkladem je zpětvzetí Krymu, aniž by byla připomenutá historie a okolnosti (třeba pravděpodobnost vzniku americké námořní vojenské základny v těsné blízkosti hranic Ruska a představa podobného postupu ze strany Ruska poblíž amerického území).

Jak lze vidět, výsledky šetření v USA Demokraty tam a liberální demokraty v Evropě nijak nezastaví. Šiřitelé podezření přehodí výhybku a začnou hledat jiná obvinění, ostatně v rámci kampaně MeeTo už to udělali. Tváře aféry, tedy Clintonová a řada významných umělců se ani neuzardí. Trump věděl předem, že s nikým nespolupracoval a mávne nad tím ironicky rukou. Což je chyba. Pokud by použil stejné metody, jaké zdobí Clintonovou a Demokraty, muselo by za celé vyšetřování být plno lidí potrestáno, samotná Hillary dehonestována a umělci posláni do důchodu. Nestane se tak jen proto, že skutečně demokraticky se chovají ti, kteří ve svém názvu slovo demokratický nemají. To platí v Americe, v Evropě se liberální demokraté rozlezli do mnoha směrů. Co je demokratického na kdysi pravicové ODS, která vylučuje významného člena jen proto, že se chová pravicově, vlastenecky a politicky nekorektně, říká tedy, co si myslí? Posun politického spektra je právě tady pro nás nejviditelnější, ale podobné to je všude na Západě. Nadále tedy budeme vystavováni neexistujícím ruským hrozbám, čínskému špiclování přes 5G sítě či vojenské hrozbě plynoucí z blízkosti Ruska, ekologickým tragédiím a přísunu muslimů. Naopak budou přehlížena fakta o vojenské a téměř celoplošné přítomnosti amerických vojsk, ekonomických dopadech nesystematicky dodržované blokády Ruska, o lžích propagujících elektromobilitu, migraci a skutečnou demokracii. Pokud samotní nenavážeme na neúspěch amerických vyšetřovatelů a nevyužijeme průkazného podvodu politiků podporovaných médii a elitami včetně evropských a našich, jehož cílem nebylo nic menšího, než svrhnout lidmi zvoleného prezidenta USA, nemáme právo na změnu k lepšímu. Naše pohodlnost nás jednou bude stát více, než tušíme.

Autor: J3.K

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (23 votes, average: 4,57 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Dno

    JANA MARKOVÁ Říká se, že někdy musí člověk padnout až na dno, aby se mohl zvednout. Když se v