15.9.2014
Redakce
0
Kategorie: Společnost

“Lásku” ke státu si kupujeme za své daně

Sdílejte článek:

OD: RONALD IŽIP 15|09|2014

Člověk nemá rád změnu. Přímo ji nenávidí. I proto se mnohokrát v historii stalo, že vyspělá a stabilně vypadající společnost znenadání zanikla. Často nenávratně. Lidé si uvědomovali, že něco není v pořádku, ale i přes pokusy mnohých vizionářů nedokázali udělat zásadní změnu. Společnost zůstala uvězněna v okovech svých hodnot. A to až do doby, dokud nepřišla změna zvenčí. Ta měla téměř vždy skokový a dramatický charakter.

 

[ad#hornisiroka]

 

Lidé za to v podstatě nemohou. Je to jejich podvědomí. Stačí si odpovědět na jednoduchou otázku: “Baseballová pálka a míček stojí dohromady dolar a deset centů. Pálka stojí o dolar více než míček. Kolik stojí míček? “. Zkuste se zamyslet a odpovědět.

 

Velká většina lidí odpoví automaticky deset centů. Stačí se však skutečně zamyslet a zjistíme, že odpověď je chybná. Správná odpověď je samozřejmě pět centů. Na tuto triviální otázku odpovědělo chybně více než 60% studentů Princetownu či Harwardu. Potvrzuje to skutečnost, že lidský mozek funguje na dvou odlišných způsobech myšlení – systém1 a systém2. Systém1 je automatický a okamžitý. Můžeme si ho představit jako intuici, která se u člověka vyvíjela miliony let. Systém2 je velkou nástavbou. Je to exaktní logické myšlení. Dokáže fungovat pouze krok po kroku, vyžaduje neustálé soustředění a je podmíněn snahou člověka přemýšlet.

 

Můžeme být hrdí na to, že jsme lidé a využíváme systém2, avšak ve skutečnosti našemu životu kraluje systém1. Až 95% rozhodnutí pochází právě z něj. Ať si osvojíme jakoukoliv činnost, ta se dostane do našeho podvědomí a konáme ji bez toho, abychom se na ni soustředili. Jízda autem nebo vůbec chození, aniž bychom si to uvědomovali, mluví za vše. Přitom si ale ještě pamatujeme na neschopnost koordinace v autoškole.

 

[ad#hornisiroka]

 

Naše první kroky si však určitě nepamatujeme. Dětský mozek až do věku 2 let funguje pouze v hladině delta, což je frekvence mozku v hlubokém spánku. Až od věku 12 let se dítě dostává do hladiny beta, čili bdělého stavu. Do té doby žije v polospánku. Téměř vše, co přijímá se ukládá do jeho podvědomí a zůstává v něm. Děti tak bezmezně nasávají okolní kulturu a normy chování.

 

Asi nejhezčí psychologický experiment pochází z Michiganské univerzity. Tam po dobu několika týdnů zobrazovali ve studentských novinách reklamy na turecky znějící slova jako “kadurga” nebo “iktataf”. Po ukončení této reklamy dostali studenti dotazník, ve kterém měli označit, zda uvedená slova označují něco dobrého nebo něco špatného.

 

 

K překvapení psychologové zjistili, že čím se slovo zobrazovalo častěji, tím pozitivnější pro studenty vypadalo. Mnohé další pokusy potvrdily, že čím častěji přicházíme do styku se symboly, tvářemi či myšlenkami, tím raději je máme. Stokrát opakovaná lež se stává pravdou, a to mnohem snadněji než si myslíme.

 

A nejlepší na tom je, že čím je expozice podvědomější, tím je silnější. Masová reklama má rozhodně svůj význam. Ale tam to zdaleka nekončí. Podvědomá indoktrinace populace probíhá také pomocí politické propagandy. Vzdělávací systém není v ničem odlišný a jeho hlavní snahou je vychovat poslušné občany. Ještě pár let budeme poslouchat o úspěších Bruselu – a nakonec budeme euroúředníky milovat.

 

Paradoxně však celou tuto propagandu platíme ze svých daní. Platíme za to, abychom se učili milovat systém, který chce zastavit čas. Toto řízení je hluboko v nás. Už z principu je však tento způsob života odsouzen k zániku. A proto, pokud přijde změna, bude skoková. Náš systém1 bude chvíli v šoku. Ale nakonec si tuto změnu zamiluje …

 

ZDROJ: Ronald Ižip

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky