1.12.2016
Kategorie: Historie

Korupce komunistů za totality

Sdílejte článek:

JAN ŠINÁGL

Od kdy se táhne korupční chování politických stran? Přečtěme si, co o tom píše československý špión Josef Frolík, který zběhl na Západ, v knize „Špión vypovídá“. Vyšla poprvé v Indexu Kolín nad Rýnem v roce 1982:

[ad#clanek-respo]

Po prvé měnové reformě v r. 1945 dostal každý občan výměnou za znehodnocené okupační peníze 500 Kč nové měny. Úspory na vkladních knížkách se zablokovaly s tím, že budou uvolněny, až se situace válkou rozvráceného hospodářství zlepší.

Mezi léty 1945 – 1953 si všechny politické strany mohly vyměnit své „provozní“ peníze, čehož využívali mnozí funkcionáři k tomu, aby přijímali dary od svých straníků v „zablokovaných penězích“ a ty pak měnili za novou měnu. (Platnou do roku 1953, kdy byla velká „okrádací“ měnová reforma.) Dělo se tak ve všech stranách Národní fronty bez rozdílu, ale nejvíce v té, která spatřovala v penězích zdroj všech špatností, ve straně komunistické.

Poslanci, ministři, tajemníci strany, známí, příbuzní, oblíbenci i ti, které bylo nutno získat pro budoucí „vítězství dělnické třídy“, měnili a měnili, co se vyměnit dalo.

Po únoru 1948, kdy strach z parlamentní kontroly zmizel, dostalo se i na další. Novou měnu (z roku 1945) to řádně rozmělnilo. Omezováni spotřebního průmyslu a výstavba těžkého, způsobily další potíže v zásobování. Důsledky toho – (obou těchto faktorů – oslabování měny politickými stranami a omezování spotřebního průmyslu), se projevily katastrofálně už v roce 1953.

Ne tedy „zrádná buržoazie“, která si převáděla majetky do ciziny před únorem 1948, ale hlavně KSČ a její vedoucí činitelé, mají nehynoucí zásluhu o druhou měnovou reformu v roce 1953. O penězích, zablokovaných v roce 1945 se mlčí.

Nelze popírat, že majetky se do ciziny ulejvaly…. „Zrádná emigrace“ si dokázala ulít do zahraničí kolem 4 miliard korun, zatímco představitelé současného režimu a „rodná strana“ si vyměnili přes 40 miliard. To byl důvod druhé reformy během 8 let v roce 1953. (Vyměněné peníze totiž působily na měnu stejně, jako falešné; a že v tom jeli hlavně komunisté a strany Národní fronty, je silně pikantní! V  jejich zvyku takto se přiživovat na národním bohatství je dodnes fungující zakopaný pes. – pozn. autora článku).

Frolík dál uvádí příklady procesů, v kterých byli – vinní, upadlí v nemilost, ale hlavně nevinní, odsouzeni k těžkým trestům za sabotování národního hospodářství. Komunisté tedy hledali, na koho svést potíže hospodářství. (S touto měnovou reformou skončilo zásobování na lístky, a platily – značně vyšší – ceny volného trhu – pozn. autora článku.)

P.S.

V pořadu ZDF Frontal-21 tento týden, odvedli reportéři veřejnoprávní německé televize skvělou práci. Ukázali a dokázali, jak se politické strany nemravně a nezákonně obohacují díky získávání peněz od soukromých firem pomocí zprostředkujících firem. Šli „natvrdo“, kdy i ministr před kamerou ztratil sebevědomí. Na takovouto kvalitní službu veřejnosti si veřejnoprávní ČT těžko troufne. Málokterý politik tomuto korupčnímu prostředí odolá.

Pokud se tak děje ve SRN, co se asi děje u nás?! Proto jsou příští volby výzvou nám všem, abychom volili lidi a ne strany, jak už upozorňoval Jan A.Baťa.

[ad#clanek-respo]

ZDROJ: Jan Šinágl

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 4,92 out of 5)
Loading...