Koronavirová předpověď

V dnešní době každý Flégr i Šmucler  mele pantem v televizi a předkládá své vize koronavirové budoucnosti. Zpravidla to říkají se zaujetím, jako by tomu co říkají sami věřili a navíc tak nějak očekávají, že tomu budou věřit i ostatní. Já to po vidlácku udělám jinak. Řeknu vám, na co se já osobně připravuju, jak vidím nejbližší budoucnost a nechám zcela na vás, jak si to ve svých životech zařídíte vy. Naopak vás vybízím, abyste nám v diskusi řekli, na co se připravujete vy. 

Takže: 

V mnoha případech jsem se přesvědčil, že Master číslům fakt rozumí. Má číslice rád jako vlastní děti, lichotí jim, zpívá jim, cizí jazyk, který ovládá skvěle je 1000110011. Vlastně by s čísly i obcoval, kdyby to bylo možné. Vidí mezi čísly věci, které by mě nikdy nenapadly a zároveň si jako matematik nikdy není jistý na 100% a do každé predikce zařazuje míru nejistoty, což mu v mých očích na důvěryhodnosti spíš dodává. 

Já naopak jsem do všeho hr, nebrečím nad rozlitým mlíkem, rozhoduju se někdy těžce, ale pokud se už rozhodnu, nezpochybňuju se a nevzdychám nad myšlenkou, že jsem se měl či mohl rozhodnout jinak. Souhlasím s Masterem, že nejlepší data pro predikcy jsou z USA a Jižní Ameriky, kde už jakous takous druhou vlnu měli a byli na ni připraveni asi tak jako my u nás. 

Myslíme si, že vrcholu dosáhne epidemie za tři až čtyři týdny, nebo jinak – ve chvíli, kdy budeme mít celkově už 130 – 150 tisíc nakažených. Pak se křivka případů umoudří, přestane exponenciálně narůstat, ale ještě dlouhou dobu budeme mít denně tisíce nových případů. Celkový počet případů překročí  250 – 300 tisíc, než bude zřetelně vidět, že je koronavirus na definitivním ústupu. 

Počet těžkých případů v nemocnicích se poměrně záhy dostane na několik tisíc a ve vrcholu epidemie budeme mít v nemocnicích tak 5 až 6 tisíc těžkých případů. To by naše zdravotnictví mohlo zvládnout, tedy pokud se šéfové nemocnic i vládní Ken jen nevytahovali. Každopádně až do poslední chvíle budou staženými půlkami schopní štípat roxory a až jim spadne kámen ze srdce, uslyšíme to všichni. 

Náš premiér se v poslední době trochu stáhl do pozadí –  svým způsobem kromě roušek se v republice nic nezavřelo. Otevírací doba barů do půlnoci, to je hodně malá daň za epidemii. Nicméně hrozivý nárůst případů  a přibývající počet pacientů bude znamenat stále větší tlak veřejného mínění na vládu, aby něco dělala. 

První vlaštovky už jsou tady – Hamáček vyzývá k opětovné činnosti krizového štábu. Babiš se naopak bude snažit, aby se ekonomika vypínat nemusela. Ale bez ohledu na to, co si Andrejko o epidemii myslí, bude stále více nucen dělat nějaké kroky, aby to nevypadalo, že na všechno kašle. Bude se stále vehementněji hledat, co by se mohlo národu zakázat, aniž by to příliš zvýšilo nezaměstnanost a snížilo výběr daní. 

Mě osobně napadají církve…  zavřením kostelů se celkem nic nestane. Nedivil bych se tedy, kdyby brzy hygienici poukázali na “masivní nárůst” nakažených při bohoslužbách. Jinak samozřejmě je první na ráně zase kultura. Divadla, koncerty, kina…  

Nemyslím si, že by se něco zavíralo tak natvrdo jako to bylo zjara, ale prostě se nařídí tak komplikovaná opatření, že se na divadlech prostě nevyplatí hrát. Zaorálek nejspíš něco dá Národnímu nebo filharmonii, aby to nevypadalo, že je všechno zavřené, ale komerční umělci budou zřejmě v háji.

Podobně se bude stále hektičtěji aktualizovat semafor a v návaznosti na něj se bude omezovat otevírací doba. Ne naráz, ale pozvolna, hodinu po hodině, aby vždycky byl prostor znovu zasáhnout. 

Do toho přijde i tlak od zaměstnanců, kteří budou volat po lepších opatřeních ve výrobě, stejné to budou mít úředníci, takže se bude přitvrzovat i v soukromém sektoru. Budeme opět svědky toho, jak se zastavuje výroba na celé týdny. Ale soukromně – stát už zřejmě plošně nezasáhne. 

Na spadnutí jsou podle mě školy a moc nevěřím, že by v říjnu pokračovala výuka jako normálně. Také zde bych si nevsadil na nějaké plošné zavření – budou tomu říkat jinak – ale v praxi budou děcka chodit do školy jeden den v týdnu a budou se střídat.  V karanténě bude stále více učitelů – většina z nich jsou také staří pardáli, takže jsou v ohroženém věku. 

Pro mě osobně to všechno znamená být znovu připraven na domácí výuku a celkem bych očekával, že od října budu mít zase home office, protože naše korporace si to může dovolit. Sila jsou plná, ceny utěšeně stoupají. Obnovil jsem zásoby, abych v případě karantény nemusel čtrnáct dní skutečně vystrčit nos z baráku. 

My na vesnicích máme po letošním dobrém roce sklepy plné brambor i vína, pálenice se rozjíždějí na plný výkon a sklízí se poslední zelenina i ovoce. Já vím že s tím pořád otravuju, ale ve spíži je šedesát sklenic červené řepy a v kameňáku kysne zelí. Prasátka jsou letos abnormálně veliká a tak bude i dostatek sádla. 

A mám domluveno s kamarády myslivci, že kdyby na nás táhly ty hladové městské hordy, tak mi půjčí kvér. 

Dnes je pondělí, budeme mít hodně nových případů, ale zítra to bude mnohem větší darda. A nakonec budeme všichni pěkně promoření a zjistíme, že koroňáček je taková nakažlivějši a horší chřipka. Ale není to ani dýmějový mor, ani neštovice. 

Jsem vážně zvědavý, jestli Andrejko vydrží a nebo jestli nakonec po izraelském vzoru ekonomiku nevypne.