24.3.2015
Redakce
0
Kategorie: Historie

Komunistické vodárenství

Sdílejte článek:

HYNEK RAJCHENBERK  24|03|2015

Kdyby hledal člověk něco, co nejvíce zdražilo od dob komunismu, tak by velmi pravděpodobně skončil u vodného a stočného. Stránka Zakomunistu.cz uvádí k roku 2011 zdražení od dob revoluce o nějakých 1 177 % [1]. Otázkou je, jak bylo této nízké ceny za komunismu dosaženo? Pravděpodobně existovaly tehdy vyšší dotace odvětví vodárenství. Tehdy bylo obvyklé, že stát poskytoval komunálním podnikům dotace. Přirozeně stát ty peníze nejprve vzal podnikům a občanům vyplatil nižší mzdy. To bylo výhodné, protože to není přímo viditelné a vypadá to opticky lépe. Existuje ještě jedna metoda, která umožňuje účtovat nižší ceny za vodné a stočné. Tu si nyní přiblížíme. Jde o “čepování” málo kvalitní vody a neudržování vodárenských a kanalizačních sítí. Vedle toho mohly působit samozřejmě i jiné vlivy. Dejme slovo prvně dějepisným knihám a pak tehdejším vládcům.

[ad#hornisiroka]

V Dolních Dunajovicích (okres Břeclav) byla problémem kvalita pitné vody. Voda zde silně zapáchala, až smrděla, objevovaly se v ní nečistoty – řasy, rez a vysoký obsah dusičnanů. Voda byla naprosto nevhodná pro kojence a malé děti. Správce vodovodu činil sice nezbytné kroky k nápravě, ale trvalo mu to velmi dlouhou dobu a původní kvality vody nebylo dosaženo [2]. Problémy byly s vodou i v okrese Mělník: „Ani v 70. a 80. letech nepřestaly mělnické obyvatelstvo trápit problémy se zásobováním, špatná obchodní a dopravní síť a trvalý nedostatek bytů. Na sídlišti Rusovice stále vypadávaly dodávky tepla, na sídlišti Střed netekla teplá voda a celkový nedostatek kvalitní pitné vody upravil až vodovod z Vrutice, dokončený v roce 1972.“ [3]. V Olomouci: „V zastaralé a nekvalitní vodovodní trakci ztráty vody dosahovaly enormních hodnot; na začátku druhé poloviny sedmdesátých let se tyto roční ztráty takřka vyrovnaly roční spotřebě olomouckých domácností.“ [4]. A v Ústí nad Labem v 70. letech filtrovaná voda odebíraná z Labe i přes míchání s vodami z jiných zdrojů proslula svou odporností [5]. Tolik historici.

2-voda

A nyní dva postřehy tehdejších vládců. Místopředseda vlády a předseda České komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj Miroslav Toman na 16. schůzi České národní rady dne 31. října 1989 upozornil, že v Praze existovaly potíže se zásobováním vodou, neboť sice výstavba nových zdrojů a rozvodů pitné vody i budování nové kanalizační sítě postupovala v Praze plánovitě a programově, ale neúměrné ztráty ve stávající síti vodárenské soustavy přesahovaly 30 % [6]. Člen Strany slovenskej obrody Viktor Antal na 20. schůzi Slovenské národní rady dne 15. května 1986 pak pro Slovensko uvedl, že ve vícerých okresech přetrvávají problémy s pitnou vodou, její ochranou a zejména údržbou vodovodů a kanalizací, kde národní výbory nevyčerpaly dané prostředky ze státního rozpočtu na tuto činnost [7].

[ad#velkadolni]

Jak je patrné, tak vodovodní a kanalizační síť byla na některých místech zanedbávána. To také umožňovalo udržovat ceny na nízké úrovni. Avšak krátkodobé úspory znamenají o to větší výdaje v dlouhém období. Nechá-li se něco zanedbat, tak následné opravy stojí více a spotřebují více vzácných výrobních faktorů (práce, kapitálové statky a suroviny). Čím déle tím hůře. Dočasně lze však účtovat nižší ceny.

Líbí se Vám tento článek? Chcete si ho přečíst i s dalšími články v knize? Napište si o knihu na [email protected]. Nic neúčtujeme.

[1] http://www.zakomunistu.cz/.
[2] U rudého snědeného krámu (www.bawerk.eu), kapitola 1.
[3] Ibid.
[4] Ibid.
[5] Ibid, kapitola 5.
[6] Ibid, kapitola 4.3, viz i http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016005.htm.
[7] Ibid, kapitola 15.3, http://www.psp.cz/eknih/1981snr/stenprot/020schuz/s020002.htm

 

Zdroj: U rudého snědeného krámu, Mises.cz: Brno 2013 a viz poznámky.

 

 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (10 votes, average: 4,60 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky