Roku 2013 podala filipínská vláda žalobu proti Číně poté, co se Čína zmocnila atolu, který obě země považují za své území. Kromě zamítnutí tvrzení Číny o jejích historických právech v Jihočínském moři soud rozhodl, že Čína porušila svrchovaná práva Filipín v jejich výlučné ekonomické zóně narušováním rybolovu a průzkumu ropných ložisek. Čína také stavbou umělých ostrovů “vážně poškodila prostředí korálových útesů” v oblasti Spratlyho ostrovů.
Čína v oblasti Spratlyho ostrovů vybudovala umělé ostrovy kolem sedmi korálových útesů. Tyto umělé ostrovy jsou hlavní pákou zjevné ambice Pekingu “získat absolutní kontrolu” nad Jihočínským mořem, pod nímž se podle odhadů nachází 5,38 bilionu metrů krychlových zemního plynu a 11 miliard barelů ropy v prokázaných a odhadovaných zásobách, a navíc musíme také připočítat význam rybolovu. Zásadní je také to, že Jihočínské moře je hlavní námořní trasou, kterou ročně propluje třetina světové lodní dopravy. Již v roce 2018 admirál amerického námořnictva a tehdejší velitel Indo-pacifického velitelství USA Philip Davidson uvedl, že čínská výstavba umělých ostrovů znamená, že Čína bude schopná “ovládat Jihočínské moře ve všech scénářích, bez toho, že by USA vyhlásila válku.”
V den pátého výročí rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu Čína toto soudní rozhodnutí nadále v plném rozsahu vehementně odmítá. Prezident Národního institutu pro studium Jihočínského moře Wu Š’-cchun napsal:
“Postoj čínské vlády k této arbitráži je jasný – ‘rozsudek neuznáváme, nepřijímáme a spolupracovat nebudeme.’ Mezinárodní společenství tento postoj Číny všeobecně akceptuje. ‘Rozhodčí nález’, který Čína považuje za ‘cár papíru’, byl už před časem vyhozen na smetiště dějin.”
Čína podniká v řadě oblastí kroky, které jsou s tímto soudním rozhodnutím v rozporu. Podle zprávy publikované 13. července 2021 v deníku The Washington Times:
“Čínská armáda nedávno na dva sporné ostrovy v Jihočínském moři umístila letadlo včasné výstrahy a řízení AWACS, hlídkovací letadla a vrtulníky, což podle analytiků naznačuje, že Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) zahájila na těchto základnách rutinní letecký provoz.”
“Satelitní snímky získané deníkem The Washington Times ukazují, že v květnu a červnu 2021 byl na atolu Mischief, který je součástí Spratlyho ostrovů, letoun včasné výstrahy a řízení AWACS Shaanxi KJ-500. Další satelitní snímky odhalily, že v červnu byl na atolu Subi transportní letoun Shaanxi Y-9 a vrtulník Harbin Z-8 a tento měsíc….”
Satelitní snímky vojenských letadel pořídil bývalý zpravodajský důstojník námořnictva J. Michael Dahm, který v současné době působí v Laboratoři aplikované fyziky (Applied Physics Laboratory, APL) na Univerzitě Johnse Hopkinse.
“‘Nejvýznamnější změnou v roce 2021 je to, že se na atolech Subi a Mischief objevila čínská speciální letadla a vrtulníky, což naznačuje, že ČLOA zřejmě na těchto letištích zahájila rutinní letecký provoz,’ řekl Michael Dahm v rozhovoru.”
V týdeníku Newsweek Michael Dahm napsal:
“Pokud jde o průzkum a leteckou sílu, tak tyto umělé ostrovy vyplňují kritické mezery ve strategických možnostech námořnictva ČLOA v oblasti Jihočínského moře.”
Výkonný ředitel Australského institutu pro mezinárodní záležitosti (AIIA, Australian Institute of International Affairs) Dr. Bryce Wakefield řekl: “Čína se pokouší posílit svou kontrolu nad tímto regionem. Tato letadla umožní Číně efektivněji využívat její strategické páky v této oblasti. Například její takzvané námořní milice budou dále provokovat, vyvarují se však vyvolání skutečného válečného konfliktu.”
V roce 2018 Čína porušila slib daný prezidentem Si Ťin-pchingem, který slíbil, že tyto ostrovy nebudou militarizovány, a vybavila několik svých vojenských základen pokročilými raketovými systémy.
Čína také vyhlásila svrchovanost nad Paracelskými ostrovy, které okupuje od roku 1974, a některé z nich militarizovala. Na Paracelské ostrovy si ale činí nárok také Vietnam a Tchaj-wan. Čína vybudovala vojenská zařízení, včetně letiště a umělého přístavu, na největším z Paracelských ostrovů na ostrově Woody. V červenci 2021 Vietnam oznámil, že plán Číny na umístění jednoho z největších čínských oceánografických výzkumných a cvičných plavidel na Paracelské ostrovy bez souhlasu Vietnamu představuje “porušení suverenity a příslušných práv Vietnamu”.
Kromě militarizace ostrovů, atolů a mělčin Jihočínského moře Čína také nadále ignoruje závěr rozsudku Stálého rozhodčího soudu, že akce Číny v Jihočínském moři ničí prostředí korálových útesů a místní mořskou flóru a faunu. Podle článku publikovaného 12. července 2021 tiskovou agenturou Associated Press:
Liz Derr, ředitelka společnosti Simularity Inc. – softwarové společnosti vyvíjející technologie umělé inteligence pro analýzu satelitních snímků – řekla: “Satelitní snímky pořízené za posledních pět let ukazují postupné hromadění odpadu a odpadních vod a explozi množení řas u atolů Spratlyho ostrovů, kde kotví stovky čínských rybářských lodí.”
“Na filipínském online zpravodajském fóru řekla Liz Derr k akcím Číny v Jihočínském moři, které si Peking nárokuje prakticky celé, toto: ‘Jen 17. června 2021 bylo u atolu Union Banks spatřeno nejméně 236 lodí.'”
“A dodala: ‘Když se lodě nepohybují, tak se fekálie hromadí na jednom místě. Stovky lodí, které kotví u Spratlyho ostrovů, vypouští znečištěné odpadní vody přímo na útesy, které okupují.'”
“‘Je to katastrofa epických rozměrů a jsme blízko bodu, odkud nebude návratu,’ varuje Liz Derr.”
Letos v březnu se obrovská čínská rybářská flotila objevila ve vodách u atolu Whitsun, který leží ve výlučné ekonomické zóně Filipín. Filipínská vláda vyzvala Čínu, aby přestala “tuto oblast militarizovat”.
Čína má zdaleka největší rybářskou flotilu na světě s 200 000 až 800 000 rybářskými plavidly, která je zodpovědná za téměř polovinu světového rybolovu. Z toho přibližně 17 000 lodí patří do čínské dálkové rybářské flotily.
Čína také nedávno podnikla výpady do výlučné ekonomické zóny Malajsie a až k hranicím jejího vzdušného prostoru. Podle významného spolupracovníka Singapurského institutu mezinárodních záležitostí Oh Ei Suna se Malajsie Číně obvykle lokajsky podřizuje. V červnu ale malajsijská vláda uvedla, že si kvůli “16 letadlům ČLOA, které proletěly nad malajsijskou ‘námořní zónou’, předvolá čínského velvyslance.”
Výpady letadel ČLOA do výlučné ekonomické zóny Malajsie, pronikání do jejího vzdušného prostoru a současná přítomnost plavidel Čínské pobřežní stráže narušovaly od začátku června budování zařízení pro těžbu ropy a zemního plynu u pobřeží Malajsie v oblasti těžebního pole Kasawari. Bylo to již potřetí za 18 měsíců, co se Čína pokusila narušit malajsijské úsilí o těžbu ropy a zemního plynu. Organizace Asia Maritime Transparency Initiative ve své zprávě uvedla:
“Znovu to demonstruje, jak Peking tvrdohlavě a vytrvale zpochybňuje právo sousedních států využívat naleziště ropy a zemního plynu v jejich vlastních exkluzivních ekonomických zónách. A přítomnost čínské letecké hlídky – která tam asi vůbec nebyla jen tak náhodou – naznačuje ochotu Pekingu eskalovat paralelní nátlak na ostatní země do té doby, dokud od svých legitimních aktivit neustoupí.”
Tyto taktiky jsou součástí čínské vojenské kampaně vedené v takzvané “šedé zóně”, to je ve stavu, který není válkou, ale ani přátelským mírem. Jejich cílem je přinutit, zastrašit nebo jednoduše vyčerpat protivníka, aby nakonec přistoupil na čínské požadavky. Tato taktika se stala známou díky pokračující a stupňující se vzdušné i námořní kampani Číny proti Tchaj-wanu a dalším zemím sousedícím s Čínou. Pokud nebude Čína zastavena, tak bude ve své agresivní politice rozhodně nadále pokračovat.
- Judith Bergman, překlad původního textu: Communist China Continues Illegal Actions in the South China Sea, překlad: Libor Popovský, Helena Kolínská
Loading...