18.3.2020
Kategorie: Kultura a tipy

„Kolik utrácím? Nevím. Řeším výdaje tak, jak přijdou“, říká třetina Čechů

Sdílejte článek:

Finanční gramotnost Čechů je stále na neuspokojivé úrovni. Od roku 2016 jí mapuje Česká bankovní asociace (dále jen ČBA) prostřednictvím tzv. Indexu finanční gramotnosti. V roce 2019 se tento index ustálil na 57 procentech, což je zatím nejvyšší číslo, kterého Češi dosáhli. Rozhodně však nejde o nijak vysokou hodnotu, což ostatně dokazují i výsledky průzkumu známé agentury, která mapuje finanční jednání české populace. Podle ní téměř třetina Čechů neví, kolik utrácí, nespoří si a výdaje řeší nárazově.

Po třech měsících na mizině

„Platy v Česku jsou dlouhodobě nízké. Když navíc stojí zajištění rodiny jen na vás, je to často dost náročné. Dostat se do dluhové pasti, tak není nic složitého,“ říká čtyřicetiletý Pavel a pokračuje: „Po škole jsem si našel práci jako skladník, kde pracuji už skoro 23 let. Manželka pracovala jako prodavačka v jednom větším supermarketu. Po narození našeho prvního syna, pobírala jen velmi nízkou mateřskou. Žili jsme prakticky z ruky do pusy a na nějaké rozhazování, spoření, ne tak investování, zkrátka nezbývalo.

Výdaje jsme řešili nárazově – tak jak přišly. Účty a nájem jsme ale mívali zaplacené vždycky včas. Když odešla pračka nebo lednička, museli jsme si na novou počkat několik týdnů, někdy i měsíců. Nikdy jsme ale neměli dluhy. Na druhou stranu jsme měli docela štěstí, protože přehled příjmů a výdajů u nás doma nikdo nevedl. Dlouho jsme tak neřešili, za co a kolik utrácíme. Problém přišel ve chvíli, kdy se mi stal v práci vážný úraz, já nastoupil na dlouhodobou neschopenku a rodina se ocitla prakticky ze dne na den bez příjmu.

První dva měsíce jsme se nějak potloukali a platili jen ty nejnutnější výdaje. Po dalším měsíci jsme byli regulérně na mizině. Nezbylo proto nic jiného, než požádat o finanční výpomoc. Naše banka mi žádost zamítla z jednoho z těchto důvodů. Procházeli jsme různé banky, ale více se nám osvědčilo nezávislé srovnání půjček na pujckyhned.cz. Z finanční tísně jsme se dostávali skoro rok. Dneska už jsme – co se týče financí – mnohem zodpovědnější. Manželka sepisuje veškeré příjmy a výdaje, já odkládám peníze bokem. To pro případ nečekaného výpadku příjmu nebo většího výdaje,“ uzavírá své vyprávění Pavel.

Řešíme věci, tak jak přijdou

Bohužel případ Pavla není ojedinělý, téměř 40 % českých domácností spoří vždy jen na nějakou konkrétní věc a dalších 36 procent Čechů nemá s rodinnými financemi vůbec žádné plány. Obecně tak řešíme věci, jak přijdou a postrádáme přehled o tom, kolik v daném období můžeme utratit. Výjimkou jsou výdaje na bydlení a dopravu, které hlídají především ženy. Nejzodpovědnější je tradičně starší generace, kterou tvoří lidé v rozmezí 54 až 65 let. Tady má přehled o příjmech a výdajích asi 43 procent lidí.

Netvoříme si rezervy a je to problém

Také na problematiku nízkých rezerv poukazuje analýza ČBA, podle níž si drtivá většina Čechů odkládá z každé výplaty asi 1 000 – 2 500 Kč, což rozhodně není mnoho. Podle ní každý pátý dotázaný Čech přiznává, že v případě náhlého výpadku příjmů by z naspořených peněz nevyžil déle než jeden měsíc. Necelých třicet procent pak z úspor nevyžije déle, než tři měsíce. A to je chyba. Ideální rezerva by měla být taková, aby dokázala v případě výpadku příjmu bezpečně pokrýt výdaje za šest měsíců.

(PR)

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...