Klimatické ticho po globální pěšině
HNUTÍ DUCHA
Všimli jste si také, že termíny globální oteplování a klimatická krize téměř vymizely z mediálního prostoru? Ještě týden před vyhlášením stavu nouze kvůli koronaviru měl čtenář pocit, že pokud okamžitě neprodá auto, nezruší dovolenou, nevyhodí kamna do sběru, nekoupí si odpustek v podobě finančního daru pro Greenpeace a neoběsí se na prvním kandelábru, tak planeta Země shoří a s ní i všechny pandy, koaly a poníčci. A taky kvíčaly!
Ale vážně: změna klimatu a globální oteplování je prokázaný fakt, přírodní (a lidmi podpořený) jev, který Země zažívá opakovaně. Koronavirus nám ale názorně ukázal, že problematika klimatické krize je to ale také skvělý marketingový nástroj jak ovládnout a vystrašit masy lidí, jak získat peníze na stavby solárních a větrných elektráren a naplnit kapsy solárních baronů a větrných knížat, jak zdůvodnit klima dotace, pořádání klima konferencí, klima kempů, klima demonstrací a platy funkcionářů klima organizací atd.
Už téměř dva měsíce je klimatické ticho po globální pěšině a nikdo v médiích nemluví hysterickou angličtinou se švédským přízvukem o tom strašlivém oteplování a masovém vymírání. Koronavirus tak paradoxně uklidnil náladu ve společnosti, odfiltroval diletantské nevědecké názory stávkujících školáků z médii a připravil tak možná prostor pro skutečnou a exaktní diskuzi.
A Greta? Té zbyly oči pro pláč, nebo si konečně dodělala domácí úkoly a dožene zmeškané hodiny.