Když vláda lže, až se práší

Ministr průmyslu a obchodu, dopravy a bůhví ještě čeho všeho, Karel Havlíček podepíše smlouvu s generálním ředitelem ČEZu Benešem o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Podle vlády je prý výhodná.

Opačný názor ale zastává zástupce minoritních akcionářů Michal Šnobr, který vládě vyčítá netransparentnost. Domluvená cena 160 miliard je podle Šnobra nesmyslná, bude nejméně dvojnásobná, tzn. 320 miliard, ale spíš více. V Evropě prý nikdo není schopen postavit plánované bloky v Dukovanech za méně než 400 miliard korun. „Jsme jediná země, jež tvrdí, že postaví jadernou elektrárnu v reálném čase a za peníze, které jsou poloviční až třetinové proti skutečnosti. Nikde jinde takové idioty nenajdete, v tom jsme naprosto výjimeční,“ prohlásil na Investičním fóru Šnobr, který se energetickému trhu věnuje 25 let.

Tendru na dodavatele se prý budou moct zúčastnit i ruské či čínské firmy, přesto, že sama vláda, respektive její tajná služba, hovoří o potencionálním bezpečnostním riziku účasti těchto firem.

Vláda navíc nemá výstavbu jaderných bloků projednanou s Evropskou unií, takže jakákoliv smlouva zatím nemá žádnou relevanci. A aby to vláda ještě více zamlžila, začíná v poslední době mluvit o tom, že se nejedná o „dostavbu“ bloků, jak tomu bylo doposud, ale o „výstavbu“ nové jaderné elektrárny na místě té staré.

„Není jednoduchá ta přestavba,“ říkával Jakeš ve svém slavném projevu na Červeném Hrádku, „a také se v ní ne každý dost vyzná.“

Když vláda vytrvale straší obyvatelstvo koronavirou pandemií, která podle odborníků žádnou pandemií není, začaly být sousední státy nervózní a několik z nich logicky zařadilo Českou republiku mezi rizikové země. To se samozřejmě vládě nelíbilo. A tak udělala takový kouzelnický trik. Prý změnila metodiku registrace nakažených a ejhle, počet nemocných klesl na polovinu a Česká republika se zase vrátila mezi bezpečné státy.

Jak jednoduché, milý Watsone. Prý byli příslušní zdravotníci zavaleni prací a zapomněli vymazat čísla již uzdravených. A aby se veřejnost příliš nezajímala o uváděná čísla, předhodila jí vláda hračku — barevný semafor.

Průhlednou zástěrku, jak přihrát ještě více peněz ze státní kasy oligarchům, vymyslela ministryně Dostálová. Prý chce podporovat zmírající turistický ruch, a tak její ministerstvo pro místní rozvoj utratí více než dvě miliardy korun za reklamu na dovolenou v Česku v médiích, na internetu a billboardech. V návrhu se uvádí, že prostředky by měly být rozděleny tak, že 1,1 miliardy korun by dostala tištěná média, 700 milionů by šlo do televize a 300 milionů do rádia a 200 milionů do outdooru.

Nejvýznamnější část prostředků by tak připadla největším vydavatelstvím jako je CZECH NEWS CENTER Daniela Křetínského, MAFRA, patřící do holdingu Agrofert, vlastněného premiérem Andrejem Babišem a VLTAVA LABE MEDIA Marka Dospivy.

Paradoxně nejméně by tak dostala malá a nezávislá média, která nemají silné finanční zázemí a naopak by podporu potřebovala ze všech nejvíc, protože ve skutečnosti jsou současnou situací nejvíce ohrožená. Výpadky příjmů z inzerce jsou pro ně mnohem citelnější a ohrožující jejich existenci než u velkých mediálních domů.

Zřejmě 120 milionu, které ročně proinzeruje státní podnik Česka pošta v deníku MfD nestačí. Ale potřebuje Česká pošta tak masivní reklamu? Nestačilo by, kdyby ten přežívající socialistický moloch jen o něco zlepšil své služby?

Fakt si z nás někdo nedělá legraci?

• Ivan Bednář