5.6.2021
Kategorie: Politika

Jourová slibuje, že letos spustí finanční sankce proti Maďarsku a Polsku kvůli VLÁDĚ ZÁKONA

Sdílejte článek:

REFORMY.CZ

Zrychlené kázeňské řízení kvůli vládě zákona je na spadnutí a chystá se na konzervativní vlády.

 

Místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová v rozhovoru s žurnalisty v Lucembursku dala na srozuměnou, že rozhodnutí týkající se oficiálních směrnic pro to, jak při kázeňských řízeních s národy interpretovat zákon a řád, se očekává na konci léta nebo počátkem podzimu.

Jak už Remix News referoval, tak podle kompromisní dohody mezi Evropskou komisí a maďarskou vládou nemůže být rozdělování evropských rozvojových fondů svázáno s politickými kritérii. Avšak podle signálů přicházejících od Jourové a jiných zástupců Evropské komise má tato komise v úmyslu dohodnutý princip obejít, aby využila financování z EU k politickému nátlaku na vzdorovité členské státy.

[ad#article_et21]

Pro národy EU, které mají v úmyslu udržet některé části svého právního systému nezávislé na vměšování EU, je to znepokojivé, zvlášť když toto prohlášení přichází v kontextu spuštění Úřadu evropské veřejné prokuratury (EPPO). Maďarsko, Polsko, Dánsko a Irsko se rozhodly, že se k EPPO nepřipojí, když ten bude dohlížet na vyšetřování jakéhokoliv možného zneužití fondů EU, nicméně existují signály, že odmítnutí připojit se k této instituci je neochrání před tím, aby byly podrobeny vyšetřování nebo i rozsudkům.

Maďarsko s Polskem se staly příkladnými černými ovcemi, neboť se k úřadu prokuratury nepřidaly, a jak objasnil komisař Didied Reynders, ty země, které odmítly se přidat, by si měly uvědomit, že ochrana rozpočtu EU je také jejich odpovědností, a tudíž ač se rozhodly nepřipojit, stejně se od nich bude vyžadovat kolaborace s EPPO.

Pokud by Evropský soudní dvůr (ECJ) na podzim rozhodl, že rozdělování EU fondů pro zotavení a rozvoj nejenže by mohlo být postiženo dopady možného zneužívání peněz EU, ale mohlo by být spojeno i s politickým útlakem a s porušováním demokratických standardů, tak by takovýto soudní nález mohl otevřít brány pro hrubé centralizované vměšování Bruselu, které zpochybňuje možnost budoucího fungování národních parlamentních demokracií. Maďarsko s Polskem nikdy nezpochybňovaly pravomoci evropských vyšetřovacích orgánů jako Evropský úřad proti podvodům (OLAF) v záležitostech finančních nebo kriminálních vyšetřování týkajících se alokace utrácení evropských fondů a v minulosti plně při takových vyšetřováních kooperovaly.

Skutečnost, že varování od Jourové přichází v souběhu se spuštěním EPPO, posiluje dojem, že tento nový orgán prokuratury bude zneužit jako zadní vrátka pro politické vměšování Bruselu, kterému teď dominují levičácké a liberální strany. Byl to ovšem i jasný signál Evropskému parlamentu, jehož vlastní ultimátum vůči komisi, že musí aktivovat mechanismus vlády zákona, uplynulo 1. června. Podle něj se od Evropské komise očekávalo, že vytyčí své směrnice týkající se uplatňování kázeňských řízení podle Článku 7 o vládě zákona proti národům, které jsou shledány jako porušovatelé smluv o EU. Komise má však svázané ruce, dokud nedojde k rozsudku Evropského soudního dvora, který rozhodne, zda hříchy vůči étosu EU mohou být podkladem pro spuštění trestních kázeňských řízení proti členským státům, které povedou ke stažení finančních zdrojů.

V současné formě Evropského parlamentu v něm tvoří většinu levičácké a liberální politické síly. Ty touží po využití mechanismu vlády zákona proti svým politickým oponentům, s nimiž se rozchází na postoji k základním otázkám jako je migrace, svoboda slova a nezávislá justice, což vysvětluje, proč Jourová s Reyndersem využili EPPO k vyslání poselství o chystaných sankcích na konzervativní vlády. V minulosti europoslanci hrozili, že žalují Komisi, pokud nebudou směrnice o kázeňském řádu publikovány včas a tak, aby to řádně urychlilo proces kázeňských řízení, kdy tato otázka bude nejspíš dominovat plenárnímu zasedání příští týden ve Štrasburku.

Tento měsíc požádal europoslance generální ředitel Komise pro rozpočet Gert-Jan Koopman o trpělivost, kdy zdůrazňoval, že Komise si nemůže dovolit chyby v kriticky důležitých otázkách jako mechanismus vlády zákona. Mezi nejukřičenějšími europoslanci požadujícími zavedení nového kázeňského mechanismus vlády zákona je členka krajně levicové maďarské strany Momentum Katalin Cseh, která je proslulá svými nikdy neutuchajícími útoky proti konzervativní vládě Viktora Orbána.
  • DANIEL DEME
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...