Jiří Calvera Ovčáček
VÍTĚZSLAV DOBEŠ
Mohlo by se zdát, že cowboy Jiří Ovčáček alias Calvera z Pražského hradu opanoval situaci: zběsile se prohání vesnicí jménem Česká republika a ostošest kolem sebe pálí: Pif, paf! Letoví dispečeři jsou amatéři! Bing, bang! Herman z vlády ven!
[ad#clanek-respo]
Jiřík samozřejmě žádným kovbojem není. Je pouze karikaturou svého pána, který sám je již jen stínem kdysi intelektuálně nabitého politika, jenž dokonce i po uzavření faustovské smlouvy, díky níž se dostal na matraci TGM, měl světlé okamžiky, jako když například jako jediný tuzemský politik veřejně a bez obvyklých alibistických obezliček vystoupil proti norské fašistické organizaci zvané Barnevern.
Dnes starý muž na Hradě čím dál více připomíná pouze poněkud čilejšího Klementa Gottwalda. Jeho PR pistolníkem do terénu je právě nelítostný Jiří, který z novin tak dlouho volal „Haló, všimněte si mě!“, až si ho skutečně v určitém suterénu dobrých mravů všimli. Jiří šanci pevně uchopil za pačesy a postupně se propracoval až do současné pozice.
Člověk by nicméně v současném marasmu marně hledal nějaké chrabré pistolníky, kteří by se Calverovi postavili a rodnou vesnici ochránili před pozvolna přicházejícím hnusem.
Jedna výrazná vize budoucnosti tu však přesto je, přestože zavání typickým českým smrádkem, teploučkem a bordýlkem – padouch, nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Když už jsme tedy u těch westernů, respektive parodií na ně.
[ad#clanek-respo]
ZDROJ: Vítězslav Dobeš