20.2.2026
Kategorie: Společnost3552 přečtení

Jak se žije v ČR s Ukrajinci?

Sdílejte článek:

LENKA TARABOVÁ

Jindřich Rajchl zveřejnil příběh advokáta a mne napadlo, pokud sami máte nějaké zkušenosti, svěřte se.

Než přidám text Jindřicha, začnu se dvěma zkušenostmi.

1. Jedu tramvají v podvečerní hodině a spolucestujícími je skupina 6 Ukrajinců ve věku cca 25-50let. Jsou rozmístěni přes půl vozu a hulákají opravdu nepříjemně. I ostatní lidé se dívali nemile a kroutili hlavami. Mně je vlastní, že prostě nemlčím.

Poprvé, „můžete být laskavě zticha?“ s ukazováčkem před pusou.

Nic.

Podruhé, „hej, nekřičet!“

Začali se mezi sebou hlasitě pochechtávat a hulákali dál.

Ozval se jeden pán trochu razantněji „držte hu*y!“

Co na něj spustili, nebudu vypisovat. Zaznělo i jimi často používané „tady bude Ukrajina“.

Další zastávku naštěstí vystoupili, protože atmosféra houstla.

2. Na hlavní silnici na Praze 3 je autobusová zastávka u zúženého chodníku. Zaparkovalo tam SUV s ukrajinskou SPZ.

Vystoupila žena cca 30let, vůz zamkla a chystala se jít pryč. Jeden senior stojící na zastávce jí rusky vysvětluje, že tam nemůže parkovat, protože to je autobusová zastávka. Co si vyslechl také nebudu vypisovat.

Jaké jsou Vaše příběhy?

Nyní text Jindřicha Rajchla:

Servilita části našeho národa vůči ukrajinským migrantům opravdu nebere konce.

Neustále jim poklonkují a dávají přednost v celé řadě oblastí. Ať už se jedná o zdravotnictví, školství či sociální politiku.

Naši občané se na mě denně obracejí se svými negativními zkušenostmi s tímto pro mne nepochopitelným fenoménem a žádají o zjednání nápravy.

Zde je jeden zážitek mého kolegy advokáta, jenž mi popsal tento týden:

„Od roku 2017, tedy téměř devět let, mám pronajatu kancelář na adrese uvedené níže, ve které provozuji advokacii. V minulém roce se do vedlejší kanceláře nastěhoval Ukrajinec O. P. (byl v exekuci), v níž začal provozovat činnost své společnosti. Od počátku se v budově choval povýšeně, arogantně a nadřazeně. Vzhledem k tomu, že byl se ve své kanceláři velmi hlučný ( velmi hlasité hodinové telefonáty, které byly slyšet až na schodiště), jsem jej opakovaně slušně žádal, zda by svou činnost mohl provozovat tak, aby mne nerušil. Při jedné mé výtce vůči jeho extrémně hlasitému křiku mě verbálně hrubě napadl (např. slovy „ty ku..o“) a hodlal mě napadnout i fyzicky, k čemuž nedošlo jen proto, že jsem jej varoval, že zavolám Policii ČR. Jeho verbální napadání jsem si nenechal líbit a sdělil jsem mu opakovaně, aby šel pracovat domů, což si natočil na svůj mobilní telefon a nahrávku následně ukázal pronajímateli.

Dne 1.2.2026 mně jako jedinému z celé budovy byla doručena výpověď z nájmu. Při mém dnešním rozhovoru se správcem budovy mi bylo naznačeno, že důvodem výpovědi je mé chování k panu O. P. Pronajímatel mě o vysvětlení situace nikdy nepožádal.“

(Pozn. Mám k dispozici celé jméno dotyčného Ukrajince, název jeho firmy i text výpovědi, takže se skutečně nejedná o vymyšlený příběh)

A takhle si tu žijeme…

Skoro by se mi chtělo zvolat „Nová doba! Host vyhazuje vrchního!“

Samozřejmě se budu snažit osobně pomoci ve všech případech, kde to jen bude možné. Ale opravdu se nedokážu naklonovat ani rozkrájet.

Pokud tedy už máte také dost tohoto klanění se před ukrajinskou „vrchností“, pak se přidejte k nám a volte PRO.

Jsme připraveni vrátit naší zemi i našim občanům hrdost a definitivně ukončit macešský přístup veřejné správy k vlastním lidem.

Nejsme bezcitní a rádi pomůžeme ženám a dětem v nouzi, které k nám skutečně uprchly z oblasti válečného konfliktu.

To ale neznamená, že tady budeme hostit ekonomické migranty, vyklízet jim naše nemocnice, školy, byty či kanceláře a ještě jim za to děkovat.

Právě včera jsem v tomto duchu vystoupil i na Zahraničním výboru Poslanecké sněmovny. Jasně jsem tam v diskusi o rozpočtu ministerstva zahraničí vyjádřil svůj názor na to, že již nemůžeme posílat další peníze na Ukrajinu, neboť je potřebují naši vlastní občané.

Pan Sokol z ODS začal nadskakovat na židličce s tím, že nějakých 750 milionů, které bychom tam měli poslat už nás nevytrhne. Paní Urbanová (STAN) i paní Svarovská (Piráti/Zelení) se k němu hned bojovně přidaly.

Já jsem ovšem neustoupil a ani se k tomu nechystám. Každá tisícovka, kterou přidáme třeba našim zdravotně postiženým spoluobčanům, z nichž většina dostává od našeho státu naprosto nedůstojnou almužnu, je pro mě lépe investovanou částkou než příspěvek na zlaté toalety Timura Mindiče.

Náš občan musí totiž vždy být na prvním místě!

Přesně to je PRO.

Přidáte se i vy?

P.S.: Pokud souzníte s tímto mým příspěvkem, pak bych vás chtěl požádat o jeho sdílení. Ať se naše myšlenky dostanou k co největšímu počtu lidí v naší zemi.

 

FB

Redakce

Sdílejte článek:
3552 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (44 votes, average: 4,91 out of 5)
Loading...
43 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)