Jak se baví internet: Pánové po padesátce
EMA
Muž přijde nad ránem domů a žena na něj: „Kde jsi byl?“ „Na schůzi.“ „Nelži!“ „Dobře, byl jsem v bordelu.“ „No sláva, už jsem si myslela, že na to nemáme.“
[ad#clanek-respo]
Po padesátce počínají pánové, podobní pohasínajícím plamenům, pociťovat první příznaky počínající pohromy. Především prudce poklesne pohlavní pud.
Protože pánové přestanou postačovat perversním požadavkům poživačných paniček, počnou pokukovat po patnáctkách.
Puberťačce postačí patřičné pohoštění, případně pán poplácá prevíta po prdýlce. Políbí-li pak přitažlivá panenka plešatce před přihlížejícími páprdy, polichocený prďola podstrčí poupěti pětistovku pro pořízení parády. Praktické pro patnáctku, postačující pro páprdu.
Posléze pánové pozbývají peněz, prohlížejí pouze pornografické plátky pro připamatování podoby, případně polohy přirození protějšího pohlaví.
Po pozbytí pohlavního pudu preferují pánové především pivo. Posedávají po putykách, pěstují pivní panděro, probírají politiku. Polehávají po pohovkách, pokuřují. Příbytkem proniká puch připomínající pálené paznehty.
Pánové pořád pošilhávají po plotně. Permanentně předrážděné paničky připravují pamlsky pro přecpaná panděra povalečů. Pak padesátníci počínají pozorovat patologické proměny. Po přečtení příruček pátrají po příznacích pepky, případně přestávají pít.
Podvečer pupkáči pobíhají po parcích, podobní předpotopním příšerám. Poděšení představou prokouřených plic, přestávají pokuřovat. Příliš pozdě. Potíží postupně přibývá. Potíže působí pajšl, páteř, paradentosa, prostata. Pánové prostudují pravidla preventivní péče. Polykají prášky, panikaří. Při pověstech provázejících pohřby přátel, postupně pitomí.
Poslyš, příteli padesátníku! Proč pohekávat pod peřinou, proč plakat pro pubertální pošetilosti? Potlač přízračné představy, překonej pocity příkoří páchaného přírodou. Připij pivem, pokuř portoriko, pohlaď prdýlku, potom pozři pochutiny, poser postel, poblij pisoár …………………..a žij dál !!
Samozřejmě, že se snažím nepodléhat masové hysterii kolem plochých břich a pevných zadků – všechno je na mě krásné i tak a síla mého nadpřirozeného půvabu odvádí pozornost od eventuálních drobných nedostatků.
Nicméně, jaro je jaro, po něm přichází léto, plavky a holé břicho, proto jsem vší silou stáhla půlky, nadechla se a napřením veškeré vůle se přiměla k zápisu na Posilovací trénink všech svalových skupin s prvky stepu. Doporučoval se jako cvičení vhodné pro účastníky všech úrovní předchozí přípravy.
To je fajn, že je to pro všechny, bez ohledu na předchozí přípravu, pomyslela jsem si. Jsem sice ostřílená sportovkyně, loni jsem celé tři dny dělala po ránu dřepy a dveře do pokoje mám zapřené činkami, přesto však jednodušší začátek je vždycky lepší. A jak se rozjedu, zapojím i fitko, vyrobím si na břiše pořádný pekáč buchet a tělo se mi změní ve vlnící se klubko svalů!
Nic nevěstilo nějaký malér – ženské nejrůznějších postav se sešly ve velkém sále, kde už byly připravené plastové platformy ke cvičení stepu, podobné trpasličím rakvičkám. Zněla rytmická hudba, trenérka se zatím nedostavila.
Vzpomněla jsem si, že sportovci se před tréninkem uvolňují, párkrát jsem tedy se soustředěným výrazem zaskákala na místě, kroužila jsem hlavou a vůbec jsem všelijak ostatním dávala najevo, že tady stojí fitnessová fanatička, která se vyzná. Takže, trenérko, bacha!
Vtom přiběhla. Maličká, nadupaná ženská:
-Vy jste tu poprvé? No, zkraje to bude těžké, morálně se na to připravte. Tak jedem!
Pět minut, normální úlet! Pořádně si zahopsat při muzice – proč jsem sem nechodila už dřív? Sportovat se má, člověk si tak zvykne na zdravý životní styl!
Sedm minut, normální úlet, ale kdesi uvnitř narůstá jisté nepochopení: to jako budou celých padesát minut držet tohle tempo?
Deset minut, úlet. Dvacet ženských s výrazem zabijáka v tváři mrská nohama a dupe do step platforem – kam se hrabe slon indický proti družstvu zarputilých ženštin rozhodnutých dát se do kupy!
Dvanáct minut – nepochopení ve mně narůstá. A ta ženská, co je tu za trenérku, ani nezrůžověla v obličeji!
– Ještě! Silněji! Otočka, step, švih! Ještě čtyřikrát a nesnižujem tempo!
Patnáct minut – teď se nejspíš prostě roztrhnu na kousky. Nebo se mi noha při dalším švihu vzad urve. Už jsem pochopila, proč ty ostatní tak dupou do těch platforem – já tu svou už taky nenávidím: tady máš, zatracenej kráme, kdybys tak rupnul a šel celej do háje!
Dvacet minut. Bereme si koberečky a a jdeme dělat cvičení břišního lisu. Zaplať pánbu, aspoň že nebudu skákat. Už teď mám obličej vyveden v národních barvách – místy zemdlelá modř, místy uřícená rudá, sem tam bílý flek.
Dvacet dva minut: maminko!! Vraťe mi step-platformu, radši umřít v pohybu, než v pozici epileptického raka! Nedokážu dát nohy za hlavu za pomoci svalů břišního lisu. Žádné svaly v břiše nemám, mám tam snídani a nervy!
Dvacet pět minut. Trenérka komanduje:
– Neulejváme se! Kdo chce v létě běhat s nahým bříškem? Pracujeme, pracujeme!
Když teď umřu, bude mě nahé bříško v létě vzrušovat opravdu pramálo. Tiše sklouznu na podlahu a funím ze všech sil. Pás zrcadla na stěně sálu odráží zadky všech barev a velikostí plus obličeje v jediném barevném tónu: temně malinovém. Výraz mají všechny stejný: zarputile anticelulitidní.
Třicet minut: skupina se teď podobá oddílu zombie – postavy šátravě se pohybující na pokrčených nohách, vlasy trčící do všech stran, oči planoucí posvátným zanícením.
Ne, fakticky promiňte, ale tuhle pozici zaujmout nedokážu, nohy mi rostou úplně opačným směrem… v tomhle životě to opravdu jen těžko zvládnu. Zkrátka to ksakru udělat nemůžu, vždyť je to konec konců i neslušné! Chtěla bych nějak nenápadně získat maličký kousek té trenérky, abych ho mohla dát k rozboru – zdá se, že je ta ženská z gumy. Normální člověk se do takových pozic zkroutit nemůže, prostě mu to není dáno!
Třicet pět minut: no jasně, proč se ještě nakonec párkrát nevzepřít v kliku, jakoby člověk i tak neměl dost? Mé tělo se už stejně podobá roztřesenému hadru. Odmítá zaujmout jakoukoli pozici kromě horizontální.
– Tak, děvčata, vzpíráme se nad platformu, pěkné pevné kliky, kdo se lehounce dotkne hrduníkem, bude mít nádherné poprsí!
Dotkla jsem se platformy prakticky okamžitě – a už jsem tak zůstala. Platí to, nebo ne?
Čtyřicet minut: takhle si nikdy nemůžu sednout, takhle v životě nohy nestočím! Jak se mám proboha v téhle poloze dotknout malíčkem ruky malíčku na noze? To je utopie. Co to děláte?!
Okamžitě mi přestaňte lámat tělo! Prokrista, jak může ta ženská mít takovou sílu, vždyť je tak maličká. A jak je surová! Takhle se prostě nedokážu předklonit, jsem z jednoho kusu dřeva, aaaaauuuu! Kam jdete, propána? Rozložte mě z týhle polohy zpátky, já se sama nenarovnám a do auta s takhle zkroucenýma nohama nevlezu!
Čtyřicet pět minut: moc ráda bych se schovala pod svojí step platformu. Umřu tady v mukách při posledním protahovacím cviku – přetrhnu se vejpůl na povel „tři“.
Odpusťte mi všechno… aaaauuu… rup!
Padesát minut: někdo laskavý mě smotal do jednoho kusu a odkutálel ke zdi. Cvičení skončilo, další je za dva dny.
Haló, je to můj manžel? Přijeď si pro moje ostatky.
Panebože, jsem úplně vyřízená, všechno mě bolí.
Ráno: Ne ne, panebože, včera mi vlastně bylo dobře, vyřízená jsem DNESKA! Cítím se, jako bych spadla do míchačky betonu. Pohnout dokážu jenom očima. Přineste mou závěť, odkážu tohle fitko své vzdálené protivné sestřenici! Drahoušku, zapamatuj si mě mladou a krásnou. Teď právě se chystám vstát, protože musím do práce. Až si budu natahovat kalhotky, určitě umřu.
Jó, léto! Co kvůli němu člověk neudělá…
A: Nechceš společnost, kocoure?
B: Za kolik?
A: Litr za klasiku.
B: Tak tady to máš a zahraj mi Vivaldiho.
[ad#clanek-respo]
A pár tweetů od Dojnice:
- Se trochu bojím, aby pan Brady pak s těma metálama neměl na letišti over weight.
- Ten Stropnický by ty funkce zvládnul, myslím prezidentování, ministrování i Kriminálku Anděl.
- Že se chlap pomalu dostává do let, se pozná podle toho, že začne šukat mladý holky.
- Návštěva Dalajlámy prý zhatila česko – čínské investiční fórum. Umím si to představit, jak to naštve… žrádlo, chlast, šikmooký holky…
- Za výroky o Peroutkovi už dorazí na Hrad exekutor. Na korunovační klenoty asi nemůže, tak to tipuju na Ovčáckovy brejle a Mynářovy zuby.
- Oba možný halloweeny se Zemanem a Hůlkou nebo Horáčkem a Halíkem mi teda připadají o dost děsivější.
- Mládek s Ťokem slyšeli na vlastní uši, že Zeman nikdy neřekl: Eréč piklóš neméči, huňár scépeň kámoš.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.
Příspěvky za měsíc květen 2022:
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Silvia Ambrogini 250,- Kč, Vladimír Kudrna 1000,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Miroslav Andreska 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Hana Válková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč
Celkem za měsíc: 4 750,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
(14 votes, average: 4,36 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Komunista Ondráček navštívil Doněcko. B�...
STRACH.CZ Doněcká lidová republika se připravuje na velkolepou událost. Chystá se uvítat českého komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, jednoho ze
Jak nás, Mladé Evropany, navštívil gener�...
POKROKOVÝ EUROOBČAN Jako aktivista mám rozmanité spektrum zájmů. Mimo jiné se angažuji jako lektor v Organizaci mladých Evropanů, kde vychováváme