10.8.2020
Redakce
0
Kategorie: Historie

Jak Poláci zachránili na Visle Evropu před bolševiky

Sdílejte článek:

HERAKLEIOS STALKER

Právě se blíží 100. výročí události, která zachránila Evropu před jednou z největších hrozeb…

Bitva o Varšavu. Hrozba, která vzešla z válečné bídy, rozvratu, úpadku, chudoby a válečných strastí. Z nemoci úpadku Ruska, a stala se lékem, který byl ještě horším, než nemoc samotná. Bolševismus. Revoluce roku 1917 v Rusku vedla k pádu hroutící se a zbídačené monarchie, neschopné důležitých změn a nastolila bolševickou vládu, se kterou v Rusku začala vlna šílenství, která se přelila do teroru a hladomoru.
 
Později toto šílenství, v rámci zápasu o nezávislost, vedlo, až k Polsko-sovětské válce. Válku, kterou chtěl maršál Pilsudski využít k naplnění svého velkolepého snu o Mezimořské federaci, rozpoutala sovětská vojenská invaze do Pobaltí na podzim 1918. Estonsko, Litva i Lotyšsko odrážejí bolševickou invazi, a začne boj o Ukrajinu, ze které po listopadu 1918 odchází Němci, kteří tam do té doby udržovali loutkový režim.

 
bijNavzdory řadě počátečních úspěchů Polska se bolševikům daří zvrátit vývoj války v jejich prospěch během „Kyjevské ofenzivy“, kdy dosáhnou rozhodujícího vítězství na Ukrajině, a konsolidují tam svoji vládu. Polské a ukrajinské jednotky při tom mají ztráty, až 25 000 mrtvých a zajatých. Další významné vítězství bolševiků přichází v Grodnu, v červenci 1920, čímž pomalu začíná „Bitva o Varšavu“.
 
Polská armáda je v troskách a Rudá armáda na koni. Polskou vede maršál Pilsudský a doprovází ho asi 110-125 tisíc vojáků, což jsou ovšem všechny síly, které Poláci mají k dispozici, včetně mladých hochů a přestárlých záložáků. Rudou armádu vedl sovětský velitel polského a šlechtického původu Michail Tuchačevský, později popraven Stalinem, který měl sebou 114-140 tisíc vojáků. Ti ovšem, oproti polským, představovali jen zlomek sovětských vojsk.
 
Polsko na začátku srpna získalo výhodu zkrácením zásobovacích linií, zatímco ty sovětské se prodlužovaly, ale prvotní polský plán, zastavit sovětské síly na řece Bug, selhal, kvůli bleskovému postupu sovětských jednotek. Vojska generála Hallera o síle 10 divizí měla bránit hlavní směr Varšavy, zatímco další část divizí měla chránit jižní úsek. 5 divizí generála Sikorského, pozdějšího exilového premiéra a proponenta Mezimoří, drželo starou modlinskou pevnost. Všechny nejlepší síly, celkem 20 tisíc mužů, měl pod velením sám Pilsudský, který s nimi chtěl prolomit sovětské linie na místě styku jihozápadního a západního sovětského úseku a vklínit je k pruské hranici.
 
Tuchačevského plán byl jednodušší. Obklíčit Varšavu, zopakovat plán generála Paskeviče z roku 1831 a s 24 divizemi udeřit ze severozápadu, tak aby okamžitě rozdrtil polskou obranu. Zároveň chtěl Polsko odříznout od strategického přístavního města Gdaňsk. Dne 14. srpna bolševici prolomili Sikorského obranu a obsadili Radzymin. Oslabené Sikorského divize vázali tři sovětské armády a modlinskou pevnost posílil oddíl polských legionářů z východní fronty. Významný úspěch byl noční útok na sovětské velitelství, při kterém se podařilo rozprášit tuto základnu a omezit radiokomunikační schopnosti 4. sovětské armády. Komunikace mezi Tuchačevským a 4. armádou byla přerušena.
 
Pilsudský po dokončení plánu protiútoku rezignoval na všechny veřejné funkce, což se později ukáže být rozhodujícím faktorem politické a diplomatické porážky Polska. Jeho cílem bylo zabránit v případě své smrti, chaosu a paralyzaci polského státu. Fatální situace pro sověty nastala po dosažení vesnice Izabelin. Prostor styku Tuchačevského západní armády a Buďonného jihozápadní armády se skutečně ukázal jako klíčový a nejslabší pro udržení, a nejdůležitější pro polský plán vlákání Tuchačevského do pasti. Zároveň, politický komisař jihozápadního frontu, tehdy ještě bezvýznamný Josif Stalin, si rozhodl dobýt kus válečné slávy, a chtěl s části Buďonného sil obsadit Lvov před pádem Varšavy.
 
Sovětský postup na Varšavu byl zastaven, když se polská vojska střetla s 3. a 15. Armádou a udržela modlinskou pevnost, načež vyhnala sovětské jednotky z Radzyminu. Po 16. srpnu začal naplno polský protiútok a Rudá armáda ustupovala na celé frontě. Za 36 hodin Poláci postoupili o 70 kilometrů. Během dalších 6 dní Poláci postoupili o 242 kilometrů, až k východopolskému Bělostoku. 21. srpna se sovětský odpor zhroutil a o deset dní později se zhroutila celá sovětská fronta. V bitvách u Komarówa a na Němenu se Tuchačevský pokusil zvrátit polskou protiofenzivu, ale byl dvakrát ničivě poražen.
 
Tím byla Evropa zachráněna před komunismem. Bolševici už na začátku invaze sestavili loutkový režim vedený Feliksem Dzeržinským, šéfem tajné police ČEKA, a měli v úmyslu použit hraničního spojení s Německem a Československem k vývozu své revoluce do Evropy. Pro polský stát katastrofální, a v historii diplomacie unikátní situace, nastala během jednání o Rižském míru. V důsledku oslabení pozice maršála Josefa Pilsudského a vnitřních politických sporů mezi etnonacionalistickými národními demokraty a federalistickým Pilsudským, polští vyjednavači zastupující Národní demokraty sice vyjednali vysoké kompenzace a značné územní zisky na sovětech, ale odmítli vyjednat postoupení Ukrajiny a celého Běloruska, stěžejní pro plán Mezimoří. Sověti dokonce nabízeli ústupek 100 kilometrů území na východ navíc, ale i to národní demokrati odmítli. Někteří pozorovatelé hodnotili situaci, jako kdyby se Polsko chovalo jako poražený.
 
Je velkou smůlou, že projekt Mezimoří selhal kvůli vnitřním rozporům a zradě národních demokratů, je to historická tragédie, která umožnila nástup nacismu a komunismu, ale bitva o Varšavu byla velkolepým vítězstvím celé evropské anticko-židovsko-křesťanské civilizace nad šířícím se, a Německem zplozeným, bolševismem z Ruska. Vítězství v této bitvě se začalo říkat „Zázrak na Visle“, a skutečně nejspíše šlo o zázrak. Nejprve tak tomu začali říkat národní demokraté útočící na Pilsudského, ale pak tento termín přejal i Pilsudský a všechen polský lid, protože to byl zřejmě boží zázrak, který, společně s odvahou polských vojáků a polského lidu, zachránil na Visle Polsko a Evropu před bolševiky.
 
Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 4,06 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky