Jak Pepa nejel do Ankary a zachránil Českou republiku … aneb pláču, pláču sůl
D. D. KRAJČA
Pepa měl sen. Nechtěl objevit lék na rakovinu, vyřešit státní rozpočet ani zachránit světový mír. Chtěl jet do Ankary.
A právě zde vznikl problém. Ne proto, že by na jeho účasti záviselo cokoli důležitého. Ve skutečnosti byla Pepova přítomnost v Ankaře přibližně stejně zásadní jako přítomnost třetího plastového příboru v zásuvce nebo existence posledního drobku pod sedačkou v autobuse. Svět by si jeho nepřítomnosti nevšiml. Ankara by si jeho nepřítomnosti nevšimla. Turecko by si jeho nepřítomnosti nevšimlo. Pravděpodobně ani hotel, ve kterém by spal, by si jeho nepřítomnosti nevšiml. Jenže Pepa si jí všiml velmi intenzivně.
A protože obyčejný člověk by si zanadával a šel dál, Pepa se rozhodl pojmout celou událost jako útok na svou osobu, čest, důstojnost, historický odkaz a zřejmě i na budoucnost lidstva. Ve své představě viděl mimořádné zasedání české vlády. Ministři odložili práci, poslanci přerušili hádky a v jednacím sále se rozhostilo napětí.
„Dámy a pánové, máme problém.“
„Jaký problém?“
„Pepa by mohl odjet do Ankary.“
V místnosti nastalo ticho. Jeden poslanec zbledl. Druhý požádal o vodu. Třetí si začal hledat nové zaměstnání. Na stůl dopadla složka označená červeným nápisem PEPA – ANKARA. Následovala dlouhá jednání, krizové scénáře a odborné analýzy. Co když Pepa skutečně odjede? Jaké budou důsledky? Je stát připraven? Máme krizový plán?
Máme záložní krizový plán? A máme krizový plán pro případ selhání krizového plánu?
Po mnoha hodinách bylo rozhodnuto. Pepa do Ankary nepojede.
V tu chvíli se však dotčené ego změnilo v bojovou jednotku. Pepa vyhlásil spravedlivý boj proti všemu a všem. Proti systému. Proti úřadům. Proti realitě. Proti gravitaci. Proti zdravému rozumu. A především za svaté právo Pepy být Pepou.
Do akce byly povolány armády právníků. Desítky. Stovky. Tisíce. Advokáti vstávali ze židlí, koncipienti otevírali zákoníky a tiskárny po celé republice začaly chrlit podání rychlostí kulometné palby. Někteří právníci ani nevěděli, proč vlastně bojují, ale bojovali statečně. Jeden připravoval žalobu, druhý předžalobní výzvu, třetí analyzoval, zda lze žalovat i samotnou Ankaru za to, že se nachází příliš daleko od Pepova bydliště.
Soudní spisy rostly do výšky. Stromy padaly na výrobu papíru. Právnické kanceláře nestíhaly. Telefonní ústředny se přehřívaly. Někdo dokonce navrhl vytvořit zvláštní mezinárodní tribunál pro ochranu uražených cestovatelských ambicí.
Jen jeden detail zůstával po celou dobu nezměněn.
Pepa stále nejel.
Ať se sepsalo žalob kolik chtělo. Ať se svolalo právníků kolik chtělo. Ať se podalo odvolání proti odvolání odvolání.
Výsledek byl pořád stejný. Pepa seděl doma. Ankara byla v Ankaře. A mezi nimi zůstávala vzdálenost několika tisíc kilometrů a jednoho pořádně pohmožděného ega.
Historici se možná jednou budou přít o význam celé události. Jedni budou tvrdit, že šlo o přelomový okamžik moderních dějin. Druzí, že šlo o největší produkci právních dokumentů kvůli nejméně důležité věci v historii republiky. Jisté je pouze jedno.
Pepa do Ankary nejel.
A nikdy v dějinách nebylo vynaloženo tolik právnického úsilí na dosažení tak dokonale stejného výsledku.
Daniel Danndys Krajča, fb
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc ČERVEN 2026:
*****************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, ing. Antonín Zlínský 1000,- Kč, Jaroslav Jedlička 200,- Kč, Pavel Komínek 300,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Josef Tichý 1000,- Kč, Anonym 300,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, ing. Jaromír Válek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, František Burda 50,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Zdeněk Frič 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, Anonym 100,- Kč, Anonym 150,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Marek Polášek 500,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Hynek Řihák 140,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Jaroslav Sypecký 1000,- Kč, Jan Tengler 1000,- Kč, Květoslav Ondráček 30,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč
Celkem za měsíc: ... 17 440,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
(13 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Střídání času se zřejmě rušit nebude....
AZ247 Jako každý rok, i letos se řeší tzv. letní čas, který je trnem v oku pro velkou část
Jak se baví internet: Večírek a kukačky
EMA Zlatíčko, nechtěla by sis pohrát s elektrickým slonem?“ „Mami,už je mi 16. Jestli chceš, abych vyluxovala, tak to
Chyba lávky autore! Kdyby byl Pepan 107 důležitý jako plastový příbor v zásuvce, tak by kolem jeho nejetí do Ankary nebyl takový řev!
On tam má nějaký svinský špinavý úkol od chazarů, kteří ho tam nutně potřebují! A on se ano nemusí ukázat na oficiálních místech! On může hned po příletu někam zmizet se skvadrou „vyvolených“ a jim tam přikývat na nějakou obludnou vlastizrádnou sviňárnu, jejíž dopad se projeví třeba až po čase, ale bude nevratný! A pak jako hejhula na poslední židli po dobře vykonaném špinavém úkolu nenápadně zaujmout své místečko na Hradě…
Došel jsem ke stejnému názoru a závěru.
Na 100% tam má společně s Kolářem a Strnadem a dalšími podnikateli ve zbrojním průmyslu nějaký tajný a špinavý kšeft.
Proto na tom výletu do Ankary tak zaťatě trvá, i kdyby měl rozvrátit celý politický systém.
By mě zajímalo, kdo vlastně zaplatil prezidentskou kampaň doposud neznámé zelené gumě z Prostějova. Musela stát stovky milionů a na to Pávek dozajista neměl.
Vybrali si ho podnikatelé se smrtí, protože na něj mají kompro.
Jako první mě napadá jeho chování v Prostějově k jeho první manželce.
Jako druhé mě napadá jeho politický život před rokem 1989.
Jako třetí jeho školení na zpravodajce.
Jako páté jeho studijní pobyt v USA Defense Intelligence College v Bethesdě.
Jako šesté jeho studium ve Spojeném království -štábní škola v Camberley.
Jako sedmé jeho studium na Královské akademii obranných studií v Londýně.
Jako osmé a možná to nejdůležitější vzdělávání u Zpravodajské správy Generálního štábu (tzv. Zpravodajským institutem) pro pracovníky vojenské rozvědky pro práci v zahraničí a speciální úkoly s krycím jménem Pávek a v prvním ročníku pod krytím Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně.
Když vyjmu to zpravodajství u nás, tak mě napadá důležitá věc. Víte, jak si zahraniční „studenty“ CIA a MI6 zavazovali budoucí spolupracovníky?
Většinou filmovými nahrávkami skrytými kamerami s děvkami v posteli nebo tajným jednáním o další spolupráci.
Už chápete?
Pepa 107 je velký cestovatel, mohl by již brzo zastínit známého cestovatele Jiřího Kolbabu a vzít mu kšeft v radiu, za svůj relativně krátký čas stihl desítky zahraničních cest a jenom na motorce má asi více najeto než president Zeman za dvě volební období, prostě Pepa se neztratí a v Ankaře ještě nebyl, tak vo co de.?
Mně zajímá co tato chazarská fraška, hraná domluveně všemi stranami pseudokonfliktu, kryje za svinstvo v pozadí a bez humbuku odhlasované proti gojim dobytku.
Jestli maňásek guma107 někam pojede nebo nepojede je mi ganz jedno, neboť to má na mou budoucnost marginální vliv.
Když jede Pepa někam sám, tak bojuje srdnatě proti vládě podle příkazů svého ovladače. Když by jel s vládními představiteli, tak by nepochybně dělal totéž. Takže by naše republika byla pro smích. To by Pepovi vůbec nevadilo, protože by splnil zadání a toho si nejvíc považuje, protože na víc nemá a dobře ví, že plnit zadání je jeho nejsilnější stránka.