Jak nám všem živelný rozvoj dotovaných solárů zdraží elektřinu

Tak prý podle Seznamu Zprávy “Češi chtějí hromadně přejít na „zelenou“ elektřinu. Brzdí je nepřipravený stát”. Není se co divit. Miliardy dotací z EU i rozvráceného státního rozpočtu na solární instalace zběsile tečou, ti největší solární baroni si navíc dokázali dojednat garanci výkupních cen a kompenzace za dobu, kdy kvůli nadprodukci nesmí vyrábět. Vše zaplatí samozřejmě spotřebitelé v cenách elektřiny. Objevily se desítky pochybných firem, jež si na neodborné či nedokončené instalaci mastí kapsy. Solární boom je důsledkem toho, že hlavně ekonomicky zajištění občané i majitelé firem v důsledku neuvěřitelné mediální masáže i vládních zelených proklamací vidí v pořízení vlastních solárů na střeše rodinného domu či firmy zásadní cestu, jak si do budoucna elektřinu zlevnit. Zatím to tak skutečně vypadá, ale jako vždy EU i český stát nedokázaly analyzovat veškeré dopady, jako dosud u ničeho z ideologie Green Deal a její realizace v legislativním balíčku Fit for 55.

Solární lobbisté ale dokonale vyhráli: za miliardy se prodávají panely, střídače a práce instalačních firem, pro něž jsou dotace dodatečným skvělým ziskem. Nikdy v minulosti jsme od Solární asociace, Komory obnovitelných zdrojů a dalších lobbistů za dotované občasné zdroje energie neslyšeli upozornění, že napřed se musí posílit, v podstatě zdvojnásobit naše elektrická síť.

Státní podnik ČEPS ve své analýze MAF CZ 2022 (na webu ceps.cz) upozornil, že distributoři a sám ČEPS musí hlavně kvůli OZE investovat do sítě společně 400 miliard korun. To ale znamená zdražení každé 1 kWh asi o 5 korun právě v regulované položce ceny za distribuci. Dojdeme tedy k absurdnímu, ale logickému závěru, že cena za dodávaný solární proud (zvláště když se živelná nadbytečná produkce ve stejný čas v létě navzájem kanibalizuje) bude daleko nižší než za distribuci. Tu totiž majitel FVE platí 2 x – jednou jako přetoky do sítě, jednou jako příkon ze sítě v době, kdy jeho soláry neprodukují nic.

A samozřejmě nejvíce zaplatí chudí občané, kteří nemají prostředky na spolufinancování drahých úsporných technologií. Těm se totiž cena elektřiny vinou živelného rozmachu solárů zvýší absolutně. Prý ale dorazí zelené žebračenky z EU fondu “Spravedlivá transformace”. V ČR máme přitom nyní dle společnosti Kantar 2,5 milionu Čechů, kteří mají už nyní nárok na pomoc proti chudobě, skrytou pod názvem „dávka na bydlení“. V letech 2025 až 2032 chce česká vláda i z peněz EU podpořit chudé spoluobčany částkou 19 miliard korun. Velké miliardy zní velkolepě, ale při rozpočítání na všechny české chudé a osm let přerozdělování zelených žebračenek vyjde jedna dávka pro jediného chudého Čecha měsíčně na 80 korun. Zato dnes nedostanete v marketu ani kilogram zeleniny doporučované místo masa pranýřované zelenými ideology jako nepřímého strůjce údajné klimatické katastrofy.

Česká vláda se nemůže zříci své odpovědnosti za chaos, který svou politikou podpory občasných a nestabilních zdrojů energie vyvolala. Autorizuje ho totiž tokem miliardových dotací, které jsou zcela nesmyslné a měly by být zastaveny v zájmu ozdravení zbědovaných státních financí. Výmluva, že si to tak přeje zezelenalý Brusel, sice zčásti platí. Ale náklady v podobě ekonomického propadu a politického rozvratu poneseme jen doma. Možná stát čekají tisíce žalob tuzemských majitelů zbytečně velkých solárních zdrojů, které nikdo celé roky do sítě nepřipojí a jejich investice tak bude zmařena.

Malé solární elektrárny, které by neměly přetoky do sítě a samozřejmě by se ohledem na výhodnost stavěly bez dotací, by ještě dávaly smysl. A to i s posouzením faktu, že solární úspory elektřiny u bohatších Čechů zvyšují ceny pro chudší Čechy, protože se na ně musí rozpočítat fixní náklady z nespotřebované elektřiny u solárníků. Rostoucí kapacita solárních zdrojů sice v letních měsících uspoří obrovské množství emisního uhlí, z něhož se z 43 % v celoroční bilanci v ČR elektřina vyrábí (v zimních měsících ale i kolem 55 %), ale stabilní zdroje musí zůstat v záloze a budou zřejmě muset dostávat jako v Německu tzv. kapacitní platby (jako kdyby v podstatě fungovaly stále), protože jinak by jejich provoz byl ekonomicky ztrátový. Protože v typicky v zimní inverzi v pracovním dnu musí stabilní zdroje (dnes v ČR z většinově z uhlí a menšinově z jádra) spolehlivě dodat výkon 12 000 MW.

Více solárů tak v žádném případě neznamená v důsledku nutnosti trvalých záloh stabilních zdrojů (i v podobě uvažované velmi drahé výroby energie z vodíku) levnější energii, a to klíčově v nejnáročnějším zimním období. Přitom podle vyjádření podnikatele v energetice Pavla Tykače, které zveřejnil portál info.cz, může v podstatě pro všechny uhelné zdroje v ČR vinou drahých emisních povolenek ekonomický umíráček zazvonit už v roce 2026!

Obří částka 400 miliard korun, kterou bude nutné zásadně zkvalitnit elektroenergetické sítě Česka a jejich řízení, se v podstatě rovná nákladům na stavbu dvou velkých nových reaktorů. Ty by fungovaly jako vysoce návratná investice spolehlivě 80 let a celá současná česká síť je dimenzována na velké centrální zdroje. U nás však v souladu se zelenou ideologií Green Deal a pod tlakem solárních lobbistů obrazně řečeno vítězí absurdní představa, že tisíce drobných ševců rozesetých po celé zemi je lepších než efektivní velká Baťova továrna.

Česko jako slepec tak následuje bludy a omyly německé Energiewende. Podle německých analýz přijde nutnost posílení tamní elektrické sítě o délce 800 000 km v důsledku stále větší instalované kapacity přerušovaných solárních a větrných až na 500 miliard eur (cca 12 bilionů korun). Za to by se s finanční rezervou postavilo 40 nových reaktorů, jež by Německo z poloviny spolehlivě zásobovalo elektřinou i teplem. Místo toho si antijadernou ideologií posedlí Němci jako jediná velká průmyslová země světa v noci na 16. dubna zavřelo poslední tři jaderné elektrárny, a to po 62leté bezchybné bezpečné produkce původních celkem 32 jaderných elektráren.

A jak napsal deník Handelsblatt, Německo nyní bude muset v kritických obdobích spoléhat na dovoz elektřiny z francouzských jaderných reaktorů. Přitom Němci, Rakušané a Lucemburčané chtějí v EU nadále tvrdě bojovat proti další výstavbě jádra, zvláště v zemích střední a východní Evropy. Na Francii si ale netroufají. Přitom také „zelení“ Rakušané každou noc potichu dovážejí jadernou elektřinu z Dukovan i českých uhelných zdrojů, aby přes den mohli pokrytecky vítězoslavně provozovat své bezemisní přečerpávací elektrárny. Ale české přebytky elektřiny na export už brzy dojdou.

Také u nás stoupenci ideologie světlých zelených zítřků trousí na veřejnosti názory, že Česko plánované čtyři velké jaderné reaktory stavět nemusí, že prý si elektřinu dovezeme. Když budeme o cenu importu soupeřit s Německem, asi si každý racionálně uvažující člověk dovodí, že to bude hodně drahé. ČEPS pro rok 2030 uvažuje o dovozní ceně 11,50 Kč/KWh, ale jen silové části ceny energie, bez všech dalších poplatků, ceny distribuce a daní. A s tou nejpodstatnější otázkou, zda elektřina vůbec i z dovozu bude k dispozici. Samozřejmě zelení lobbisté s ohledem na efektivnost a vysokou návratnost jadernách zdrojů chtějí dále expandovat solární a později i větrné zdroje. Tak by vlastně už na „zbytečné“ jádro peníze nezbyly. Solární baroni si pak budou v zimě užívat v teplém Karibiku a drtivá většina Čechů se bude muset asi naučit hibernovat. Při práci v průmysl, který na deficit energie a jeho cenu zajde, se už neohřejí.