3.10.2014
Kategorie: Společnost

Inspektoráty – týrání občanů

Sdílejte článek:

VILÉM BARÁK 03|10|2014

 

V každém větším městě (čest výjimkám) český stát již mnoho let ponižuje a okrádá o čas vlastní občany. Mnoho let se v úřední dny ještě za tmy shlukují nešťastníci před úřady provádějícími změny v evidenci motorových vozidel a tvoří potupné fronty s nadějí, že právě dnes se jim podaří dosáhnout zápisu např. změny majitele vozidla. Po otevření úřadu ti “šťastnější” ukořistí lísteček s pořadím a žmoulajíc ho v ruce, hodiny a hodiny sedí nebo stojí ve vydýchaném vzduchu čekáren. Méně šťastní v osm hodin ráno zjistí, že si málo přivstali a bude nejjistější vzít spacák, termosku horké kávy a příště nocovat na chodníku. Mohou si tak oživit vzpomínku na předlistopadové nákupy Favoritů nebo zájezdů v Čedoku.

 

[ad#hornisiroka]

 

Dopátrat se rady, jak správně vyplnit požadovaný formulář a co doložit jako přílohu, je zpravidla nemožné. Nástěnka s předepsanými vzory slouží pouze k zmatení nepřítele státní správy, tedy občana. Pomoc lze hledat nanejvýš u nerudného vrátného nebo u o něco ochotnějšího, ale o to méně znalého černého šerifa. A tak, když konečně přijdete na řadu, z okénka pravděpodobně zazní:”Znovu a lépe”. Není potom divu, že zde musí být člen bezpečnostní služby. Na jednom z inspektorátů došlo i na argumentaci vytaženou pistolí. Pokud nemáte ovládání fakíra, po srážce s tímto mnoho let šlechtěným systémem úřední arogance a tuposti, by jste nejraději vyběhli do lesů výt jako raněné zvíře.

 

Státní úředníci jsou přitom celkem spokojení. U nich v kanceláři přece nefouká, neprší, je tam klid, teploučko, hraje rádio a ještě za svoji “práci” dostanou plat. Na dotaz, kdy dojde ke zlepšení, se dočkáte jedině výmluv. Nejsou také lidi, jelikož nikdo nechce pracovat na místě, které v rámci “reformy” veřejné “správy” může zaniknout. Nevím, nevím. Podle zákona o zachování byrokracie, je množství úředníků nestlačitelné. Mohou pouze přibývat nebo se přemisťovat na jiné pozice (pověřené obce, kraje atd.). Další argument je, že vrchnost v Praze nepřidělila nárokované pracovní síly a peníze. Občan tedy dostane radu: “Napište (za nás) pánům na ministerstvo. Tam o žádných problémech nevědí”. Jak by stát reagoval v opačném případě? Třeba kdyby mu občané odmítli předat nárokované peníze, tj. platit daně nebo se hromadně začali řídit faktem, že auto nejezdí na papíry, ale na benzin.

 

 

Mnoho let mrháme našim volným časem i dovolenou, kupujeme pořadím ve frontách, úředníci šmelí se zajímavými čísly poznávacích značek. Zároveň se vše rychle a hladce vyřizuje za úplatu do správné kapsy. Stačí se podívat na auta za více než milion korun. Proč si stále nelze normálně koupit číslo 0007? Celý systém vytváří korupční prostředí a je všemi zúčastněnými cílevědomě udržován, aby korupce mohla pokračovat. Při zmínce o úplatcích se úředník “odpovědný” za chod evidence vozidel rozplamení a ve snaze skrýt vlastní vinu volá:”Ukažte mi někoho! Zařídím exemplární potrestání!”. Zmůže houby a dobře to ví. Nesnesitelnost čekání, tedy vlastní chod úřadu, který “řídí”, vyvolává onu neodbytnou poptávku po službách odstraňujících toto čekání. Dá se ale vůbec hovořit nějaké korupci, když si za pár stokorun kupujeme pouze elementární lidskou důstojnost?

 

Občana nezajímá co bylo, nebylo, kdo (okresní úřady, policie), kdy, co dělal nebo nedělal. Pořád se jedná o tutéž státní správu. Rozhodující je výsledek, a ten dlouhodobě nestojí za nic. Je tento systém trestem za to, že platíme daně? Určitě ano. Peníze předané státu plodí mnoho úředníků a politiků, kteří následně plodí mnoho debilit.

 

ZDROJ: Vilém Barák 

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...