25.8.2016
Kategorie: Politika

Frau Merkel: Obnovíme brannou povinnost. Proč právě teď?

Sdílejte článek:

MAX

Náhoda, že Německo chystá obnovení branné povinnosti v zemi? Náhoda, že Německo se zaobírá koncepcí civilní obrany v těchto dnech? Přitom ještě v červnu Ursula von der Leyenová, ministryně obrany, v reakci na vzrůstající napětí mezi západem a Ruskem a na „teroristické útoky“ tvrdila, že nevidí důvod brannou povinnost znovu zavádět. Tak, co se od té doby převratně změnilo?

[ad#clanek-respo]

Změny na mezinárodní scéně

  • Postavení a orientace Turecka

Změnilo se mnoho věcí. Předně se změnilo postavení a možná i orientace Turecka po „puči“, které jednoznačně otočilo kormidlem a zdaleka už nesdílí tolik sympatií k nedávným „přátelům“ z USA. Způsob vedení této země pod vládou současného prezidenta činí z Turecka zdá se neovladatelnou a neodhadnutelnou oblast jako doposud. Zemi, která jak se zdá, se rozhodla jít svým vlastním směrem. Jak známo, v Turecku je mnoho muslimských běženců (záměrně nebudu používat slovo imigrantů či uprchlíků, tento statut náleží osobám za jiných okolností!) Prezident Turecka dal EU ultimátum, buď zavede bezvízový styk nebo přestane běžence zadržovat. Obě varianty jsou pro evropské hranice špatné, protože znamenají totéž – nápor běženců, což při ignoranci Bruselu znamená pronikání běženců dále do Evropy. Přesto, zavedení bezvízového styku s Tureckem, by bylo fatálním krokem.

Cílové destinace? Vzhledem k výši sociálních dávek – Německo. Rakousko už se začalo ostřeji vymezovat proti běžencům a na podzim je čekají opakované prezidentské volby, kde se očekává spíše vítězství „proti bruselského“ kandidáta.

  • Prezidentské volby USA, kauza H. Clinton a soud

Poslední týdny se ukazuje, že USA ztrácí dominanci nad udržováním syrského konfliktu. Další vývoj v oblasti už není pod kontrolou a je možné cokoliv, včetně zklidnění situace. Což je poněkud neočekávaný vývoj a čára přes plány v této oblasti. Pokud se někde dalo mluvit o válce, tak leda v Sýrii. Zklidnění by vzalo klíčový důvod obhajoby běženců – žádný válečný konflikt = jaký uprchlík? Otázku, kterou žádný z politiků nezodpověděl – jak to, že běženci jsou i ze zemí, kde žádný válečný konflikt není – ponechávám stranou, přestože její zodpovězení z jejich úst je zásadní a občané by ji měli opakovaně pokládat! Zejména tedy v postižených zemích – Itálie, Francie, Rakousko, Německo, Švédsko.

Vývoj v předvolebním boji na post prezidenta USA doznal také jistého posunu. Kandidátka H.Clinton bude muset vypovídat před soudem v kauze uniklých emailů, které mohly ohrozit bezpečnost USA (oficiální slang). Jde o případ, kdy používala ke komunikaci email z nezabezpečeného serveru. Jak se ukázalo, její dosavadní mlžení do médií nestačilo k sejmutí podezření a teď se věc posouvá k soudu. Na otázky bude muset odpovídat patrně někdy na podzim. Vše je otázka načasování a kdo ví, jak to vše nakonec dopadne. Podle posledních průzkumů má H.Clinton sice náskok před D.Trumpem, ale všichni víme, jak je to s médii. Pro případ, že by soud se nevyvíjel zcela optimálně, lze očekávat úbytek přízně, takže je třeba vykazovat „dostatečný kladný rozdíl“ v preferencích už nyní. Prezidentské kandidáty čekají tři přímé televizní duely, kde se všeobecně očekává, že H.Clinton proti D.Trumpovi moc šancí nemá. Dalším, co může H.Clinton kdykoliv oslabit či položit je její utajovaný zdravotní stav, který se párkrát projevil na veřejnosti a lze dohledat na internetu. Podobně jako s emaily i v tomto potenciální první dáma mlží. Nicméně na webu lze nalézt scany dokumentů s diagnózou na komplexní parciální záchvaty a subkortikální vaskulární demenci.

Jak dění v předvolebním klání prezidentských kandidátů USA souvisí s Německem? Celkem dost. V případě vítězství D.Trumpa by se, alespoň dle dosavadních jeho prohlášení, mohlo mnohé změnit oproti stávajícímu stavu. Zejména směrem k Rusku, kde celkově panuje velké napětí. H.Clinton naopak chce jít ve směru stávajícího prezidenta USA.

  • Provokace na Krymu

Další událostí z posledních dnů, kterou je třeba uvést, bylo zadržení ukrajinských provokatérů z řad tajné služby na Krymu. Jak se zdá, klid v této oblasti jen tak nebude. Kromě opakujících se čistek a atentátů na nepohodlné lidi pro systém (vojenský velitel v Luhansku Alexeje Mozgovoje, jednoho z hlavních vyjednávačů z Minsku, prezidenta Luhanské lidové republiky Igora Plotnického) roste také riziko vzniku dalšího, většího konfliktu. Podnětem k němu by byla, jak už to bývá, provokativní akce pod falešnou vlajkou. Kdo ovládá a fakticky řídí Ukrajinu, doufám každý ví, stejně jako to, že tato země přímou sousedí s Ruskem stejně jako skutečnost komu nejvíce vadí Krym.

  • Jaderné zbraně z Turecka v pohybu (cíl: Rumunsko)

Turecké prostředí jim po nepovedeném puči už nesvědčí. Prezident totiž zatrhl USA lety z Incirliku a US velitele obvinil z účasti. Změny směru kormidla této země jsou pak jaksi pochopitelné snáze a tak se zbraně stěhují. Potají, protože jinak by o uložení jaderných zbraní musel jednat Brusel. A čím více lidí o tom bude vědět, tím roste i riziko. Pochopitelně. Proto je také pochopitelné, že oficiální místa mlčí, na dotazy nereagují. Obvyklý scénář, nic jiného nelze ani čekat. Cílem je Rumunsko. Zřejmě to má svoje politické i vojensko-taktické důvody.

  • Euro-armáda a branná povinnost

Podle návrhu nejde o klasickou vojenskou službu, ale o možnost povolat lidi v případě nějaké krizové situace. Třeba v době, kdy bude armáda nasazená při operaci NATO někde v zahraničí. Neméně důležitá věta! Současně se začíná více a hlasitěji mluvit o euro-armádě.

  • Čas

A posledním faktorem všeho je čas. Každý kdo byl zvolen má vymezený čas k dosažení či dotažení věcí. Merkelová (Brusel), Obama. Volby mohou znamenat změnu směru, což se těm, kteří „investovali“ nemalé peníze nemusí vůbec líbit, jde o ohrožení jejich zájmů.

Výše jsem uvedl výčet událostí, které spolu zdánlivě nijak nesouvisí a každá se jeví jako samostatná záležitost. O čemž ovšem pochybuji. Proč najednou Německo mluví o branné povinnosti, když ještě v červnu Ursula von der Leyenová, ministryně obrany, v reakci na vzrůstající napětí mezi západem a Ruskem a na „teroristické útoky“ tvrdila, že nevidí důvod brannou povinnost znovu zavádět? Vládní dokument tvrdí, „že Německu žádné nebezpečí napadení nehrozí, nelze ho však v budoucnu vyloučit. Proto na něj chce být země připravená.“ Tato věta je velmi pozoruhodná tím, že ta snad platila i před pěti lety. Pozorně si ji přečtěte znovu. Tak proč právě teď? Do teď tedy bylo Německo nepřipravené pod vedením Velké Angely?!

Teď se tedy podívejme na jednotlivé události z geopolitického makropohledu. Jaderné zbraně se přesouvají z Turecka do Rumunska. Rumunsko sousedí přímo s Ukrajinou a má přístup k Černému moři, vodní cestou je spojeno s Krymem, kde sídlí Černomořská flotila Ruska. Německo dováží stále letecky další a další běžence do své země. Kolik z nich pracuje? Kolik by jich potenciálně mohlo vůbec pracovat vzhledem ke své vzdělanosti? Zamyšlení nad touto otázkou většinu zdravě uvažujících lidí dovede k závěru, že mizivé procento a pokud ano, tak by mohli pracovat leda v nenáročných profesích, oborech. Jenže – zaprvé těmhle lidem se pracovat nechce a za druhé i tyto pozice jsou mnohdy obsazeny domorodými občany. Takže by leda jim museli uvolnit místo, jenže co by potom dělali oni sami, že? Zkrátka pro běžence není pracovních míst.

Potvrzení jedné velké pravdy – běženci jsou zde z jiných důvodů než tvrdila Velká Merkel. Vyplácení dávek celé té hordě běženců, začíná být problematické, protože to stojí dost peněz. Dokonce vznikl speciální zákon, který jí umožnil vybrat 1,5 miliardy euro z likvidních rezerv fondu veřejného zdravotnictví (celkem 10 miliard euro zaplacených všemi pojištěnci a daňovými poplatníky) a dát tyto peníze žadatelům o azyl. Její “Wir schaffen das!“ začíná mít vážné trhliny.

Peníze na dávky budou třeba každý měsíc, stále, pořád a že běženci dělat nebudou je jasné, proč by měli. Jsou zvyklí nic moc nedělat, navíc vliv skupiny, obzvlášť „chápavého islámu“, pro ty, co by i chtěli být odlišní, dávky jim postačí na i tak lepší život. Takže tu máme hordu příživníků, kteří ekonomicky devastují stát, skoro nulovou šanci na jejich pracovní začlenění. Nad tím vším se nesmí však zapomínat na primární cíl všeho konání Velké Merkely – islamizace Evropy. Tj. ovládnutí evropského prostoru muslimy, zánik evropské kultury pod nastoupivším islámem. Zánik Evropanů (jako “rasy”) a nahrazení novou. Už to, že je v Evropě nyní tolik muslimů, že vznikají oblasti s právem šaría, je varováním a začátkem konce s ohledem na rozpínatelnou tohoto vyznání. Ovšem celý proces lze ještě urychlit tím, kdyby jaksi evropské rasy poněkud ubylo – „přirozeně“. Možná už někoho napadlo – jak se vždy v historii řešili problémy a v jakých „situacích“ se jaksi pročistil stav obyvatelstva.

Takže tu máme Ukrajinu, Krym, provokace, nebezpečí akce pod falešnou vlajkou a hned v sousední zemi uložené jaderné zbraně. Mainstream bude informovat o teroristech či o Rusku jako vážné hrozbě. Když se podíváme na hranice EU, bude pochopitelné, že Brusel na ochranu vnější hranice nasadí armádu (možná euro-armádu). Vždyť to uváděli jako důvod jejího vzniku. Kdo si myslel, že když Sobotka nebo v Německu mluví o euro-armádě v souvislosti o ochraně vnějších hranic v důsledků běženců měl by si poopravit azimut a zacílit nikoliv na jih nýbrž na východ vnějších hranic. Pokud nevznikne do té doby euro-armáda, nasadí se národní vojska pod uskupením NATO.

Finance a válečný konflikt

Rozpočet na válečný konflikt se nezastropuje. Prostě se bojuje a bojuje. Čím déle, tím více si namažou kapsy finančníci. Zbraně, střelivo, zásobování – to vše něco stojí. Doba druhé světové války je pryč, doba, kdy naše vojáky v Británii jsme si platili my sami ze zlatého pokladu první samostatné republiky. Jenže doba je dnes jiná – je tu jeden obrovský rozdíl – dnešní peníze nejsou ničím kryté, takže lze bojovat velmi, velmi dlouho a stát ekonomicky vysát. Když se podíváte na finanční trhy, v době válek, poválečných let – se jim vždy dařilo. Přirozeně – v době války se vyrábí zbraně + související věci, stát potřebuje každého, zvlášť když muži jsou ve zbrani, takže je maximální zaměstnanost. V poválečné době se zase opravovalo, budovalo, bylo třeba vše postavit znovu. Cílem válečného konfliktu by ovšem zřejmě nebylo zničit infrastrukturu (leda by se konflikt vymknul kontrole). Za to by velmi posloužil jinému cíli – odvelení národní armády (či euro-armády) mimo hranice samotného státu. Přesně dle slangu politických důvodů vzniku případné euro-armády.

Co z toho?

Celkem dost. Vezměme si takové Německo, kde je problematika „co s běženci“ nejožehavější. Armáda, tj. vycvičení muži ve zbrani jsou daleko od své země, tj. NEMOHOU chránit přímo své občany, nemohou chránit svoje rodiny, děti, manželky. Leda by skutečný nepřítel byl ten, s kterým bojují. Ale bylo by tomu tak skutečně? Kolikrát se ve vojenské historii použili pasti typu odlákání hlavního vojska, oddílu, těžké techniky apod. jinam, aby nepřítel mohl snadněji zasadit smrtelný úder? Mám pokračovat nebo už se rýsuje pozadí událostí?

Evropský „trojský kůň“

Tak tedy ještě o něco blíže. Co byl trojský kůň u Tróje snad ví každý. Trójané, v domnění vítězství nad Řeky si sami vtáhli koně za své hradby, sami si nasadili nepřítele do svých zad (obrazně řečeno to tak lze snad napsat). A čím jsou dnes současní muslimové v Evropě? Kdy je nejlepší čas k „prosazování“ svého, nebo toho, proč je Velká Matka Merkel přivezla do Evropy? Při tom množství muslimů, bez identity = jistota, že jsou tam skuteční bojovníci islámu. Ti, kteří jsou schopní řídit, ovládat ostatní.

Je třeba mít na zřeteli podstatu islámu!!! To, jak se chovají už dnes vidíme. Nejcitelněji to odnáší ženy, statistiky, byť se falšují a zdaleka ne vše se do nich vůbec dostane, přesto jsou dost vypovídající. Švédsko, Rakousko, Itálie, Německo. Je to všude, kde narostl počet muslimských běženců nad přijatelnou a zvladatelnou mez. Řešení by bylo, kdyby policie a soudy konaly dle příslušných národních zákonů v Evropě platných. Jenže to se neděje. Proč? Jaký to dává signál o prostředí, kde se běženci pohybují?!! Začínají se cítit jako něco víc, jako nepostižitelní. A co teprve ve vypjaté době, kdy mohou platit přísnější pravidla (na domorodé obyvatelstvo)? Jaká je převažující věková skladba běženců? Kdo převládá – ženy nebo muži? Jak se chovají muslimští muži k ženám? Proč by se měli chovat jinak k evropským ženám?!! A teď si k tomu přidejme brannou povinnost – kdy muži budou povoláni pryč od svých rodin… tj. ženy, děti zůstanou sami. Je třeba pokračovat?

Paragrafový paradox

Ale ano, je třeba to napsat všechno! Jelikož jsou to přeci „váleční uprchlíci“, kteří utíkají před válkou, tak po nich přece nikdo nemůže chtít, aby šli také do boje nebo byli povoláni. Uvedu Vám jeden paradox, celkem výmluvný a doufám, že dost jasný! Jeden nejmenovaný svinský ministr navrhuje uzákonit volební právo i cizím státním občanům, kterým toto právo není výslovně přiznáno mezinárodní smlouvou. Tak a teď si přečtěte letos novelizovaný branný zákon u nás. Uvedu pouze § 1 odst. 1) zákona 585/2004 Sb.

„Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále jen “občan”) plnit úkoly ozbrojených sil České republiky (dále jen “ozbrojené síly”); zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem.“

Tak tady to máme černý na bílým. Práva, výhody, výjimky a já nevím co vše – ano. Povinnosti – žádné. Kdo by nechtěl žít v takovém krásném prostředí. Navíc nepracovat a mít se líp než možná třetina rodin, které nemají ani oficielní průměrný příjem? A jestli znáte celý název onoho ministerstva, připadá Vám, že jsou to rovné příležitosti?!

Je nejspíš jen shoda náhod, že se „najednou“ řeší branné zákony v euro zemích. Bude jistě také náhoda, že se nejprve novelizují branné zákony v rámci země s odkazy na národní ozbrojené síly. A teprve poté vznikne euro-armáda, která vše zastřeší. Sice budou stále existovat „ozbrojené síly České republiky“, ovšem už o nich nebude rozhodovat zdejší vláda, ale Brusel. Kdyby to bylo opačně provedeno, mohly by některým poslancům dojít souvislosti – alespoň ty základní.

Umím si představit…

Pro dokreslení všeho si představme situaci konfliktu. Vezměme v potaz důležité zájmy a hlavně cíle, jaký má válečný konflikt splnit!!! Nejde o suroviny, nejde o území, jde o to bojovat, pokud možno, co nejdéle a daleko od rodných domovů (jistě se najdou jako vždy zájmy k tomu, dodávat zbraně, peníze na obě strany a tím živit konflikt, rozdmýchávat nepokoje apod. zvlášť jedna země na této Zemi je na to vysloveně expert). Nad tím vším však leží ještě vyšší cíl – islamizace Evropy.

Každá válka má dvě vedení, či spíše roviny rozhodování – politické a vojenské. Pokud někdo nevěří, či pochybuje, nebudu rozvádět, ale odkáži na historická fakta. Materiály jsou přístupné. Anebo se stačí více zajímat o válečné konflikty po roku 2000, kdy existuje mnoho záznamů na internetu. Na dvojím hledisku války se od pradávna nic nezměnilo, už dávní panovníci posuzovali bitvy z více hledisek. Ať si každý pro sebe odpoví na otázku, zda současné vedení země ČR, Německa (či jiného státu) jedná skutečně v zájmu země nebo zdá Vám přijde, že v zájmu kohosi jiného. Pokud jste si odpověděli, uvažte, že každé vojsko je někým řízeno (vrchní velení). Moje přesvědčení je to, že převládá politické vedení válečných konfliktů. Některé válečné konflikty by jednak vůbec nebyly a když už, tak vojenská síla jednotlivých stran je mnohdy tak diametrální, že než by konflikt začal byl by konec. Zářným příkladem nechť je třeba Sýrie. Taková malá zemička… a válčí se tam kolik let už. Cože to těm Velkým ochráncům míru tak nejde?

Pokud jste si odpověděli podobně jako já – že vedení naší země jedná v zájmu kohosi jiného (o Německu nemá smysl ani zmiňovat) – tak jak asi může dopadnout konflikt pod takovým vedením. Respektive, budu přímější – rozkazy dávané takovým vedením budou směřovat jaký cíl?

Pokud má /může/měla by armáda být nasazena na ochranu vnějších hranic EU – aspoň taková je rétorika – tak se podívejme do mapy, jaké území připadá v úvahu. Jen se podívejte, ať to máte před očima. Jižní hranice Středozemního moře? Tu pokryje hravě několika loděmi a letectvem. Turecko? Ten kousek hranice? Bojovat s Osmany, když je chtějí v Evropě? To nedává smysl. Západní hranici tvoří Atlantik. Jediné co zbývá, a dává hlavně smysl je Ukrajina. Velká země, soused Ruska. Blízkost Krymu, připomínám z úvodu vzít v potaz, kdo ovládá Ukrajinu fakticky. Důvodů, proč se pokusit zapojit Rusko do konfliktu je víc. Včetně případných blížících se voleb v Rusku. Nejen v Rusku…. Vypadá to, že euro-mozky pro stromy nevidí les. To ovšem pouze vypadá, ve skutečnosti ví dobře, co dělají. Tím jsou nebezpečnější! Páchání z neznalosti či dobré víře lze ještě jakž takž omluvit, jednání Frau Merkel a toho českýho hajzla nikoliv a nikdy!

Lze namítnout, že u nás zatím(!) muslimští teroristé spíše nejsou. Ovšem to nemůže nijak uklidnit, když sousedíme se zemí, kde je to jako časovaná bomba a kde vládne kat Evropy Frau Merkel! Nikdo z nás nevíme, co se odehraje na konci roku, zda Turecko přestane běžence zadržovat. Zda Merkelová nezačne tlačit na Sobotku (kdo ví, co se odehraje na setkání 25.8. v Praze, že Merkelové stojí za to, se zde na pár hodin zastavit. Zřejmě potřebuje sdělit něco, co nelze sdělit písemně. A to při pokřivenosti této osoby nemůže být nic dobrého.)

Nevíme, zda Německo nezačne umisťovat běžence poblíž našich hranic. Zde jen připomenu, že ilegální přechod hranice není trestným činem, takže běženci se nic de facto nestane (Rozhodnutí Soudního dvora v Luxemburku) a jelikož nemáme ochranu hranic…. Toto je poměrně dost nebezpečné. Netušíme, co Merkelová ještě stihne napáchat než budou volby v Německu (pokud budou, protože dnes už si člověk nemůže být jist ani tímto, příklad Švédsko).

Na závěr několik otázek – k zamyšlení či zodpovězení (psáno s ohledem na Německo):

  • Vnímám to, co se děje, jako islamizaci Evropy? Pokud ano, pak
  • Je možné, aby vláda dělala, to co dělá a nevěděla o tom, co běženci přináší s sebou do Evropy?
  • Jedná vláda v zájmu země nebo v zájmu/na příkaz vyšší moci?
  • Jsme ještě svrchovaný stát nebo pouze poskoci pro jiné? (ČR)

Pokud je v Německu odhadem 2mil. běženců a takřka nikdo z nich nepracuje, nechce ani pracovat, má mizivou kvalifikaci, co s tím Německo asi tak může dělat? Jak jim může nabídnout práci, když trh je saturovaný? 

  • Muslimové jsou tu. Co brání počátku islamizace?
  • Domorodé obyvatelstvo, které je zrovna nevítá. Co lze s ním udělat? Jak zajistit pracovní místa, uvolnění stávajících?
  • Jak oslabit vazby v národě, jak narušit celistvost a vytvořit vhodné podmínky k počátku islamizace?
  • Jak se zbavit sociálních dávek, které jsou neúnosné a přimět muslimy se starat sami o sebe, svoje rodiny?
  • Jak pokořit národní hrdost a projevy vlastenectví?

Pomohl by k tomu válečný konflikt? Odvelení cvičené armády mimo vlast, zavedení branné povinnosti? Narušení rodinných vazeb? Ponechání rodin bez mužské populace či její podstatné snížení? Následná asimilace by pomohla zrychlit proces islamizace.

Z válečného konfliktu se vrací méně lidí než do něj vstoupilo. Zajistíme brannou povinnost pro naše občany (nikoliv však běžence). Kde může vzniknout válečný konflikt, aby nasazení naší armády bylo obhajitelné (takových míst opravdu moc není, Ukrajina se přímo nabízí.)

  • Pomohlo by zavedení zvláštního režimu v době válečného konfliktu pro multikulti běžence?

Oslabení ekonomiky, vyčerpání státu, snížení životní úrovně všem, včetně vlivu na dávky pro běžence – je to cesta, jak se zbavit finanční přítěže? Ve válečném konfliktu to lze snad obhájit. Možná se probudí ona příslušnost k islámu… a dojde ke střetu s místními…

  • Volební právo i pro běžence – je v zájmu – domorodého obyvatelstva?

[ad#clanek-respo]

V nadsázce se po 2.světové válce říkalo, že Rusové některé bitvy vyhráli, protože Němcům došly náboje… proto to „nás mnógo“. Toto nepíši jako odlehčení nebo pokus o vtip. Životů mužů padlých v 2.světové válce bylo opravdu hodně, stejně jako zmrzačených či dokonce života nějak postižených. Čest jejich památce! Píši to naopak právě přesně z opačného důvodu – tohle by mělo vést k celkovému zamyšlení, pokusit se věci vnímat v širším kontextu a nenechat se zatáhnout do válečného konfliktu!

Pokud by došlo na brannou povinnost u nás, měli by první kroky směřovat do Strakovy akademie a tam začít boj s nepřítelem naší země. Tím by se ochránilo nejvíce životů a významně by vzrostla šance na vítězství bez dementních ztrát.

Prostě vyčistit prostor … komplet.

Čistý?

Čistý!

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 4,75 out of 5)
Loading...