Pře
13.12.2020
Kategorie: Politika17 přečtení

Evropská unie zbankrotovala

Sdílejte článek:

IVAN DAVID

Ne, to není účetní uzávěrka v pravém slova smyslu. Tak se vyjádřila na svém facebooku poslankyně Bundestagu Sevim Dagdelen z Die Linke. Kosmetické sankce proti Turecku, které jediné mohly projít německým předsednictvím, nazvala doslova fackou do tváře nejen Řekům a Kypřanům, členům EU, ale i Arménům.

V den, kdy Evropská rada na svém summitu jednala o koroně a koronových půjčkách na digitalizaci a nabíječky do elektromobilů, což je hlavní agenda EU a nacpali by ji zřejmě i do pomoci po zemětřesení, a tak trochu nuceně jednali i o Turecku, konala se v hlavním městě Ázerbajdžánu Baku honosná vojenská přehlídka na počest vítězství nad Arménií ve válce o Arcach/Náhorní Karabach. 80 miliónů Turků a 10 miliónů Azerů slavilo prostřednictvím svých armád vítězství nad 3 miliony Arménů. Na přehlídku dohlíželi prezidenti Turecka a Ázerbajdžánu Ilham Alijev a Recep Erdogan, kteří se následně děkovně pomodlili v mešitě.
.
Alijev zopakoval dřívější Erdoganova slova, že boj nejen o Karabach zdaleka nekončí. Řekl doslova, že „Jerevan, Zangzur a Sevan jsou historická území Ázerbajdžánu“ a připomněl že již dříve řekl, že „pokud Arménie nevrátí naše území, vyřešíme tuto otázku vojenskými prostředky“. Válka v Arcachu byla tedy zjevně jen začátek války o Kavkaz.
.
Již včera jsem zde zmínil, že u příležitosti slavného vítězství Erdogan řekl: „Nechť je požehnána duše Envera Paši.“ Enver Paša byl jedním z Osmanů, odpovědných za genocidu Arménů v roce 1915. Tehdy jich byly zabity, umučeny, upáleny a umořeny hladem a žízní v poušti 1,5 milionu. V roce 1918 nechal tento „ctihodný džentlmen“ zavraždit v Baku dalších 30 000 Arménů.
.
Hlavní deníky o tom nepíší. Tento holokaust není „salonfähig“. Přestože tato Erdoganova slova zní úplně stejně, jako by kdokoli z německých politiků hlasitě oslavoval odkaz Heinricha Himmlera či Reinharda Heydricha, hlavních architektů „konečného řešení židovské otázky“.
.
V případě Turecka nestačí tato slova, nemluvě o činech proti mezinárodnímu právu a zločinech proti lidskosti, na alespoň trochu citelné sankce. Sankce, ke kterým byla EU tváří v tvář zjevným skutečnostem na summitu donucena, ještě nejsou v konečné podobě, ale jisté je jedno – nebudou zaměřeny ani na hospodářskou spolupráci, ani na dovoz zbraní. Přes odpor Německa – ale i Itálie, Španělska, Malty, Maďarska a Bulharska víc projít nemohlo. Evropa se na víc nezmůže ani do budoucna, i když mnohé státy, nejhlasitěji Rakousko a Francie, volají po přísnějším postihu. Je jasné, že proti ekonomicky nejsilnějšímu členu EU, Německu a dále státům, jež v Turecku vidí spojence či jejichž banky mají v Turecku příliš mnoho peněz, se dál nedostaneme.
Evropské hodnoty už neexistují ani na papíře.
 
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
17 přečtení
(29 votes, average: 4,97 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.