13.1.2016
Kategorie: Ekonomika

Ekonomie polopatě (II.): Jak Jirka kapitál vymyslel

Sdílejte článek:

ONDREJ TURIS 13|01|2016

Flashback: Trosečníci Jiří, Filip a Milan, loví na opuštěném ostrově ryby primitivním způsobem a sotva přežívají ze dne na den.

Jednoho rána však Jirka dostal nápad: “Musí přece existovat způsob, jak ulovit rybu rychleji! Zajdu do lesa, shromáždím co najdu a zkusím sestrojit nějaký nástroj. “

[ad#clanek-respo]

A tak se i stalo. Jirka odteď loví ryby jen každý druhý den, aby v ostatní dny mohl pracovat na svém zlepšováku. V tomto “úsporném režimu” Jirka může sníst maximálně polovinu ryby denně. A tak hladový Jiří chodí do lesa, sbírá věci, kombinuje, zkouší a nakonec vymyslí cosi, které pojmenuje “prut”.

Jirka má však strach! Možná tento výmysl nebude fungovat podle očekávání a všechno jeho vynaložené úsilí a podstoupené riziko může být zbytečné. Filip a Milan si zatím ťukají na čelo a nechápou, co to ten hladový Jiří provádí: “Proč ten Jirka tak riskuje? Co když se v lese zraní a nebude moci pokračovat v lovu, to se s ním pak budeme dělit o náš úlovek? “

Jirka však hned další den s mírnými obavami vyzkouší svou novou udici a ono to funguje! Jednu rybu nyní dokáže chytit jen za 2 hodiny, namísto původních 12! Jiří si od teď může zkrátit “pracovní doba” o polovinu a ještě bude schopen uspořit 2 ryby denně. Z udice se stal první kapitálový statek a z Jirky první kapitalista na ostrově. Filip a Milan nevěří vlastním očím. Oba navíc relativně k Jiřímu zchudli. Stále si však udržují svůj životní standard, stejný jako před jeho vynálezem. Díky kapitalistu Jorkovi, který není filantrop a hledí si jen svého, se situace pro Filipa a Milana také brzy radikálně zlepší. Mechanismus tohoto “vedlejšího účinku” rozebereme v další epizodě.

  • Ponaučení

Člověk má možnost využít specifické vlastnosti okolního prostředí ve svůj prospěch. Říká se tomu i schopnost “smísit vlastní práci se zemí (prostředím)”. V našem příběhu Jirka smísil vlastní práci s okolní zemí takovým způsobem, který zvýšil jeho produktivitu.

  • Kapitál

Kapitál je prostředek, který dokáže zvýšit produktivitu. Kapitál nejsou peníze, ale obvykle nějaké zařízení, nebo věc, která je přímo, či nepřímo určená pro produkci zboží a služeb. Ne na spotřebu. Tvorbě kapitálu předchází tvorba úspor. Čili úspory jsou nezbytné pro růst ekonomiky. Naopak spotřeba je cílem a ne motorem růstu. Pokud chceme zvýšit růst bohatství, je nejprve třeba strádat, nekonzumovat a takto ušetřené zdroje použít na tvorbu kapitálu. V našem příběhu Jiří byl střadatel, nezkonzumované ryby byly úsporami a výsledný prut byl kapitál.

Tvorba nového kapitálu je spojena s rizikem. Jirka si při spoření a tvorbě kapitálu mohl zlomit nohu, nemusel najít vhodný materiál, prut nemusel fungovat správně a podobně. Kapitál také podléhá opotřebení a to je spojeno s dodatečnými “provozními náklady”, např. na údržbu, se kterými je nutné počítat. Naopak výhodou kapitálu je to, že ho obvykle stačí “vynalézt” jen jednou. Know-how výroby žárovky je narozdíl od žárovky samotné téměř nezničitelný.

Jakmile je první kapitál vytvořený, otevírá se cesta k vzniku dalších úspor a k tvorbě dalšího, více produktivnější kapitálu, který v konečném důsledku “řetězovou reakcí” zvyšuje životní úroveň všech zúčastněných stran.

My máme to privilegium, že jsme se narodili do světa, ve kterém je relativně k minulosti hodně kapitálu. Do světa, ve kterém někdo ziskuchtivý před námi riskoval vlastní úspory na výstavbu továrny, díky které si dnes můžeme koupit např. nástěnné hodiny za průměrný hodinový plat, jejichž výroba holýma rukama by nám jinak zabrala věčnost.

  • Kapitalista

Kapitalista je vlastníkem kapitálu. Kapitalista většinou není schopen zkonzumovat všechny jím vyprodukované výrobky a služby. Pokud chce mít kapitalista užitek ze svých “plodů práce”, musí je povyměňovat (zobchodovat) za jiné zboží a služby od jiných účastníků trhu. A protože výměna je dobrovolná, užitek získávají obě strany transakce.

[ad#clanek-respo]

  • Jak stát deformuje kapitalismus

Výběrovka TOP5:

  1. Daňově-odvodové břemeno:  Jednotlivec má menší motivaci investovat do kapitálového vybavení, neboť část případného zisku mu bude zabavena.
  2. Regulace, licence, razítka:  prodražuje, nebo zcela blokují investice do některého kapitálového vybavení.
  3. Pravidla týkající se patentů a duševního vlastnictví:  Viz předchozí bod.
  4. Dotace vybraným firmám: vnucená a často neefektivní alokace vzácných zdrojů podle politického klíče (příklad: dotace Agrofertu či zahraničním montovnám).
  5. Centrální stanovování úrokových sazeb:  Podceňovaný a asi nejvýznamnější prostředek na deformaci tvorby kapitálu v ekonomice. Budeme mu později věnovat samostatnou epizodu.

ZDROJ: Ondrej Turis

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...