
ECB náhle varuje: Zbrojení způsobuje inflaci místo ekonomického růstu
SLOVANKA
Co asi stojí za těmito přiznáními? Předpokládám, že evropští váleční štváči se již natolik zamotali do svých lží, že je pro ně v současné době nemožné souhlasit s jakoukoli mírovou dohodou, která by nebyla v souladu s jejich požadavky.
Tedy s tím, že Ukrajině bude navráceno celé území, včetně Krymu. Od počátku to prezentovali jako jediný možný důvod k ukončení konfliktu. Nicméně museli také moc dobře vědět, že jde o nesplnitelný požadavek.
Navíc se sami stále snaží přikrmovat lži o tom, jak má Rusko v plánu převzít Ukrajinu a pak i zbytek Evropy. Jen díky těmto tvrzením mohou utrácet nesmírné částky na zbrojení a zároveň udržovat strach v populaci.
Spirála evropského zbrojení se tedy stále točí. Vojenská kondice je nové kouzelné slovo, které firmám jako Rheinmetall přináší rekordní zisky, za které mají občané „přijímat oběti.“
Ale nyní náhle – a opožděně – Evropská centrální banka (ECB) varuje před ekonomickými důsledky masivního zbrojení.
„Zbrojení jako příležitost: S vyššími výdaji na obranu k německému ekonomickému zázraku,“ zněl euforický titulek v Merkuru v únoru. Další noviny, například Handelsblatt, jej také následovaly.
A kontroverzní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a německý kancléř CDU z Blackrocku Friedrich Merz také doufají, že masivní zbrojení přinese pozitivní impuls pro ekonomiku.
Ale nyní, nečekaně a poměrně pozdě, zasáhne ECB a tyto vize rozbíjí. V odpovědi europoslanci BSW Fabiu De Masimu centrální banka varuje před důsledky současné politiky, jak uvádí Berliner Zeitung.
Inflace místo ekonomického růstu
Ve své odpovědi na parlamentní otázku německého europoslance za BSW ECB vysvětluje, že plánované masivní zbrojení přispěje k hospodářskému růstu jen velmi omezeně.
Podle kontroverzní šéfky ECB Christine Lagardeové panuje „značná nejistota ohledně toho, do jaké míry vyšší výdaje na obranu a infrastrukturu ovlivní produkci a inflaci.“
Podle výpočtů ECB jsou růstové efekty na ekonomiku způsobené vyššími výdaji na obranu více než mírné.
V roce 2027 by to představovalo jen asi 0,3 procenta hrubého domácího produktu. A i kdyby vojenské výdaje nadále rostly, bylo by to jen 0,4 až 0,6 procenta. Zbrojní mánie však pravděpodobně inflaci ještě více podpoří.
Rostoucí tlak na ceny
„Pokud přiblíží ekonomiku plné výrobní kapacitě, dodatečné miliardy ve zbrojení budou mít vliv na cenu,“ řekla Lagardeová.
„Je to proto, že omezené kapacity v obranném sektoru, úzká místa v ocelářském průmyslu nebo jiných mezivýrobních surovinách a omezení přestavby civilních výrobních zařízení by mohly přispět k většímu tlaku na inflaci.“
Fakt, že ECB nyní náhle varuje před dopady masivního válečného zbrojení, pravděpodobně nevyvolá u Evropské komise radost, ale také pravděpodobně nepovede ke změně současné politiky, protože i dosud Evropská komise pilně praktikovala politické popírání reality.
Současná hodnocení ECB rozhodně nejsou nová, ale dřívější varování byla jako obvykle jednoduše ignorována.
Žádná přidaná hodnota
Již v červenci varovala dánská ministryně hospodářství Stephanie Lose před tím, že rostoucí vojenské výdaje by mohly představovat riziko pro evropskou ekonomiku, pokud země nebudou zvládat své deficity a dluh.
A dva ekonomové z Univerzity v Mannheimu, Tom Krebs a Patrick Kaczmarczyk, také dospěli k drtivému verdiktu ve své studii nazvané „Ekonomický dopad vojenských výdajů v Německu.“
Podle jejich hodnocení je fiskální multiplikátor výdajů na zbraně v Německu nízký a nepřináší téměř žádnou přidanou hodnotu. Na každé utracené euro připadá maximálně dalších 50 centů ekonomického zisku, což zvyšuje HDP, ale může být také blízko nuly.
Militarizace jako riskantní sázka
Pro srovnání: Za každé euro investované do veřejné infrastruktury lze očekávat fiskální násobitel 2, tedy až 2 eura přidané hodnoty pro ekonomiku. V případě rozšíření zařízení péče o děti, jako jsou mateřské školy nebo školy, by bylo dokonce možné ztrojnásobit každé investované euro.
„Z ekonomického hlediska je plánovaná militarizace německé ekonomiky riskantní sázkou s nízkými makroekonomickými výnosy,“ uzavírají autoři studie, přičemž dokonce ani vedlejší účinky, jako je civilní využití výsledků vojenského výzkumu, tyto efekty nemohou kompenzovat.
Současný kurz proto vyjde občany velmi draho. Ale Merz, von der Leyen & spol. jistě později prohlásí, že to přece nemohli vědět…
- Pavel otočil během tří dnů. Nejprve uzná pravomoc vlády, pak mluví o porušení Ústavy - 15.4.2026
- 27 bruselských podmínek pro „nové“ Maďarsko - 15.4.2026
- Jízda na tygru - 15.4.2026


(14 votes, average: 4,43 out of 5)
Evropska zapadni podsvincata selhala. I Cesko stoji konecne na spravne strane. Cesko se Slovenskem, Italii, Madarskem a Belgie, o kterou v zasade slo, neschvalili tem podsvincatum, jak je Putin nazval, kradez ruskych penez, parkovanych v Belgii. Ja to sice vyborna volba, ale pro nas, obyvatele valkychtivych statu, je to katastrofa, protze nasi zlocinsti mocipani to zaplati z nasich dani. Chteji dat Ukradenine dalsich 200 miliard na valku. Kde ty penize ale skonci, to uz vime predem. Jako vsechny miliardy pred tim. Ve vedlejsich kanalech ukradinskych oligarchu a v kapsach zbrojniho prumyslu. Co Putin dela, dobre dela. Nechava do smrti vykrvacet jiz davno zkrachovaly zapad. Jedine, cemu se divim, ze bocian se techto splatek nechce zucastnit. Cesi maji uz tak vysoko do zlabu a dalsimi dluhy by prisel o dalsi duveru tech blbcu, kteri ho volili.
„Zbrojení způsobuje inflaci místo ekonomického růstu“
Haha, kdo by to čekal, že vyhazování peněz způsobí inflaci. Teď ještě aby ruští ekonomičtí experti vysvětlili, že Ruska se to vlastně netýká a je v nejlepší ekonomické kondici…
Vono záleží iak se ty prachy počítaj a utrácej, Italie má například statutárně větší HDP jak Rusové. Ale nemáj zdaleka tak velkou armádu. Evropský voják je na rozdíl od ruského je velmi drahý špás. Navic jsme tak nějak všichni v Evropě počítali, že se za nás budou prát Američani.