16.3.2020
Redakce
0
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Důležitý objev polského vědce. Může pomoci v boji s koronavirem SARS-CoV-2

Sdílejte článek:

CATHOLIC OBSERVER

Prof. Marcin Drąg z Vratislavské Polytechniky se svým týmem rozpracoval enzym, jehož působení může být pro boj s koronavirem SARS-CoV-2 klíčové.“Jestli budeme s enzymem zacházet jako se zámkem, pak my jsme do něho přidělali klíč“ – říká vědec.

„Je to právě ta nejdůležitější bílkovina – mezi mnoha identifikovanými – o nimž potajemně hovoří firmy, hledající superrychlý diagnostický test“ – tak o vyzkoumaném enzymu hovoří prof. Marcin Drąg z Vratislavské Polytechniky, laureát ceny Nadace polské vědy za rok 2019 na poli chemie a materiály.

Výzkum vedený vědci z Vratislavi se také stává základnou pro vyhledávání léku na COVID-19.

Enzym, který tým zkoumal – proteáza SARS-CoV-2 M pro – přeruší bílkoviny, které jsou v tom viru. “To mu umožňuje přežití. Zabrzdění účinku tohoto enzymu okamžitě způsobí, že ten virus hyne“ – vysvětluje vědec.

“Kdyby byl zpracován lék, jenž by inhiboval působení tohoto enzymu (brzdil by jeho aktivitu – PAP), tak koronavirus prakticky zabíjíme. To je známé z předchozí epidemie koronaviru – SARS“ – hovoří vědec.

“Jestli budeme s tím enzymem zacházet jako se zámkem, pak jsme k němu přidělali klíč“ – porovnává vědec. Jak dodává, ten enzym byl známý, ale byly k němu miliony kombinací „klíčů“. „A my jsme našli jeden klíč, který do toho enzymu pasuje“ – upřesňuje vědec.

Expert vysvětluje, odkud výzkumníci získali ten pro enzym koronaviru klíčový enzym – a odkud věděli, že je tak důležitý.

“Po několik let spolupracujeme se skupinou prof. Rolfa Hilgenfelda z Univerzity v Lübecku v Německu. Publikovali jsme spolu práce v době epidemie viru Zika, a naposled i publikace o nemoci denga a viru Západního Nilu. Prof Hilgenfeld měl obrovský vliv na zániku předchozí epidemie SARS” – hodnotí prof. Drąg. Za pandemie SARS (v letech 2002/2003) publikoval prof. Hilgenfeld trojrozměrnou struktru proteázy viru SARS a jejího prvního inhibitoru. O několik let později na památku této události vznikla v Singapuru dokonce socha.

“Začátkem února tohoto roku, kdy už prof. Hilgenfeld získal enzym – proteázu koronaviru SARS-CoV-2 – přivezl mi jí do Vratislavi. Tehdy jsme ji začali zkoumat podrobně“ – hovoří vědec. A dodává, že proteáza současného viru SARS-Cov2 je velmi podobná proteáze viru SARS-CoV (z r. 2002), na níž prof. Hilgenfeld pracoval.

Jak vysvětluje, je to unikátní enzym (“rozpozná glutamin v pozici P1”). “U lidí prakticky takové enzymy nejsou“ – ujišťuje výzkumník. Proto také lze mít naději, že jestliže vzniknou léky, napadající tento enzym, budou viru škodit, ale nebudou už škodit člověku. A to znamená, že budou méně toxické.

Publikace (s výsledky výzkumů) týmu prof. Drąga je ještě v recenzi, ale jeho tým již své výsledky bezplatně zpřístupnil vědcům celého světa. Nepatentovali jsme to. Preprint publikace je dostupný online. Je to dar mé laboratoře pro všechny zainteresované.“ – poznamenává vědec. A dodává, že za několik dní po publikování zájemci nechybí. S otázkami a návrhy spolupráce se hlásí týmy z různých částí světa.

“To, co jsme nyní zveřejnili – je jedna z nejdůležitějších informací, jaké o tomto enzymu lze mít. Toto je jeho plná substrátová preference“ – upřesňuje výzkumník. Ty výzkumy ukazují, na jaké aminokyseliny se enzym může vázat v klíčových pozicích. “Můžeme říci, zda to jsou velké, malé, hydrofóbní nebo alkalické aminokyseliny. Můžeme i vytvořit mapu nejdůležitějšího místa tohoto enzymu a dopasovat na něj třeba i léky, které se už na trhu nacházejí“ – hovoří vědec.

Dodává, že tyto výzkumy mohou využívat také chemici, nebo firmy, aby vytvořili na virus SARS-CoV2 nové bioaktivní sloučeniny, a také firmy na zpracování diagnostických testů, které by dovolovaly rychleji zjistit, zda dotyčný má koronavirus.

„V současné době máme na mušce z tohoto viru další bílkoviny, nejen proteázy. Tempo práce je opravdu nevšední“ – poznamenává prof. Drąg.

Vratislavští výzkumníci mohli své výzkumy provést tak rychle díky tomu, že prof. Drąg dříve zpracoval novou technologickou platformu, umožňující získávání biologicky aktivních sloučenin, zejména Inhibitorů proteolityckých enzymů.

Jím zpracovaná Hybridní Kombinatorická Knihovna Substrátů (HyCoSuL) dovoluje navrhovat a získávat vysoce aktivní i selektivní chemické nástroje. Technologická platforma využívá širokou řadu aminokyselin (které se v přírodě nevyskytují) k monitorování aktivity proteolityckých enzymů.. Ta může sloužit k zpracování nových terapií, léků, nebo diagnostických metod. Právě za výzkum byl profesor Drąg v r. 2019 vyznamenán Cenou Nadace pro polskou vědu.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (10 votes, average: 4,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Dobrovolnost

    MATTHIAS LUKL  Kdybych měl celou filozofii anarchokapitalismu shrnout do jedné jediné věty, nejspíše bych řekl: “Vše by mělo být