24.11.2017
Kategorie: Ekonomika

Drtivé zdanění

Sdílejte článek:

MARTIN ŠTĚPANÍK

Dnes za demokracie, tj. od roku 1918, se máme nejhůře od doby po třicetileté válce, tj. od roku 1650, kdy absolutistická „zlá“ monarchie zavedla 150 denní robotu ročně. Dnes zaměstnanci zaplatí na přímých a nepřímých daních 60–70 procent ze superhrubé mzdy, tj. pracují na vrchnost více než 150 dní v roce.

[ad#textova1]

Mimochodem, na začátku 15. století byla výše zdanění ve městech ve výši 5 procent z příjmu měšťana. Vesničan ve stejné době zaplatil 30–35 procent z výnosu 1 lánu (robota započítána převedením na peněžní úrok), jako se dnes platí nájem, vlastnictví půdy přímo vesničanem nebylo obvyklé. Žádným způsobem se vesničanovi nedanil příjem z vajec, másla, masa, apod.

Před rokem 1620 byla robota 18-24 dní ročně, tj. cca 11 procent z příjmu. Po roce 1848 do 1914 bylo zdanění (superhrubé) mzdy „dobrou“ monarchií ve výši 12,5 procenta.

Dost se historici shodují, že pro středověkého člověka by 60–70 procentní zdanění příjmu bylo absurdní, nemyslitelné.

Již za středověku jsme navíc měli de facto 5 denní pracovní týden, neboť bylo 44 církevních svátků. Není to tedy moderní vymoženost, spíše jsme se v roce 1968, kdy byl zaveden 5 denní pracovní týden, vrátili zpět.

Téměř ve všech městech na začátku 15. století řezníci, pekaři a sladovníci tvořili tři nejsilnější potravinářská povolání, jež produkovala tři nejdůležitější komponenty měšťanské stravy: bourané maso a masné výrobky, chléb a bílé i černé pečivo a slad k vaření piva. Právě díky těmto třem převažujícím druhům potravin, které v jídelníčku doplňovala doma vypěstovaná zelenina, luštěniny a samozřejmě i ovoce, byli čeští měšťané i sedláci dosti tlustí.

Podle statistických údajů tvořily v roce 1990 osoby starší 60 let 19,6 procenta veškeré západoevropské populace. Na základě florentského katastru z roku 1427 na počátku 15. století tvořili lidé starší 60 let 15 procent populace, tedy pouze o 5 procent méně než v roce 1990. A to navíc stav, který známe z roku 1427, představuje spíše mezní, tzn. nejnižší možnou situaci, ovlivněnou především běžnými úmrtími novorodiček a tehdejšími morovými ranami, které naději na dožití výrazně zkracovaly.

Při pohledu na obří budovy ministerstev dnešní české minirepubliky působí počty personálu ministerstev rakouských neuvěřitelně. Na ukázku (podle údajů historičky Marie Mackové): na počátku 20. století vykazovalo ministerstvo vnitra (od ministra až po posledního podúředníka) 97 zaměstnanců, spravedlnosti 44, kultu a vyučování (dnešní školství a kultura) 81, financí 140, obchodu 100, železnic 87 a ministerstvo orby (dnešní zemědělství) 98.

Silný stát a demokracie přináší jen bídu a utrpení. Proč myslíte, že Marie Terezie musela přikázat povinnou školní docházku, když před rokem 1620 bylo chodit do školy běžné i v posledních vesnicích? Že by lidé pro samou robotu po roce 1650 neměli na školné peníze? A dnes nemají chudí ani na obědy svých dětí ve školních jídelnách.

Nechme tyto skutečnosti na chvíli vyniknout se zavřenou pusou.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Martin Štěpaník FCB

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (27 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...