18.12.2017
Kategorie: Společnost

Divide et impera II.

Sdílejte článek:

MIROSLAV SLÁDEK

Hrstka nejbohatších

V naprostém rozporu s bájeným vyobrazením bohatství a bohatých lidí v lidovém podvědomí je skutečný původ a způsob udržování bohatství té málo početné hrstky. Její příslušníci mají zvláštní druh nadání, který jim zajišťuje úspěch spolu s trochou štěstí být v pravou chvíli na pravém místě a být zároveň větším grázlem než ti ostatní, kteří se shlukli ve stejný čas na stejném místě za stejným účelem.

[ad#textova1]

Toto zvláštní nadání spolu s naprosto asociálním vnímáním zločinu a to jako nezávažného a prospěšného, pokud se jedná o ně samotné a strašlivě závažného, pokud se jedná o příslušníky ovládané masy a zvláště ty z nich, kteří se odvážili vládnoucí hrstce vzdorovat, to je základem jejich bohatství. Tvrzení, že za každým velkým majetkem je zločin je dnes a denně ověřováno konkrétními událostmi.

Zároveň však ti nejbohatší touží ještě po dalším rozmnožování svého majetku a dříve nebo později začnou toužit po politické moci. I když v naprosté většině případů to je touha vyvěrající ze strachu o nabytý majetek a přesvědčení, že politickou mocí lze zamaskovat jakýkoliv zločin, zdroj majetku. (Že toto přesvědčení není neopodstatněné se mohly přesvědčit celé generace vysokých funkcionářů komunistické diktatury z nichž se dnes rekrutují právě ti nejbohatší na úrovni střední Evropy. Jenom privatizací dvou státních podniků Unipetrolu a Škody Plzeň byla společnost okradena o desítky miliard, trvalý zdroj příjmu z výroby. Veškeré tyto miliardy skončily u několika nejbohatších prominentů komunistické diktatury.)

Vzhledem k naprosté asociálnosti, nedostatku charakteru a spáchaným zločinům nemá hrstka nejbohatších naprosto žádné morální právo vládnout. Jestliže tomu i přesto tak je, je to zaviněno jenom lhostejností nebo hloupostí masy ovládaných.

Ovládané masy 

Lhostejnost, lenost přemýšlet a hloupost jdou ruku v ruce a jsou ve společnosti vlastně synonymy pro vyjádření jedné a téže charakteristiky. V podstatě polovina masy prohlašuje ať již z lenosti nebo špatně maskované hlouposti, že ji politika nezajímá. Je to samozřejmě i podstatně pohodlnější, protože číst, poslouchat, vnímat informace a poté je třídit a nad nimi přemýšlet je velmi náročné a přesahuje schopnosti vrozené velké části masy. Nehledě k tomu, že by při přemýšlení jedinec mohl dospět k jinému názoru, než je ten oficiálně povolený, mohl by začít vyhledávat společenství lidí, kteří jsou na tom podobně, a to by nakonec mohlo vést k upoutání pozornosti udavačského aparátu vládnoucí hrstky a její odmítavé reakci, která by velmi snadno mohla vyústit v pronásledování, ztrátu ekonomického postavení a pád do bídy.

Oproti tomu lhostejné přijímání nařízení vládnoucí hrstky bez sebemenšího protestu, mlčení i v těch nejkřiklavějších případech beztrestně páchaných křivd je naprosto bezpečnou variantou chování. Natolik bezpečnou, že se jí dá promarnit celý život v základním vegetativním stavu v čekárně na smrt, bez jediné vzrušující události, která by se alespoň vzdáleně podobala vzdoru nebo dobrodružství. 

Druhá polovina masy je vyloženě hloupá v tom smyslu, že se nechá velmi snadno zmanipulovat mediální kampaní, především televizní. (Devastující vliv především televizní manipulace na masu, důraz, který na ni klade vládnoucí hrstka a prospěšnost pro udržení její nadvlády nad masou, nejlépe dokumentují poslední parlamentní volby v roce 2017. V nich uspěly přesně ty kandidující politické strany, které dostaly bez ohledu na jejich historii, početnost členské základny, pevnost organizační struktury, konzistentnost programu, úlohu ve společnosti, vládě a parlamentu, největší prostor v televizním vysílání.

Tato úměra je přímá a stoprocentní a umožnila postoupit do parlamentu i stranám, které nesplnily dokonce ani jedno z uvedených kritérií. V parlamentu je tak přítomno devět uskupení vydávajících se za politické strany, které byly saturovány naprosto největším počtem hodin na televizní obrazovce.) Na důvěře v informace sdělované prostřednictvím televizní obrazovky nic nemění ani fakt, že většina masy se mohla dokonce i několikrát v životě přesvědčit o tom, že na ni byl vyvíjen nátlak z televizní obrazovky, bylo jí manipulováno a byly jí podsouvány jako pravdivé informace, které se mnohdy ve velmi krátké době ukázaly jako naprosto lživé. Tato hloupost je zároveň zvyšována neschopností alespoň pokusu o objektivní hodnocení dané situace. Tuto neschopnost způsobuje především zakořeněná závist. Ovšem ne závist vůči skupince nejbohatších, ta je nedotknutelná, ale vůči těm příslušníkům masy, které vylíčí média jako schopné, inteligentní a upřímné. Vůči nim je velmi snadné vyvolat závistivou reakci jakoukoliv snůškou lživých pomluv.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Miroslav Sládek

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (9 votes, average: 4,22 out of 5)
Loading...