Pře
18.12.2017
Kategorie: Společnost14 přečtení

Divide et impera II.

Sdílejte článek:

MIROSLAV SLÁDEK

Hrstka nejbohatších

V naprostém rozporu s bájeným vyobrazením bohatství a bohatých lidí v lidovém podvědomí je skutečný původ a způsob udržování bohatství té málo početné hrstky. Její příslušníci mají zvláštní druh nadání, který jim zajišťuje úspěch spolu s trochou štěstí být v pravou chvíli na pravém místě a být zároveň větším grázlem než ti ostatní, kteří se shlukli ve stejný čas na stejném místě za stejným účelem.

[ad#textova1]

Toto zvláštní nadání spolu s naprosto asociálním vnímáním zločinu a to jako nezávažného a prospěšného, pokud se jedná o ně samotné a strašlivě závažného, pokud se jedná o příslušníky ovládané masy a zvláště ty z nich, kteří se odvážili vládnoucí hrstce vzdorovat, to je základem jejich bohatství. Tvrzení, že za každým velkým majetkem je zločin je dnes a denně ověřováno konkrétními událostmi.

Zároveň však ti nejbohatší touží ještě po dalším rozmnožování svého majetku a dříve nebo později začnou toužit po politické moci. I když v naprosté většině případů to je touha vyvěrající ze strachu o nabytý majetek a přesvědčení, že politickou mocí lze zamaskovat jakýkoliv zločin, zdroj majetku. (Že toto přesvědčení není neopodstatněné se mohly přesvědčit celé generace vysokých funkcionářů komunistické diktatury z nichž se dnes rekrutují právě ti nejbohatší na úrovni střední Evropy. Jenom privatizací dvou státních podniků Unipetrolu a Škody Plzeň byla společnost okradena o desítky miliard, trvalý zdroj příjmu z výroby. Veškeré tyto miliardy skončily u několika nejbohatších prominentů komunistické diktatury.)

Vzhledem k naprosté asociálnosti, nedostatku charakteru a spáchaným zločinům nemá hrstka nejbohatších naprosto žádné morální právo vládnout. Jestliže tomu i přesto tak je, je to zaviněno jenom lhostejností nebo hloupostí masy ovládaných.

Ovládané masy 

Lhostejnost, lenost přemýšlet a hloupost jdou ruku v ruce a jsou ve společnosti vlastně synonymy pro vyjádření jedné a téže charakteristiky. V podstatě polovina masy prohlašuje ať již z lenosti nebo špatně maskované hlouposti, že ji politika nezajímá. Je to samozřejmě i podstatně pohodlnější, protože číst, poslouchat, vnímat informace a poté je třídit a nad nimi přemýšlet je velmi náročné a přesahuje schopnosti vrozené velké části masy. Nehledě k tomu, že by při přemýšlení jedinec mohl dospět k jinému názoru, než je ten oficiálně povolený, mohl by začít vyhledávat společenství lidí, kteří jsou na tom podobně, a to by nakonec mohlo vést k upoutání pozornosti udavačského aparátu vládnoucí hrstky a její odmítavé reakci, která by velmi snadno mohla vyústit v pronásledování, ztrátu ekonomického postavení a pád do bídy.

Oproti tomu lhostejné přijímání nařízení vládnoucí hrstky bez sebemenšího protestu, mlčení i v těch nejkřiklavějších případech beztrestně páchaných křivd je naprosto bezpečnou variantou chování. Natolik bezpečnou, že se jí dá promarnit celý život v základním vegetativním stavu v čekárně na smrt, bez jediné vzrušující události, která by se alespoň vzdáleně podobala vzdoru nebo dobrodružství. 

Druhá polovina masy je vyloženě hloupá v tom smyslu, že se nechá velmi snadno zmanipulovat mediální kampaní, především televizní. (Devastující vliv především televizní manipulace na masu, důraz, který na ni klade vládnoucí hrstka a prospěšnost pro udržení její nadvlády nad masou, nejlépe dokumentují poslední parlamentní volby v roce 2017. V nich uspěly přesně ty kandidující politické strany, které dostaly bez ohledu na jejich historii, početnost členské základny, pevnost organizační struktury, konzistentnost programu, úlohu ve společnosti, vládě a parlamentu, největší prostor v televizním vysílání.

Tato úměra je přímá a stoprocentní a umožnila postoupit do parlamentu i stranám, které nesplnily dokonce ani jedno z uvedených kritérií. V parlamentu je tak přítomno devět uskupení vydávajících se za politické strany, které byly saturovány naprosto největším počtem hodin na televizní obrazovce.) Na důvěře v informace sdělované prostřednictvím televizní obrazovky nic nemění ani fakt, že většina masy se mohla dokonce i několikrát v životě přesvědčit o tom, že na ni byl vyvíjen nátlak z televizní obrazovky, bylo jí manipulováno a byly jí podsouvány jako pravdivé informace, které se mnohdy ve velmi krátké době ukázaly jako naprosto lživé. Tato hloupost je zároveň zvyšována neschopností alespoň pokusu o objektivní hodnocení dané situace. Tuto neschopnost způsobuje především zakořeněná závist. Ovšem ne závist vůči skupince nejbohatších, ta je nedotknutelná, ale vůči těm příslušníkům masy, které vylíčí média jako schopné, inteligentní a upřímné. Vůči nim je velmi snadné vyvolat závistivou reakci jakoukoliv snůškou lživých pomluv.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Miroslav Sládek

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
14 přečtení
(9 votes, average: 4,22 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.