5.4.2018
Redakce
0
Kategorie: Historie

Definice demokracie

Sdílejte článek:

IVAN TURNOVEC

Úvodem jedno hodnocení: “…Myslím, že ta naše proskribovaná ‘demokracie’, zdaleka není skutečnou demokracií. Volení zástupci lidu provádějí jakési podivné zápolení, které valně neprospívá uspořádání uspokojivých životních podmínek. Občan volič se nakonec nedozví ani to, proč se nedohodli o dobré a obecně prospěšné věci.

[ad#textova1]

A ‘zástupci lidu’ to řeší stoickým klidem, v televizních diskusích se obviňují, lžou, strašlivě se urážejí, ale nikdo se už neobhájí, neospravedlní, je to asi samozřejmá lež, která jaksi patří k politickému zápolení. Z obzoru zmizela morálka, etika, ‘dobré mravy’…” autorem je Jiří Krejčík.

Definice z Příručního slovníku naučného – vydaného v roce 1962 nakl. ČSAV: „Demokracie (z řeckého démos, lid + kratos, moc), tedy původně “moc lidu”, “lidovláda”; výraz vznikl ve starověkém Řecku jako označení politického zřízení většiny městských států, zejména Athén (6. – 4. stol.př.n.l.); ožil opět v nové době jako jeden z hlavních postulátů buržoazních revolucí.“ – (uvádím i následující pasáž jako vzpomínku na minulost)

„Podle marxisticko-leninského pojetí je demokracie forma státu, ve kterém je diktatura vládnoucí třídy zajištěna takovým způsobem, že se řízení a správy státu účastní ve větší nebo menší míře ti jeho obyvatelé, kteří jsou v daném společenském zřízení považováni za plnoprávné občany (“lid” nebo “národ” v politickém smyslu slova) a jimž je také umožněno, aby “občanská paráva” fakticky uplatňovali. V tomto rámci je uznáván princip podřízení menšiny většině. svou podstatou je tedy demokracie – jako každý jiný stát – diktaturou vládnoucí třídy.

Do jaké míry znamená demokracie skutečnou účast většiny obyvatel na rozhodování, záleží na tom, jak široký okruh obyvatel je uznán za občany a jakou měrou je jim tato účast fakticky (nikoli jen právně) zajištěna. … Po formální stránce se demokracie v historii lidstva vyskytuje ve dvou způsobech; jednak jako demokracie přímá – tam, kde všichni plnoprávní občané rozhodují na svých shromážděních hlasováním přímo sami – jednak jako demokracie reprezentativní, zastupitelská – tam kde k rozhodování občané volí své reprezentanty (představitele, delegáty, poslance apod.) …“

Následuje o málo mladší definice z Akademického slovníku cizích slov, Akademia 1995: „demokracie – 1) vláda lidu, lidovláda, forma vlády ve které nejvyšší moc patří lidu a uskutečňuje se buď přímou účastí nebo prostřednictvím volených zástupců; stát s takovou vládou: antická, moderní demokracie – 2) princip rovnoprávného uplatňování vůle všech členů nějaké skupiny“.

A na závěr definice podle Orwela: „V případě slova jako demokracie nejen že neexistuje žádná definice, na níž bychom se shodli, ale pokusu stanovit ji se vzpírají všechny strany. Téměř všeobecně se pociťuje, že řekneme-li o nějaké zemi, že je demokratická, chválíme ji. Z toho plyne, že obhájci kteréhokoli režimu tvrdí, že je demokratický, a bojí se, že by museli přestat toto slovo používat, kdyby se omezilo na jeden přesný význam. Slova tohoto typu se často používají vědomě nepoctivě. Osoba, která je používá, má totiž svou soukromou definici, ale dopustí, aby si posluchač myslel, že má na mysli něco docela jiného.“. Jde o citát z eseje Politika a anglický jazyk, kterou napsal George Orwell v roce 1946!!! Jeho slova platí dnes stejně jako tehdy.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Ivan Turnovec

turnovec

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (10 votes, average: 4,30 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Křesťanství

    BAWERK.EU Recenze knihy „Freedom’s Progress? A History of Political Thought“ od Gerarda Casey. Poskočil jsem dopředu ke Caseyho zhodnocení evropského