19.6.2013
Kategorie: Ekonomika

Daňové otroctví

Sdílejte článek:

KAREL KŘÍŽ 19/06/2013

Česká republika má výdaje státního rozpočtu ve výši zhruba 1 bilión 200 miliard Kč. To jsou utracené peníze, které stát za rok vybere na různých daních, poplatcích, odvodech, pojištěních a můžete si ještě dosadit další názvy pro erární výpalné, které si zákonodárci či zastupitelé vymysleli a ještě jim nestačí, neboť z toho je něco málo přes sto miliard na “futro”. Na jednoho občana tak připadá ročně asi 120 000 korun, které by měl odvést státu na jeho činnost. To je tak obrovská suma, že je s podivem, že politruci, kteří tento zlodějský systém, při průměrném výdělku 25 000,- Kč měsíčně, s mediánem někde kolem 18 000,- Kč, vymysleli, ještě nesedí v kládě na náměstích jako ostrašující příklad podvodníků, zlodějů či lupičů.

 

[ad#hornisiroka] 

 

Ano, někteří na přímých daních nezaplatí nic, někteří málo, někteří si říkají, že to platí hlavně firmy. Neuvědomují si však zásadní věc. Všechno to doplatí na daních nepřímých a v ceně zboží. V ceně produktu je totiž započítáno vše. Nejen DPH, ale i veškeré další daně a poplatky. Tak se najednou z výrobku za stovku stane zboží v ceně minimálně dvojnásobné. A samozřejmě se to netýká jen zboží v obchodech, ale i energií, benzínu, nafty, prostě všeho, co si za naše peníze kupujeme. Tak se kapku po kapičce při každé platbě stáváme donátory našeho státu, který si to oklikou vybere na daních od firem.

 

 

Pokud by tedy stát hrál se svými občany férovou hru a zavedl by jednu jedinou rovnou spravedlivou daň, musel by každý občan, od nemluvněte po starobní důchodce, každý rok zaplatit právě těch zhruba 120 tisícovek k rukám úředníků finančního úřadu. On to sice dnes zaplatí stejně, ale takovým způsobem, že si to prostě ani neuvědomí. Opravdu nevím jak by daňoví drábové pochodili, pokud by naši daňovou džungli takto zprůhlednili, pokud by si lidé konečně uvědomili o kolik jsou vlastně státem doopravdy okrádáni.

 

Neexistují totiž žádné jiné reálné peníze než ty, které si vyděláme a státní přerozdělovací mašinérie také nemá žádné jiné relevantní zdroje. Pokud v panice tiskne ničím nekryté papírky, aby zvýšila “likviditu”, jedná se v podstatě o stejnou akci jako když si někdo podobně nechá projet tisícovku kopírkou. Zhruba takový je přínos tisícovky z “kvantitativního uvolňování” pro hospodářství.

 

Paradoxem naší doby pak je, že tato obrovská suma na rozhazování ministru financí prochází bez nějaké vážnější odezvy. Je to dáno samozřejmě právě tím, že daně a jejich placení je natolik neprůhledné, že si většina elektorátu vlastně myslí, že to platí někdo jiný, že snad stát používá nějaké jiné peníze než ty z jejich peněženek a nedokáží si dopočítat dvě plus dvě. To je historické vítězství politicko-kmotrovské oligarchie nad myšlením daňového otroka.

 

To je začátek konce naší euroatlatnické civilizace v relativně bohaté podobě jak jsme ji doposud znali, který právě prožíváme.

 

[ad#velkadolni]

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (10 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...