27.3.2019
Kategorie: Politika

Dali jsme novinářům Boha. Aneb proč bude Čaputová prezidentkou …

Sdílejte článek:

SV

Před deseti lety vyhrál Ivan Gašparovič v souboji s Ivetou Radičovou. Po tom, co se stalo zjevné, že vyhrál, pronesl svou slavnou větu:Dali jsme jim, boha, novinářům.”

Iveta Radičová v tom období nebyla ještě tak známá jako dnes, i když jako bývala šéfka Nadace otevřené společnosti měla v kruzích mezivládních organizací vysoké renomé. V tomto se částečně podobala dnešní kandidátce na prezidenta Čaputové.

Jenže proti Radičové hrálo mnoho faktorů. Nastupovala proti prezidentovi, který šel do druhého mandátu. Byl tedy mnohem známější a u mnoha lidí i populárnější.

Měl za sebou stranu Směr, která byla v té době na vrcholu moci a vlivu, stejně jako se stále držely vzpomínky na časy slávy HZDS u pověstných “babek socialistek”.

Spolu s vlivem Směru šla ruku v ruce i řeka peněz a nenápadné skryté reklamy. Navíc v té době ještě hrála negativní roli pozice ženy, kdy konzervativní část společnosti preferovala muže ve funkci prezidenta.

Útoky na Gašparoviče ve většině tehdejších médií u elektorátu Směru způsobily vyhnání lidí k volebním urnám. Gašparovič reprezentoval Slovensko, Radičová něco cizí.

Čaputová je však úplně jiný příběh, nesrovnatelný s soubojem Radičová-Gašparovič.

Dorostla generace voličů, která je již identifikována s ideální Evropskou Unií. I soupeř Čaputové je “euroobčan,” ale jako kariérní diplomat není pro tyto voliče dost sexy – jak v přeneseném, tak doslovném smyslu.

Čaputová není ad hoc, náhodný výběr. Volby prezidenta byly pečlivě naplánovány a jejich aktéři byli stejně pečlivě vybráni, připraveni a zaplacení. Souběhem peněz investovaných do Mistríka a Čaputové se vytvořil masivní marketingový kanál, který na denní bázi dokázal voličům ukázat, co se od nich očekává.

V porovnání se Šefčovičem Čaputová doslova září. Ačkoli je relativně prázdnou nádobou, co se týče názorového projevu, je mnohem přesvědčivější, než úsměv číslo tři profesionálního diplomata.

Navíc v dnešní době se z nevýhody stala výhoda. To, že je žena, je pro mladou a střední generaci jeden z důležitých argumentů, proč ji volit. A zní to možná cynicky, ale stará generace je už lhostejná, nevládná a neschopná volit, nebo rovnou vymřela.

Útoky proti ní jako kandidátce, velká část veřejnosti nevnímá jako legitimní politický boj. V změněném ideologickém klimatu, kde je hříchem být heterosexuální bílý muž, je útok na ženu vlastně ideologicky velmi špatnou věcí. Už jen tento fakt mnohé povzbudí jít volit a hodit to Čaputové.

Strana Směr, která povinně nominovala svého kandidáta, je dnes na sestupu a spolu s tím se vážou i odstředivé tendence. Podporovat Směr je dnes spíše pro kandidáta balvanem, repelentem na mnoho voličů, kteří by možná i podpořili profesionála namísto amatérky. Ale jelikož Směr nemohou ani cítit, raději podpoří kohokoliv jiného.

Negativa, na které se v případě Čaputové přichází – jak pochybnosti o její advokacii, nebo financování Progresivního Slovenska, jsou pro její příznivce nepodstatná záležitost. Nakonec i tak nevěří ničemu, co přijde od konkurence. Je třeba také říci, že většina lidí tomu v konečném důsledku nerozumí a nesleduje to. Nic, co přijde v následujících dnech, už názory výrazně neovlivní.

Protože volby jsou emocionální záležitost a ne rozumová, není žádný důvod věřit v nějakou odchylku od nastavené trajektorie. Třicet let působení eurostruktur, neziskovek, debilizace školství apod. si vybírají svou daň. 

Slovensko se postupem času zařadí mezi západní země se vším, co k tomu patří – s nenávistí vůči svobodě slova, obdivem a ochranou totalitních ideologií, teroristickými útoky či útoky proti rodině apod. Ale zvolíme si to sami …

Autor: Slobodnyvyber.sk

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 4,14 out of 5)
Loading...