7.7.2016
Kategorie: Politika

Czexit: Otázky a odpovědi

Sdílejte článek:

SSO 07|07|2016

  • Můžeme si dovolit z Evropské unie (EU) vystoupit?
Ano, proceduru vystoupení definuje Lisabonská smlouva: po doručení oznámení se rozeběhne proces, který trvá dva roky (pokud se nedohodne jiný termín), zastřešuje ho Evropská rada a v rámci něj je možné vyjednávat detailní podmínky vystoupení.

[ad#clanek-respo]

  • Nebudeme mít horší vyjednávací pozici než Británie?
Británie je sice světová velmoc, avšak má tu zásadní nevýhodu, že proceduru vystoupení dle Lisabonské smlouvy zahájí jako první. Některé náležitosti budou objasněny až při samotném vyjednávání.
Situaci bedlivě sledujeme, abychom se z případných chyb mohli poučit, a vyjednat si tak co nejlepší podmínky. Hodně záleží na diplomatické obratnosti našich vyjednavačů. 
  • Jsme připraveni na samostatnost?
V letech 1990–2004, stejně jako v letech 1918–1938, jsme byli svrchovaným státem. Spolupracovali jsme se zeměmi z celé Evropy a nebyli nuceni přijímat bruselská nařízení. Naše republika vzkvétala po všech stránkách. Jsme přesvědčeni o tom, že to zvládneme znovu.
  • Jak to bude se zahraničním obchodem?
Smlouva o zapojení do Evropského hospodářského prostoru (EHP) je separátní a vystoupením z EU je možné si vyjednat členství v EHP i mimo EU, jako to má Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Mohli bychom nadále obchodovat s okolními státy se všemi výhodami, které z toho plynou. Na příkladech Norska a Islandu vidíme, že platí zhruba poloviční poplatky za členství v EHP oproti členům EU a přijímají pouze desetinu unijní legislativy.
Za lepší možnost však považujeme vypovězení stávající smlouvy s EHP a vyjednání nové dvoustranné dohody, která by nás zbavovala nutnosti zaplevelovat si právní řád směrnicemi. Touto cestou se vydalo Švýcarsko. Pro Švýcarsko to tak znamená, že pouze jeho exportéři musí dodržovat evropské směrnice, ne malé firmy, které obchodují výlučně na území Švýcarska (a těch je naprostá většina).
Po vystoupení z EU by se nám navíc otevřela možnost obchodu bez bariér s mimoevropskými zeměmi buďto pomocí přímých dohod, nebo přes Evropské sdružení volného obchodu (EFTA). To má uzavřeno obchodní smlouvy se zeměmi po celém světě, včetně Kanady, Hongkongu a Singapuru.
Třešničkou na dortu je navrácení hlasovacího práva ve Světové obchodní organizaci (WTO), jejímž jsme členem. Díky tomuto členství jsme navíc chráněni před možnými sankcemi ze strany EU.
  • Neztíží se nám cestování do zahraničí?
Ne nutně. Naše členství v Schengenském prostoru je navázáno na smlouvu o členství v EU, takže pokud bychom se rozhodli zůstat členem Schengenu, museli bychom si vyjednat novou smlouvu.
Ani v případě neúspěchu při vyjednávání nové smlouvy by se naše cestování neztížilo. Jako součást EHP (vizte výše) bychom měli garantovanou svobodu pohybu osob mezi členskými státy, a nebylo by tak zapotřebí domlouvat bezvízový styk.
Samostatně stojící otázkou je zachování otevřených hranic. Uprchlická krize nás přiměla k zamyšlení, zdali by nebylo výhodnější vrátit se k režimu hraničních přechodů. Tuto možnost nevylučujeme a zároveň zdůrazňujeme, že většina zdržení na přechodech byla v minulosti způsobena výběrem cel, což by setrváním v EHP odpadlo.
  • A co mezinárodní výzkum, výměnné studijní pobyty a stáže?
Do těchto činností byla Česká republika zapojena i před vstupem do EU. Členství v EU není podmínkou pro mezinárodní spolupráci a není jediný důvod, proč by nám v ní někdo měl bránit. Můžeme zůstat členem programu Erasmus a dalších.
  • Nebude pro nás vystoupení finančně nevýhodné?
Rozhodně ne. Ušetříme za členské poplatky, nebudeme muset odvádět cla a DPH ze zásilek původem ze zemí mimo EU, přestaneme platit provoz unijní administrativy a souvisejících úřadů, vyhneme se spolufinancování pochybných projektů a můžeme přestat dělat pro nás nevýhodnou činnost (např. povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot a dotování solárních a větrných elektráren). Budeme moci snížit daňové zatížení, zbavit se nadměrné byrokracie a euronesmyslů.
O dotace z fondů EU sice přijdeme, avšak ty nelze považovat za bezedný zdroj peněz: od roku 2020 bude částka nižší než náš roční příspěvek. Tak či tak bude muset být výstavba a údržba infrastruktury hrazena z běžných rozpočtů územních jednotek.
Mimochodem vypočítávat platební bilanci na základě porovnávání zaplacených členských poplatků a příspěvků z fondů EU, jak s oblibou činí zastánci setrvání v EU, považujeme za hrubou metodologickou chybu a matení voličů. Náklady členství v EU jsou totiž i nepřímé a neseme je všichni; dotace však dostává pouze hrstka privilegovaných a na úzce vymezené projekty. Výsledkem dotační politiky EU je křivení trhu, plýtvání a morální hazard.
  • Není vystoupení z EU bezpečnostním rizikem?
Ne, protože po vystoupení z EU zůstaneme členem Severoatlantické aliance (NATO), která se bude nadále spolu s českou armádou podílet na naší vnější bezpečnosti. Za bezpečnostní riziko naopak považujeme setrvání v EU, kupříkladu kvůli neudržitelné imigrační politice či omezování držení zbraní u bezúhonných občanů.
  • Nestaneme se po vystoupení z EU gubernií Ruska?
Zcela jistě ne. Eurofilové rádi straší Ruskem, jakmile jim dojdou argumenty. Černobílé rozdělení světa na Východ a Západ patří do dob studené války a od pádu železné opony nedává smysl.
Chceme se stát suverénní zemí, která je obchodním partnerem státům z celého světa. Prosperitu vidíme ve volném obchodu, otevřenosti a spolupráci založené na principu dobrovolnosti, ne na stále těsnější evropské integraci a uzavírání se vůči zbytku světa.
.
[ad#clanek-respo]
 
ZDROJ: Svobodní
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...