4.4.2016
Kategorie: Společnost

Co týden dal a Hampl napsal: Profesor xenofobem, čínské investice a Trump

Sdílejte článek:

PETR HAMPL 04|04|2016

Pondělí  28. března

Pokud jste přehlédli velikonoční výzvu Bloku proti islámu:

Dne 22. 3. 2016 odhlasovala poslanecká sněmovna usnesení, ve kterém odmítá zavedení bezvízového styku s Tureckem. Následně předseda vády Bohuslav Sobotka oznámil, že vláda České republiky bude vůli zákonodárců ignorovat.

Vzhledem k tomu, že Bohuslav Sobotka se nechová jako premiér České republiky, nýbrž jako lokaj bruselských a berlínských mocenských zájmů, Blok proti islámu jej důrazně vyzývá k demisi. Pokládáme za nemožné, aby člověk, který se zcela zpronevěřil zájmům vlastní země a který nerespektuje vůli zákonodárného sboru, byl hlavou české exekutivy.

Předseda Bloku proti islámu Martin Konvička k tomu dodává: „Volební štáb Úsvitu a BPI jednomyslně podporuje co nejrychlejší předčasné volby. Je to jediná šance, jak zabránit Sobotkovi v páchání dalších škod.“

Vedení Bloku proti islámu

[ad#clanek-respo]

Úterý 29. března

Asi před měsícem jsem mluvil s jedním důstojným profesorem. Má stejný názor na islám a imigraci jako Blok proti islámu, ale zároveň měl pocit, že my jsme extrémisté a on je důstojný člověk. Proto si udržoval rezervovaný odstup. Minulý týden ho na jednom poměrně velkém serveru obvinili, že je vlastně příznivec Hitlera (samozřejmě, že není).

Nejsem zlomyslný, ale je to dobrá ilustrace současné situace. Každý, kdo aspoň trochu používá mozek, může být kdykoliv obviněn z extrémismu a xenofobie a může se stát terčem nejrůznějších útoků. Je vlastně jen otázka náhody, na koho to už dopadlo a na koho ještě ne. Přesto platí, že ti, kdo byli dosud ušetřeni, mají jakýsi pocit převahy nad těmi ostatními. Je to pocit dost naivní.

Středa 30. března

Rozhodně není v zájmu obyvatel České republiky, aby tu Číňani kupovali podniky. Byla by to sice o něco menší pohroma, než kdyby je kupovali Arabové, ale pořád pohroma. V našem zájmu je, aby české podniky patřily českým lidem.

Na zprávy o tom, kolik tu chtějí Číňané investovat, bychom se měli dívat s velkými obavami. Nikoliv s radostí.

To je mnohem podstatnější než rvačky na ulicích. Ty máme dvakrát ročně při pražském derby. Čínofilové a tibetofilové nejsou o nic zábavnější než sparťané a slávisté

Čtvrtek 31. března

Před listopadem 89 byly rozlišovány dva typy krádeže. Obyčejná a “rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví”, což bylo něco horšího. Letos jsme se k tomu principu vrátili. Pokud říkáte, že by si někdo zasloužil pár facek nebo že patří do vězení, jsou dvě možnosti. Pokud se to týká vašeho souseda, je to v pořádku. Ale pokud to řeknete o Sobotkovi, Babišovi, Zaorálkovi nebo nějakém jejich nohsledovi, je to trestný čin, za který vás odvedou v poutech.

Je to úplné popření základního demokratického principu, podle nějž je politik veřejná osoba a má si nechat líbit víc než ostatní. V České republice roku 2016 je nadávání na politika spíše něco jako dřívější urážka císařského majestátu.

Doplňující poznámka čtenáře: To se ale týká jen pravdoláskových politiků. Prezidenta je možné urážet bez omezení. V určitých kruzích je to dokonce povinnost.

Pátek 1. dubna

Musí skončit státní dohled nad výchovou v rodinách. Kluci z dělnických rodin potřebují být vychováváni jako kluci z dělnických rodin. Není možné, aby o takových věcech rozhodovala nějaká panenka Barbie, která vystudovala sociální práce, dva roky se bavila v neziskovce, další dva strávila na stáži v Bruselu a o skutečném životě neví vůbec nic.

Sobota 2. dubna

Pod označením „vlastenectví a přímá demokracie“ se mohou skrývat dva naprosto rozdílné politické programy. Ten první můžeme zjednodušeně označit jako švýcarský.  Je pro něj typická decentralizace a lpění na občanských svobodách. Politická vůle se rodí v jednotlivých vesnicích či městech, sebevědomí občané si žárlivě střeží svůj majetek, životní styl a kulturu. Základem ekonomiky jsou malé firmy. Majetkové rozdíly jsou překvapivě malé, životní styl homogenní.

Druhý model můžeme označit jako latinskoamerický. Taky v něm hraje velkou roli národ, také může být uplatňována přímá demokracie, ale klíčovou roli hraje vždy vůdce, který se občanskými svobodami příliš nezdržuje. Základem ekonomiky jsou velké státní podniky. Místní autonomie neexistuje, protože vůli lidu nemůže stát v cestě vůbec nic. Politická vůle se rodí ve velkých shromážděních, kde hřímá vůdce a bouří emoce. Navzdory přímé demokracii existuje vládnoucí elita jasně oddělená od lidu.

Kompletní text Co by obnášela švýcarizace České republiky si můžete přečíst tady

[ad#clanek-respo]

Neděle 20. března

Časopis Reflex se s Trumpovou ekonomickou koncepcí vypořádal tak, že ji nikdo z redaktorů nečetl, ale vymysleli karikaturu Trump – opičák. Ekonom Pavel Kohout si ji přečetl a zjistil, že je velmi rozumná.

Takže, kdo je tady primitiv? Pražský žurnalista nebo americký politik?

Článek Pavla Kohouta si můžete přečíst tady.

hampl

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 4,93 out of 5)
Loading...