7.11.2016
Kategorie: Společnost

Co týden dal a Hampl napsal: Islámské právo na zdravotce i Na Bulovce

Sdílejte článek:

PETR HAMPL

Pondělí 31. října

Někteří hodně naivní Evropané si myslí, že můžeme připustit uplatňování šaríje v oblékání a stravování, ale nepustit šaríju do trestního práva. Jenže stojíme proti lidem, kteří neumí rozdělit svět na “soukromé” a “veřejné” nebo na “životní styl” a “trestní právo”, jako to děláme my. Buď je to podle alláhova předpisu nebo není. Takže když šátky, pak taky řezání hlav odpadlíkům od víry. Nemají důvod se zastavit. A nejsou toho schopni, ani kdyby chtěli.

[ad#clanek-respo]

Úterý 1. listopadu

Po čase jsem zase narazil na knihu, kterou jsem přečetl vyloženě jedním dechem. Dějiny křížových výprav od amerického historika Rodneyho Starka. O období, na které jsme měli být velice hrdi, ale které jsme si nechali od dekadentních intelektuálů poplivat a pošlapat. Z mnoha věcí, které jsem si při tom uvědomil, vypichuji následující:

Asi tak desetina příslušníků vyšší vrstvy se aktivně zapojila do obrany křesťanské civilizace. Nasazovali životy, umírali, prodávali své statky a zadlužovali se, aby to mohli financovat. Mnohem víc bylo těch, kdo řešili jen osobní obohacení – půjčovali křižákům na lichvářský úrok, podráželi je, kdykoliv mohli a klidně se spojili s muslimy, pokud jim to přineslo zisk. Naprosté většině to bylo jedno. (ta čísla jsou moje pocitové odhady). A těch pár hrdinů stačilo k tomu, aby se Evropa ubránila a otevřelo tak cestu k renesanci, reformaci, občanským svobodám, průmyslové revoluci, demokracii, rozvoji citového života, eliminaci hladomorů, rozumné úrovni bezpečí pro všechny…

Středa 2. listopadu

Nevíte, jak mohl ten Afghánec znásilnit sestřičku na Bulovce, když tu žádní “uprchlíci” nejsou?

Čtvrtek 3. listopadu

Z delšího textu, který připravuji:

Specifikem české situace je to, že vzpomínky na doby, „kdy byl svět ještě v pořádku“, lidé poněkud nepřesně umisťují do 80. let. Vzniká pak iluze, že existuje jakási souvislost mezi poctivým rodinně orientovaným životem a státním plánováním ekonomiky. Je to samozřejmě hloupost, nicméně mnozí z těch, kdo dnes teskní, že „za socialismu bylo lépe,“ fakticky neteskní po státním vlastnictví výrobních prostředků, nýbrž po státu respektujícím základní buržoazní hodnoty (co do pohledu na životní styl byl Gustáv Husák pravicovější než Anna Šabatová nebo Jiří Dienstbier mladší).

Pátek 4. listopadu

Kusturica byl geniální umělec a zajímavý člověk před Putinovým oceněním, bude i po něm. Vede mě to ale k poznámce určené přátelům i nepřátelům Ruska. Ta nejbližší spojenectví mezi národy jsou dána společnou civilizační příslušností, nikoliv jazykem nebo etnicitou (navíc slovanství Čechů je trochu problematické). Proto budou pravoslavní Rusové spolehlivými spojenci pravoslavných Srbů (a naopak), ale nikoliv Čechů.

Buďme rádi za celkem přátelské vztahy, jaké mezi Čechy a Rusy panují. Litujme toho, že nás kolaboranti zatáhli do stupidního saudsko-amerického tažení proti Rusku, a snažme se to co nejrychleji ukončit. Ale nečekejme, že by z toho mohlo být něco bližšího – v dobrém ani špatném.

Rusové jsou pravoslavní, Češi jsou katolicko-protestanští (volnomyšlenkářství, ateismus a novopohanství jsou jen různými výhonky západní křesťanské civilizace) a ten rozdíl nepřekonáme nikdy.

Sobota 5. listopadu

Hazem Berrezouga opět geniální: „Odluka církve od státu je čistě křesťanská záležitost. Ten spor začal ve středověku, způsobil četné války a teprve v minulém století našli řešení. Buď v částečné spolupráci, anebo úplné odluce a neutralitě státu. Svoboda vyznání jako výplod krvavých konfliktů řešila jen vztah mezi křesťany. A to jednak mezi sebou, a také vztah církve jako instituce se státem…Nikdo v té době nepočítal s tím, že se muslimové budou odvolávat na jejich ústavu a používat zákony proti vlastním tvůrcům. Navíc muslimové nesplňují ani tu podstatnou podmínku, aby takové konkordáty či smlouvy s nimi byly uzavřeny.

Jinými slovy, APLIKOVAT SVOBODU VYZNÁNÍ NA ISLÁM JE NESMYSLNÉ, NEMOŽNÉ A ZVRÁCENÉ. Jednoduše proto, že islám není tím, co se v západní civilizaci označuje termínem „vyznání.“ Někdo říká, že islám je ideologie. Já bych řekl, že je to ještě složitější fenomén. Ale zcela jistě to není náboženství ani vyznání. Tím, že se pokoušíme uplatňovat na islám svobodu vyznání, tím fakticky rušíme celé dosavadní ústavy, vládu zákona, občanské svobody, možnost svobodně žít a dokonce i základní logický předpoklad, že stejné tvrzení nemůže být zároveň pravdivé i nepravdivé, na kterém stojí celá naše civilizace.

Neděle 6. listopadu

Z rozhovoru:

“Je totiž obrovský rozdíl třeba mezi zdravotní sestrou, kterou daňoví poplatníci živí, ale kterou živí ochotně a pokud by mohli, přidali by jí na penězích, a mezi pořadatelem filmového festivalu, kterého daňoví poplatníci živí jen se skřípěním zubů. Mezi zdravotní sestrou a plátcem daní tudíž neexistuje žádný konflikt zájmů. Mezi pořadatelem filmového festivalu a plátcem daní existuje konflikt obrovský.

Tihle příživníci se tudíž domnívají, že role státu je utlačovat obyčejné lidi, kontrolovat je, převychovat a případně nahradit. Přesně takovou politiku očekávají od Michala Horáčka.”

[ad#clanek-respo]

hampl

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 4,81 out of 5)
Loading...