14.10.2019
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Co týden dal a Hampl napsal: Gott a Halík

Sdílejte článek:

PETR HAMPL

Pondělí 7. října

hamplHalík a Gott představují dvě tváře husákovského režimu. Bývalý kádrovák Halík může symbolizovat dohled nad lidmi, vyhazování z práce a další represe. Karel Gott zase může symbolizovat, že i v takovém prostředí k sobě někteří dokázali být slušní, jednat poctivě, pomáhat si, tvrdě pracovat a odvádět fantastickou práci.

Úterý 8. října

Jsou v zahraniční politice některé věci jisté? Jisté je např. to, že Spojené státy americké zradí každého spojence. Postupovaly tak po celé dějiny. Spoléhat na pomoc USA není nic jiného než velmi drahý způsob sebevraždy. Momentálně to zažívají Kurdové.
Jak strašně hloupí nebo zkorumpovaní musí být lidé, kteří chtějí zakládat naši bezpečnost na členství v NATO.

Středa 9. října

Jarek Nohavica pokřtil mou novou knihu Poctivost a kreativita (kapitoly z buranské sociologie), která je tímto oficiálně v prodeji. Promluvili také profesor Keller a Radek Velička. Na fotografii si můžete všimnout ještě Ladika Větvičky (napsal do té knihy předmluvu) a fotografa Borise Rennera.
V té knize píšu mimo jiné:
Není-li HDP tím správným měřítkem ekonomického úspěchu, co tedy? Americký sociolog Peter L. Berger (ano, ten stejný, který je citován v kapitolách o Metternichovi a o surovinách) oprášil starý katolický koncept „preferenční právo chudoby“. Každé opatření má být podle něj posuzováno podle dopadu na situaci nejchudší čtvrtiny společnosti. Tedy na životní úroveň, ale také na zdraví, životní šance, spokojenost a mezilidskou soudržnost. Bergerova otázka by zněla: Jak prospěje dovoz pracovníků nejchudší čtvrtině obyvatel českých zemí? Že to vyřeší situaci majiteli nějaké agrární korporace? Jestli chce zaměstnávat Mongoly, ať si svou továrnu rovnou postaví v Mongolsku. A ať tam své produkty taky prodává.

Čtvrtek 10. října

Všimněte si, že politik (když je oblíbený) dnes hraje podobnou roli jako za Husáka lidový bavič. Pronese poznámku, v níž oklikou poukáže na nějakou vadu režimu, a všichni tleskáme. Nebo se dokonce ozve s otevřenou kritikou. To už jsou voliči vyloženě nadšení. Politik je pak nějakou dobu korektní a pak se to celé opakuje. Beztak nikdy neuvažoval, že by mohl podle toho jednat. A dával si velmi dobrý pozor, aby toho neřekl zase moc. Ti nejšikovnější na tom mají postavenou velmi úspěšnou kariéru už desítky let. A jsou i celé politické strany založené na tomhle principu.

Pátek 11. října

Otázka týdne: Přijde-li další ekonomická krize, jaká bude mít dopad na společnost?
V odpovědi říkám mimo jiné: Úsporná opatření budou zaměřena v první řadě proti chudším pracujícím vrstvám, ale zasáhnou i korporátní centrály, velké úřad a neziskovky. Nebude přicházet v úvahu vytváření nových pracovních míst pro stále početnější absolventy právnických a humanitních škol. Ten problém fakticky existuje již dnes, ale vyostří se. Nebude možné přejít do výrobního sektoru, protože ten bude zasažen krizí ještě citelněji.
Můžeme proto očekávat stále tvrdší a stále zoufalejší boj o rozpočty a pracovní místa. V kavárně si navzájem pojedou po krku. Bude přibývat akcí typu MeToo, neomarxisté se budou navzájem obviňovat (co je snazšího, než obvinit šéfku z toho, že nerespektuje mou identitu a převzít její místo) a budou soutěžit o to, kdo se stane radikálnějším. Jenže radikalizovat se bude i druhá strana.

Sobota 12. října

S tím, jak se nejvýraznějšími charakterovými rysy nóbl lidí stává zbabělost a intrikánství, tak se také mění pozice těch statečných, odvážných (a konfliktních). Stále výrazněji se odlišují od svého okolí. Stávají se terčem stále častějších útoků. A mají stále větší šanci přinést změnu – pokud se je nepodaří zlomit.
Další zpráva je, že odvaha a statečnost jsou rysy naučené, nikoliv vrozené. Můžeme je tedy pěstovat u sebe a povzbuzovat své blízké.
O tom jsme mluvil na společné besedě s Davidem Bohbotem, která proběhla přesně před týdnem v úžasném prostředí motorkářského klubu Blaničtí rytíři, jeho jsem čestným členem.

Neděle 13. října

K diskuzi o záporných úrokových sazbách připomínám, že postihnou pouze drobné střadatele z chudších vrstev. Ti bohatší investují do nemovitostí a ti ještě bohatší kupují fabriky.
V podstatě se tak naplňuje Marxova prognóza: bohatí budou bohatnout jen tím, že existují (aniž by museli hnout prstem) a chudí budou v nejlepším případě stagnovat (protože pro ně neexistuje možnost našetřit, bez ohledu na to, jak tvrdě budou pracovat a úsporně žít). Pokus Margarety Thatcherové překonat to tím, že z každého bude investor, tak byl ukončen.
Levice to chce řešit tím, že veškerou kontrolu nad veškerým majetkem převezme globální vláda nepodléhající žádné kontrole. Pravice je na řadě, aby přišla s návrhem lepším než její dosavadní program (nulová inflace – nulový růst – masová bída).

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (32 votes, average: 4,47 out of 5)
Loading...