2.1.2017
Kategorie: Společnost

Co týden dal a Hampl napsal: Do Ameriky se vrací vánoce, Velká Británie končí. A Česko?

Sdílejte článek:

PETR HAMPL

Pondělí 26. prosince

Americké úřady budou lidem opět přát Veselé vánoce, namísto různých “sezónních svátků.” Snad to bude něco jako výstřel z Aurory pro masu normálních lidí. Třeba já už se nebudu zdráhat odpovídat obchodním partnerům ve smyslu “strčte si své přání k zimním prázdninám do p…. Jestli nevíte, jaké svátky lidé v České republice slaví, neposílejte raději nic.”

[ad#clanek-respo]

Úterý 27. prosince

To, že Číňani koupili Žďárské strojírny, to by vůbec nevadilo, kdyby nové fabriky na tvářecí nástroje vznikaly jako běžícím páse. Stejně tak by nevadilo, že koupili Mountfield, kdyby tu bylo dost nových projektů. Jenže kdy se naposledy stalo, že by si někdo založil krámek a do dvou let to zvětšil na síť prodejen? Náš primární ekonomický problém nejsou cizinci, náš problém je stojatá ekonomika.

Středa 28. prosince

Jestli můžeme na Alexandrovce pohlížet jako na vojáky zabité v boji, potom můžeme na pány Štětinu a Jandu pohlížet jako na bojovníky Islámského státu. Možná se blíží čas volat je k odpovědnosti za činy jejich soudruhů a bratří v Nice, Berlíně i jinde.

Čtvrtek 29. prosince

Z večerní úvahy Donaldu Trumpovi a pálení mostů:

Nejde jen o buranské chování „miliardáře s modrým límečkem,“ jak ho výstižně nazvala komentátorka  Associated Press Jill Colvin. Donald Trump si skutečně počíná přesně tak, jak by si počínal běžný soustružník nebo řidič kamionu, kdyby náhle zbohatl. Od buranského přízvuku, občasného sprostého slova přes drahý nevkus až po sahání na zadek atraktivním blondýnám, prostě proto, že si to jako miliardář může dovolit. Instalatér Joe s miliardou dolarů by nedělal jinak.

Mimochodem, to je jedním z dosud nedoceněných důvodů, proč je Trump tak děsivě nenáviděn. Představte si člověka, který se léta pečlivě učí chování, názorům a všem dalším kulturním kódům newyorské smetánky, v naději, že se tak dostane mezi lepší lidi a zvýší si životní šance. Roky na sobě tvrdě pracuje, pak stačí jedny volby a všechny tu námahu může zahodit. Skuteční mocní se chovají jako kamioňáci. Je to srovnatelná ztráta, jako by někdo našetřil na dům a Trump mu jej zboural. Nedivme se pláči a hysterickým záchvatům. Ti lidé neplakali jen nad Amerikou, plakali především sami nad sebou.

Pátek 30. prosince

Když člověk namátkově vidí současnou filmovou a televizní tvorbu, a když si to občas srovná s normalizačními seriály (ty taky občas dávají), uvědomí si až neuvěřitelný rozdíl v řemeslné úrovni. Komunisté přestali obtěžovat a do podpory tvorby dává stát tak obrovské peníze, jaké si před 30 lety nikdo nedokázal představit. A výsledek? Tvorba stejně ideologicky zaujatá, ale tak děsivá úroveň! To, co dnes předvádějí herci, to by tehdy snad nestačilo ani na komparz. Což platí i o dalších filmových profesích. Bylo by zajímavé přečíst si nějakou analýzu, proč se tak vlastně stalo. A bylo by ještě zajímavější zkusit, co by se stalo, kdyby byla veškerá podpora filmové a televizní tvorbě úplně zastavena.

Sobota 31. prosince

Poprvé v dějinách se stalo, že byl na půdě “normálního” evropského státu vykonán trest smrti za urážku islámu. Obětí byl Kevin Krehan, který se v lednu provinil tím, že položil dva sendviče se slaninou na práh mešity v Bristolu. Byl zatčen, uvržen do vazby, soudce jej odsoudil za „útok pro Velké Británii“ na 12 měsíců nepodmíněně a fakticky jej předal muslimskému vězeňského gangu. Velké Británie se již dostala do stavu, že krvavá občanská válka by byla méně špatnou alternativou vůči tomu, co tam probíhá.

Neděle 1. ledna

Z poznámky o budoucnosti českého kontradžihádistického hnutí:

Takže do čeho se pustit na začátku roku 2017? Vrátit se před založení Bloku proti islámu.  A vrátit se k decentralizovanému modelu odporu. IvČRN bylo mezitím ustaveno jako spolek. To je znamenité. Vznikly i další skupiny na sociálních sítích. Výborně. Mluví se o tom, že se brzy objeví projekt s účastí Martina Konvičky. Ještě lépe. Dva spolky jsou zaměřeny čistě nebo převážně na ženy – Naštvané matky Evy Hrindové a Éra žen Kláry Samkové. Taky dobře. Já se pokusím o společnost zaměřenou na složitější diskuze a hlubší výzkum toho, jak probíhají střety civilizací. Snad to bude rovněž užitečné. Vedle toho začínají pracovat party na místní úrovni, z nichž zmiňuji Pardubický salón. Je tu politická strana Svoboda a přímá demokracie, a vedle toho několik sympatických malých stran, které – doufám – nepůjdou do celostátních voleb, ale mohou být velmi užitečné ve volbách místních. Konec konců, sám jsem členem jedné z nich. Samozřejmě nemůžeme podceňovat nejrůznější místní domobrany. Pak nějaké panslovansky zaměřené party. A to jsem zmínil jen část tak důležitého hemžení.

Zkrátka, roste podhoubí, které není stejně silné, a už vůbec není stejně financované jako síť oficiálních multikulturních univerzit, médií a neziskovek financovaných státem. Zato v něm najdete odhodlané lidi. Multikulturní úředníci a aktivisté skončí, jakmile dojdou grantové peníze. Vlastenci budou bojovat až do konce.

[ad#clanek-respo]

hampl

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 4,95 out of 5)
Loading...