1.2.2024
Kategorie: Politika

Co může stát za odchodem Vohralíkové?

Sdílejte článek:

JIŘÍ MAŠEK

Tak „padák“ pro hradní kancléřku Vohralíkovou mě už povzbudil k napsání tohoto článku. Pohárek prostě přetekl.


Ne, neměl jsem k ní žádné větší sympatie, stejně jako je nemám k současnému panu prezidentovi a k většině lidí v jeho okolí. Pozoruji, jak ti přirozeně sympatičtí dobře vnímaní, kteří mu tolik pomohli v kampani jsou vyměňování za úplně jiné figury.

Nyní je Vohralíková nahrazena protagonistou Aspen institutu. Svůj úkol ostatně splnili a hlavní loutkovodič Kolář může dál rozehrávat svou hru.

Vlastně jde o další pokračování tragédie našeho národa, kdy první dějství (1945-89) se jmenovalo „Mráz přichází z Kremlu“. Nechám vás hádat odkud fouká nyní a odkud je naše vláda řízena pány Kolářem, Koudelkou a dalšími „velkými hráči“ nyní.

Když jsme před 34 lety zvonili klíčema, moc jsem si přál být občanem sice malého, ale sebevědomého, vzdělaného a ekonomicky úspěšného národa uprostřed Evropy, který povede vyváženou a přátelskou politiku a bude obchodovat a udržovat kulturní vztahy se svým okolím i se vzdálenými zeměmi.

Kam jsme se dostali?
Nebo kam nás dostali?
Oni?
Máme na tom všichni svůj díl, ale ještě lze ledacos zachránit.

V roce 2018 jsem se spíš omylem, jako do té doby respektovaný ředitel královéhradecké krajské záchranné služby, dostal ze 6. místa krajské kandidátky za hnutí ANO 2011 jako poslanec do sněmovny.

Lidé, kteří mě znali a znali i práci, která za mnou zůstala, mě tam poslali. A já každou výzvu fakt beru vážně.

Nyní jsem ve sněmovně druhé období a šestým rokem pracuji jako místopředseda výboru pro bezpečnost, předseda komise pro kontrolu GIBS (generální inspekci bezpečnostních sborů) a člen výboru pro zdravotnictví. Tedy věnuji se tomu, k čemu mám, jako bývalý ředitel základní složky IZS, záchranář a nyní stále lékař, co říci a čemu, jak jsem přesvědčen, opravdu rozumím.

Kéž by to tak bylo u ostatních poslanců a zejména potom u ministrů současné vlády.

Už v roce 2018 se začínaly rozdávat vysoké karty a vybírat „žolíky“ do budoucna.

Byl jsem s větší skupinou poslanců pozván do prostor americké ambasády v Praze. Příjemné přijetí, řada vlídných hostitelů, kteří si nás rozebrali k malým stolkům, kde jsme v malých skupinkách diskutovali u drobného pohoštění.

S jedním kolegou jsem absolvoval několik podobných setkání s mladými „zaměstnanci“ ambasády. Schůzky měly uniformní uspořádání, tedy představení, zdvořilostní fráze a potom zcela natvrdo. Milí poslanci, podpoříte při výběru firmu Westinghause jako dodavatele pro vaše jaderné elektrárny, podpoříte nákup letecké techniky – vrtulníky a stíhačky z USA. Tehdy jsem ani nevěděl, co je letadlo F-35.

Souběžně šla potom na Ćernochovou nabídka stáže v USA, průhledný dotaz na děti a vnuky a ev. zájem rodičů o jejich studium v zahraničí…

Ta přímočarost mě jako bývalého ředitele příspěvkové organizace, zvyklého nakupovat dle platných zákonů ČR opravdu překvapila. V tom duchu jsem se sice slušně, ale jednoznačně vyjádřil. Zájem ze strany zpravodajců evidentně opadl.

Zároveň jsem ale paralelně zachytil nadšené přitakávání ze strany zejména pirátských poslanců u ostatních stolků. To se projevilo při pokračování programu za účasti tehdejšího velvyslance USA v ČR pana J.B. Kinga.

Nejen, že nám bez skrupulí to doporučení na nákup „všeho důležitého“ z USA znovu doporučil, ale otcovsky promlouval s mladými piráty, kteří se usadili v jeho bezprostřední blízkosti.

V tu chvíli jsem už věděl, že to přijde ale netušil, kdy a jak rychle? Celé první volební období šlo v poklidu, mladí piráti a členové STAN a tehdejší opozice se průběžně „školili“ v USA. Mezi nimi i pan Bc. Lipavský, nynější ministr zahraničních věcí. Na něm pracovali asi nejvíce a „Lipánek“ se fakt snažil.

Nakonec jej prezident Zeman po tanečcích s odmítáním odborně nevhodného kandidáta, téhož po nějakých tlacích a se skřípáním zubů, do té funkce i jmenoval.

Při společné návštěvě výboru pro bezpečnost a výboru pro obranu u svých protějšků v Polsku, nynější ministryně obrany, tehdejší předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová, „hodila udičku“ současnému náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi. Ten tehdy vedl náš vojenský „kontingent“ v Polsku.

Ano u toho začátku „námluv“ budoucí ministryně obrany s budoucím náčelníkem generálního štábu jsem také byl.

Následně jsem už jen sledoval umetání cesty důstojníkovi, který předskočil několik čekatelů na tuto funkci. Dokonce hnutí ANO pomohlo úhybnému manévru Řehkovi přes „civilní“ ředitelování NUKIB s následným skokem na post engéše boční cestou.

Takže další jistě Janou pečlivě zkonzultovaný „proamerický „ tah, tentokrát zdánlivě „tah pěšcem“. Dejte si nyní dohromady Řehkovo mediální vystupování, hrozby válkou vč. hrozby jaderného útoku ze strany RF, včetně našeho zapojení do války, na kterou se musíme připravovat.

Tedy strašení válkou!

V čase jsem potom jen koukal, jak vše do sebe zapadá. Byl jsem na jednání výboru, kde ředitel BIS v „uzavřeném jednání“ ,a proto víc nemohu komentovat, oznámil, že po 7 letech neúspěšného vyšetřování máme konečně úspěch našich služeb v odhalení souvislostí výbuchu ve Vrběticích. Sice bez přímých důkazů, ale stačilo to pro spuštění sledu dalších událostí.

Jsem opravdu rád, že premiér Babiš a tehdejší ministr vnitra obratem vypověděli diplomaty – agenty RF a jejich počet redukovali na rozumné minimum.

Čekal jsem, i odvetu, která přišla a moc jsem si přál tvrdé jednání, ale pokračování diplomatických vztahů. To si však loutkovodiči nepřáli.

No a dopadlo všechno jinak. Režiséři zpoza oceánu rozehráli s EU zcela jinou partii. Putin napadl Ukrajinu a teď už v tom lítáme všichni naplno.

Vynechal jsem drobné epizody, kdy ředitel BIS přichází s příběhy o agentu „traviči“, který přilétá zlikvidovat dva významné starosty a údaje zveřejňuje za cenu „provalení“ kontaktů BIS v Rusku, Vynechávám otevřená vystoupení ředitele BIS proti prezidentovi republiky ing. Miloši Zemanovi (neuvěřitelné).

Pomíjím veřejná vystoupení, kde ředitel BIS hrozí novinářům a politikům placeným ruskými službami. Kdy po výzvě od novinářů a veřejnosti odmítá svá obvinění konkretizovat.

Lidé typu Koudelky a Koláře mají silný, jasně proamerický, vliv na silové ministry Rakušana a Černochovou, premiéra Fialu, na prezidenta Pavla i na řadu poslanců a senátorů. O silových ministrech prohlašuje veřejně ředitel BIS, že jsou pod jeho ochranou, chtěl bych věřit, že ta ochrana jeho službou platí pro všechny občany ČR.

Lidé si přejí žít v klidu a míru v prosperující zemi, kde budou mír podmínky pro seberealizaci svých snů, mladí budou chtít založit své rodiny a budou věřit i v budoucnost svých dětí.

To ale mimochodem znamená nenechat se zavléct do zbytečných mezinárodních konfliktů, které vyhovují jiným hráčům, určitě ne nám a určitě ne většině Evropanů.

Tak snad proto jsem měsíc po napadení Ukrajiny navrhl usnesení poslanecké sněmovny, které 138 ze 148 přítomných poslanců schválilo a nikdo nebyl proti.

Tím usnesením jsme zavázali vládu diplomatickými mírovými kroky přispět k ukončení konfliktu na Ukrajině.

Co se s námi, nejen politiky, za ty téměř dva roky stalo?

A jsme zpět, pán z Aspenu nahrazuje kancléřku Vohralíkovou, tak usazen zase jeden dílek z mocenského puzzle.

 

FB

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (35 votes, average: 4,46 out of 5)
Loading...
33 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)