Alespoň to na své cestě po jihovýchodní Asii naznačila víceprezidentka Kamala Harris a má pravdu. Regály v obchodech byly začátkem tohoto roku v Americe prázdné a se vší pravděpodobností budou znovu prázdné kvůli mimořádným narušením dodavatelských řetězců v Číně a ve východní Asii.
Současná situace se dá řešit. Kamala Harris však o tomto řešení ani nepípla a globální elity jej nesnáší.
„Aktuálně vše nasvědčuje tomu, že pokud chcete svým dětem dát pod stromeček hračky, tak je možná již nejvyšší čas je koupit, protože jejich dodávky se mohou zpozdit o mnoho a mnoho měsíců,“řekla Harris u kulatého stolu s obchodními lídry v Singapuru 23. srpna. „Mnoho lidí má teď problém.“
Proč budou americké děti o svátcích zklamané? „Velký podíl na tom samozřejmě má i klimatická krize,“ prohlásila Kamala Harris. „Vezměme v úvahu silnější tajfuny, které narušily námořní trasy, a vzestup hladiny moří, což ohrožuje přístavní infrastrukturu. Je zde mnoho problémů, které tato narušení způsobují.“
Ne, paní víceprezidentko, změna klimatu nemá se současnými narušeními dodavatelských řetězců téměř nic společného. Existuje mnoho faktorů – například dlouhodobý přesun výroby do východní Asie. Kromě toho existují i krátkodobé problémy – jedním z nich je problém přepravy prázdných kontejnerů.
Dalším viníkem je varianta delta. Nová vlna COVID-19 v jihovýchodní Asii vedla k lockdownům v Thajsku, Malajsii a Vietnamu. Například v Ho Či Minově městě nařídily úřady obyvatelům, aby se od 23. srpna „nehýbali z místa.“
V celé Číně lockdowny uzavřely továrny, zastavily nákladní dopravu a ochromily přístavy. V květnu COVID-19 uzavřel šen-čenský přístav Jen-tchien – třetí největší přístav v Asii. Úředníci 11. srpna uzavřeli terminál Mej-šan v přístavu Ning-po-Čou-šan. Přes terminál Mej-šan přitom prochází asi pětina nákladů v třetím nejrušnějším kontejnerovém přístavu na světě.
Uzavření terminálu Mej-šan se dotkne zvláště amerických spotřebitelů, protože přepravci používají přístav Ning-po-Čou-šan k nakládce zboží pro americký přístav Long Beach. Uzavření terminálu navíc nemohlo přijít v horší chvíli. V srpnu zde totiž vrcholí expedice zboží pro Black Friday, který v USA následuje hned po Dni díkůvzdání v listopadu.
V důsledku mnoha faktorů se ceny dopravy raketově zvýšily. Například náklady na přepravu kontejnerů přes Tichý oceán se za poslední rok zvýšily o více než 500 %. Spotová cena – cena odrážející aktuální ceny – dopravy kontejneru z Číny na východní pobřeží USA byla v prvním srpnovém týdnu 20 804 dolarů. Ještě 27. července přitom byla pod 11 000 dolary.
„Tyto faktory změnily globální kontejnerovou dopravu na vysoce narušený trh s nedostatečnou kapacitou, na kterém si přepravní společnosti mohou účtovat čtyř až desetinásobek běžné ceny za přepravu nákladů,“ řekl Philip Damas z námořní poradenské firmy Drewry s odkazem na tajfuny a pravidla zaváděná v důsledku COVID-19. „V lodní dopravě jsme něco takového nezažili více než 30 let.“
Nezdá se, že by vysoké náklady na dopravu byly jen dočasné. Philip Damas očekává, že „extrémní ceny“ budou pokračovat až do lunárního Nového roku, ale někteří odborníci předpovídají, že budou pokračovat nejméně do konce roku 2022, protože u řady lodí probíhá přestavba – přecházejí od spalování mazutu ke spalování čistšího zemního plynu a nafty.
20. srpna jsme zaznamenali historicky vůbec nejvyšší počet lodí čekajících v kontejnerových přístavech v Los Angeles a Long Beach. Narušení dopravy kontejnerů tím však nekončí. „Je tu další masivní dopravní zácpa, která zadržuje ještě více nákladu,“ informovala společnost FreightWaves. Narušení v sektoru lodní nákladní dopravy je přitom ještě horší, částečně také kvůli přísným čínským pravidlům uplatňovaným v souvislosti s COVID-19 a to zejména karanténám lodivodů.
Nick Ristic, analytik suchého nákladu ve společnosti Braemar ACM Shipbroking, uvedl, že v polovině srpna čekalo ve frontách po celém světě 1692 přepravců s celkovou přepravní kapacitou 142 milionů tun. To byla historicky „nejvyšší známá úroveň, meziročně se zvýšila asi o 15 %.“
Je nabíledni, že maloobchodní ceny v Americe půjdou nahoru. Pokud jste manažerem přepravy pro Apple, je vám to celkem jedno, protože dodatečné náklady na dopravu jsou u iPhonu zanedbatelné.
Dodatečné náklady však nejsou zanedbatelné, pokud dovážíte větší výrobky. „Například 40metrový kontejner pojme 20 pohovek,“ řekl Gatestonu generální ředitel společnosti WhomHome Jonathan Bass. „Dramatický nárůst přepravních cen – odeslání kontejneru přes Tichý oceán na východní pobřeží USA nyní stojí kolem 25 000 dolarů a každou pohovku z Číny to dnes prodraží až o 1 625 dolarů.“ Kvůli zvýšeným nákladům bude tento nábytek pro většinu spotřebitelů nedosažitelný.
Co se s tím dá dělat? Během cesty Kamaly Harris Bílý dům oznámil, že americké ministerstvo obchodu a singapurské ministerstvo obchodu a průmyslu vytvořily partnerství „za účelem posílení odolnosti dodavatelského řetězce“. Na tento problém Kamala Harris během své návštěvy Singapuru neustále upozorňovala a dokonce na toto téma diskutovala s premiérem Lee Hsien Loongem.
„Pandemie v našem systému odhalila řadu vad, selhání a trhlin,“ řekla Harris při setkání s premiérem Lee. „A tato krize nám teď dává příležitost skutečně najít řešení dlouhodobých problémů, kterým čelíme.“
Jonathan Bass má jako zastánce onshoringu [1] řešení: „Vzhledem k nákladům na dopravu a dalším faktorům, které vůbec nejsou dočasné, by bylo levnější vyrábět pohovky i jiné věci v Severní Americe.“
Víceprezidentce Kamale Harris, která věří, že téměř všechny světové problémy souvisí se změnou klimatu, by mělo toto řešení vyhovovat, protože by se v důsledku snížení objemu dopravy přes Tichý oceán snížily emise uhlíku. „Nákladní lodě uvolní do moří a oceánů každý den tolik energie, kolik by se uvolnilo ze čtyř jaderných bomb,“ poznamenal Jonathan Bass.
Přesun výroby zpět do USA by nejenže dal práci Američanům a přinesl prosperitu zpět domů, ale navíc by Američané přestali financovat nepřátelský čínský režim, který mimo jiné nedávno označil USA za svého „nepřítele“.
Pamatujme si: Každá jedna pohovka, kterou si Američané koupí z Číny, poskytne čínskému režimu peníze na vývoj biologických zbraní, výstavbu raketových sil a vývoj dalších prostředků k zabíjení Američanů. Každá pohovka, kterou vyrobíme na naší straně Tichého oceánu, přispěje k obraně naší americké republiky.