13.4.2015
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Chorvatsko a EET: Bohaté daně od chudých lidí

Sdílejte článek:

CTE 13|04|2015

Projíždí-li dnes člověk Chorvatskem, má pocit, že je v nejspořádanější zemi na světě. Alespoň z pohledu finančních orgánů. Jako kdyby Česká republika byla Balkán a Chorvatsko ne jihovýchodní, ale přímo severní Evropa. Nejenže dostanete všude účet, ale také si nikde v této zemi zaslíbené vínu nekoupíte láhev bez kolku. I na to dohlížejí bdělé orgány ministerstva financí.

[ad#hornisiroka]

Na výletní lodi si chorvatští lodníci nalévají sami sobě své dobré domácí víno a hostům nalévají dražší, ale zato horší lahvové.

Inspektoři totiž mohou (a dělají to) přirazit v člunu k lodi a zkontrolovat, jestli, nedej bože, někdo neokrádá erár tím, že prodá turistům pár lahví vína z tatínkova vinohradu. Inspektoři také mohou zavřít kavárnu či restauraci kvůli sto kunám v kase na 14 dní nebo napořád. Samozřejmě mohou dát i pokutu. A činili se. Během roku 2013, kdy se EET zaváděla, provedli 35 000 kontrol. V pětině případů našli nesrovnalosti. Tisíc podniků muselo dočasně či nastálo zavřít.

Chcete si ve vinném sklepě koupit místní víno? I ta plastová láhev dostane kolek. A láhev (či plastová „pětilitrovka“) musí mít úřední popisku se všemi potřebnými údaji. Stejně tak včelař, co prodává trochu svého medu. Nebo když si chce někdo přivydělat tím, že turistům v sezóně prodá pár lahví domácí rakije. A elektronickou evidenci tržeb musí mít i drobný rybář, co jednou za týden v sezóně prodává na tržnici pár ulovených ryb (pokud si tedy vyběhal všechna povolení, protože od vstupu do EU Chorvati v podstatě ztratili právo na tradiční drobný rybolov).

SAM_0040mala

Zdá se, že elektronická evidence tržeb je všudypřítomná. Tak absolutní to však není. Účet například nedostanete, když si koupíte lístek na vlak. Stejně tak, když si koupíte poštovní známku. Nebo když si koupíte coca-colu z prodejního automatu (přitom by bylo tak snadné zabudovat do automatu malou registrační pokladnu). Účet také nedostanete z vodoměru a plynoměru. A také v kasinech. A nakonec pokud prodáváte na tržnici své vlastní zemědělské výrobky, které jste osobně zaseli, pohnojili a sklidili. Takže vlastní zelí prodat můžete, když ale vezmete cestou z jihu na záhřebskou tržnici ještě 20 hlávek od souseda, porušujete zákon.

„Lidé v Chorvatsku prostě nechápou, že musí platit daně,“ řekl ekonomický analytik Željko Kardum v době zavádění fiskalizace. Jenže Kardum dodává: „Problém je, když občané vidí, že finanční disciplína platí pro ně, a ne pro politiky. A v Chorvatsku žádná vláda neudrží fiskální disciplínu. EET je v pořádku. Technicky se to zvládlo velice dobře a je správné, že lidé platí daně. Jenže problém Chorvatska není ani tak v příjmech, jako spíše ve výdajích. Jediná spása tkví v omezení výdajů. Dokud si stát nezvykne na finanční disciplínu, je EET něco, co je vlastně z makroekonomického hlediska neutrální. Neuškodí. Ale taky nepomůže.“

Potíž je totiž v něčem jiném než v samotném faktu existence EET. Mihovil Depolo má malou dílnu na opravu starožitného nábytku v Korčule. Proti EET vlastně nic zásadního nemá, stejně jako mnoho dalších se mu zdá, že hlavně podnikatelé v pohostinství si prostě kradli až příliš. „Jenže já jako živnostník platím každý měsíc 2800 kun nejrůznějších poplatků jen za to, že žiju. Jsou v tom i takové absurdity jako poplatek na opravu historických památek (ze kterého se nikdy žádná historická památka neopravila) nebo povinné členství v komoře živnostníků. Kdybych neměl svůj vlastní prostor, tak zkrachuju.“

A právě vysoké daně a regulace jsou hlavním problémem živnostníků.

Problémem, s nímž si dřív mohli částečně pomoci prací načerno. Ale teď? Důsledkem elektronické evidence je ubývání jakési „světle šedé zóny“. Lidé teď buď pracují zcela poctivě jako Mihovil Depolo, nebo zcela načerno jako hned šest jiných truhlářů v Korčule. Ti neplatí ani kunu, žijí ovšem v obavách, aby se nestali terčem udání, k nimž vyzývá ministerstvo financí.

[ad#velkadolni]

Fakt, že evidence tržeb není samospasitelná, je zjevný z pohledu na země, které ji zavedly. Chorvatsko (20 procent nezaměstnaných). Srbsko (17 procent nezaměstnaných). Černá Hora (15 procent nezaměstnaných). Částečně ji zavedla i Bosna a Hercegovina (44 procent nezaměstnaných). Dohromady čeká v zemích bývalé Jugoslávie na práci dva a půl miliónu lidí. Ve všech uvedených zemích existuje přebujelý a neefektivní státní sektor, vysoké státní výdaje, nepřehledná byrokracie a vysoké daně.  V žádné z těchto zemí s tím vlády nejsou schopny nic udělat.  Kromě zlepšení výběru daní prostřednictvím EET.

„Ano, Chorvatsko bude krásně spořádanou zemí, ve které se budou respektovat všechna pravidla. Bude tu jenom jeden malý problém. V té zemi budou žít chudí lidé,“ říká Borković. 

ZDROJ A CELÝ ČLÁNEK: Matyáš Zrno, Reflex (Mrkev s účtenkou – jak to vypadá v zemi, kde se inspiruje Andrej Babiš)

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Dobrý, ale co příště

    MILAN SMUTNÝ V polovině března bilancovaly své loňské hospodářské výsledky koncern Volkswagen i jeho 100% dceřiná značka Škoda. Dosažená