26.2.2024
Kategorie: Politika

Češi jako občané druhé kategorie? No skoro mám ten pocit

Sdílejte článek:

JANA MARKOVÁ

Včera jsem v sobě našla odvahu, a podívala se na celou ukrajinskou besedu Víta Rakušana. Musím říct, že to doporučuji každému, kdo chce poznat pravý stav věcí v téhle zemi, ale zároveň varuju slabší povahy, protože to je fakt síla. Nebudu to složitě vypisovat, prostě sem napíšu pár postřehů tak, jak jsme je vnímali.

1. Kdo byl v sále a kdo dostal slovo.

Sál byl nutno říct plný. Osazenstvo ženy muži tak půl napůl, možná lehká převaha mužů, ale to může být záběrem kamery. Zajímavé za situace, kdy se tu zaklíná maminkami s dětmi. Mluvili převážně Ukrajinky a to nutno říct dost dobrou, až velmi dobrou češtinou. Takovou, jakou se nenaučíte za dva roky. Fakt ne. Tohle nebyli ti, co utekli z válkou postižených oblastí. To byli lidé, co sem naopak před Ukrajinou utekli za prací a za lepším. Už dávno.

Pak mluvili muži. Čeští. A podle slov jedné zúčastněné, která prý viděla kolem mnoho lidí z neziskovek, bych je viděla přesně na to. Takzvaní lepšolidé se rádi ohánějí vzhledem prostých lidí na demonstracích a jejich pití Braníku, tak bych jim doporučovala exkurz zde, neboť vzhled tohoto „pivního mozolu“ nejuvědomělejšího a nejvlezlejšího aktivisty byl ukázkový. Měli byste s ním holky a kluci něco dělat, kazí vám veganské a lattéčkoví image.

Neustále měli všichni plná ústa toho, jak máme pomáhat, jak moc děkuji našim mrtvým a jak se musíme za Ukrajinu rvát do posledního dechu. Očekávala bych, že budou činit totéž. Rozhodně ti chlapi v plné síle, kterých tam byla, jak jsem řekla, zhruba půlka sálu. Dělali si selfíčka a po čase se znuděně věnovali přítelkyním. V tu chvíli jsem si říkala, jak je asi těm, kteří leží v blátě a zimě Avdijivky. Při představě, že uvidí proč umírají, protože jich je sakra málo, mi nebylo úplně dobře. Jenže ti neuvidí už možná nikdy nic. A říkala jsem si, tak tihle mají tu drzost nám tu kázat?

2. Ad kolektivní vina.

Diskutující nám hodlají diktovat, od koho máme brát plyn a jak málo činíme pokání vzhledem k vyřazení Rusů z veškerého života zde. No od někoho, kdo sám bere ruský plyn po celou doby války je to slušné chucpe. A taky s tou kolektivní vinou bych byla opatrná. Paní nám připomněla okupaci v roce 68. Ráda bych paní připomněla já, kdo že byl nejaktivnější soudruh a z jakých národností, že se ona okupační vojska Varšavské smlouvy skládala. Taky jsem neviděla, že by kolektivně vymazali všechno banderovské. Tam kolektivní vina neplatí? Ta nacistická zvěrstva, ta nenávist vůči Polákům a volyňským Čechům to jako nic? Volyň jako taková taky nic? Takže u kolektivní viny bych byla fakt opatrná a zametla si před vlastním, nikoliv našim prahem.

3. Ad pátá kolona a tolerance.

Velmi oblíbené slovo u diskutujících. Dotazy na tělo typu co uděláte s Okamurou a těmi, kdo mu fandí? Co uděláte se svými vztahy s Ficem a Slovenskem? Podle mne nebetyčná drzost. Co je sakra někomu do toho, co my si tady uděláme, koho volíme a kam povedeme zahraniční politiku? Jako máme snad Okamuru nebo Babiše banderovsky vymazat, aby se to někomu líbilo? Nulová pokora a nulová tolerance. Máme si prý uvědomit, co udělala druhá a třetí arabská generace v Německu. To samé prý udělají u nás Rusové. A ti Arabové taky? Ty máme taky vymazat? O tom má být ta demokracie? Aha. Krev není voda, že?

4. Ad kriminalita.

Ta je prý menší o půl procenta, než u Čechů . Celkově 4,5% z trestných činů lidí, kteří prchli před konfliktem. Na malé děti a jejich maminky celkem zajímavá statistika (pokud bychom ji věřili). Osobně bych doporučovala návštěvu například Mladé Boleslavi, neboť kdo nevěří, ať tam běží. Tady už ani to oblbování statistik moc nepomáhá, neb to menšinové a migrační soužití tu máme denně online. Zrovna včera když jsem se dívala na tuto debatu zase. Těm policistům to nezávidím, leč kdo mlčí, musí trpět.

5. Ad Rakušan.

Kromě toho, že jsem ho úplně viděla, jak po vzoru papeže líbá nově příchozím boty, bez komentáře. Snad jen, že konečně přiznal, že tihle lidé nejspíš nikdy nikam neodejdou. Že nepůjdou obnovovat svoji válkou zničenou zem. A že by Ukrajina měla patřit do EU. A že za mne je obojí pro Ukrajinu velká škoda, neb neví, do čeho se žene. A zničí ji to. Už zase. Že možná nám skeptikům na ní záleží mnohem víc, než těm, co nechají prosté Ukrajince umírat, a za hubičku rozebrat Západem to, co zbyde.

 

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (45 votes, average: 4,91 out of 5)
Loading...
14 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)