8.5.2020
Kategorie: Společnost

Čas odložit roušky a s nimi ten všudypřítomný strach

Sdílejte článek:

LENKA KLICPEROVÁ

Myslím, že je čas. Čas odložit roušky a s nimi ten všudypřítomný strach. Nechci nosit roušky další dva měsíce nebo roky jen proto, že se to někomu mocnému hodí do krámu. O pandemii se už v ČR nedá dlouho hovořit, počty nakažených (lidí, kteří jsou sice pozitivní, ale nic jim není) jsou minimální, počty pacientů v nemocnicích naprosto zanedbatelné. Je čas odložit roušky a vrátit se do normálního života. Ať si je nosí, kdo chce nebo potřebuje dál, není žádný důvod ale přikazovat celoplošné nošení všude a za každých okolností.


Rouška je nové náboženství. Odmítám se stát součástí režimu, který víru povyšuje na zákon. Někdo jim věří, někdo nikoliv. Neexistují vědecké důkazy, že kus starých trenýrek nebo ubrusu na puse dokáže zachycovat mikročástice jako jsou viry. Nošením roušek někteří z nás paralyzují svůj strach, jiní je nosí, protože jim stokrát vtloukli do hlavy slogan, že moje rouška chrání tebe. Moje rouška chrání především mě, tvoje rouška chrání především tebe. Odjakživa ji zdravotníci nosí proto, aby chránili svoje zdraví. Tahle chytrá vládní marketingová akce v nás má vyvolat další strach – strach, že jakmile vyjdeme na ulici bez roušky, zahyne jedna nevinná babička. Protože strach se vládnoucímu triumvirátu Babiš – Hamáček -Vojtěch, backovaný Prymulou, velice hodí. Zrušíme nouzový stav, zrušíme roušky – a co jim zbyde? Jak se vysvětlí prapodivné nákupy, obcházení zákonů, když by se náhodou zjistilo, že se není čeho bát? Kde bude jejich nově nabytá moc nad našimi životy?

Místo povinných roušek a litrů desinfekcí se starejme o svou imunitu. Covid 80% z vás ani nepocítí. Ne nadarmo v nemocnicích s nejtěžšími zápaly plic (nejen covidovými) leží pacienti i se 160 kily živé váhy. Na Bulovce měli dokonce ženu s 220. A samozřejmě – téměř vůbec nic nejedla (dle vlastních slov.

Ano, starat se o sebe není tak pohodlné jako nasadit si roušku a myslet si, že tím jsem se vyvázal ze všech dalších povinností a když se mi něco stane, budu z obliga. Jsou lidé, kteří neměli štěstí a nejsou zdraví a nebudou i kdyby pro sebe dělali maximum. Je mi jich líto, ale nevyléčíme je nošením roušek. Naopak – roušky mohou výrazně zhoršit jejich stav. Každý je zodpovědný za své zdraví (aspoň do jisté míry). Každý zná svůj zdravotní stav a je na něm, jakou ochranu svého zdraví zvolí. Ať je to klidně rouška, je mi to jedno. Ale ať mi nikdo nepřikazuje nosit ji trvale, když k tomu není žádný rozumný důvod! Tohle je nebezpečný precedens a já ho vnímám velmi citlivě. Nemusí být totiž poslední. A když se nebudeme bránit a jako ovce svěsíme hlavy, bude to jen a jen naše chyba.

Tak ať zase brzy vidíme naše ústa v úsměvu!

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (27 votes, average: 3,93 out of 5)
Loading...