Pře
11.10.2015
Kategorie: Ekonomika60 přečtení

Čaj za stovku

Sdílejte článek:

PAVEL HAVLÍČEK 11|10|2015

Bude to delší, ale tohle prostě přejít nelze …

Byl jsem včera na „služebce“ a dal si čaj… Celkem triviální záležitost. To si sednete, počkáte až obsluha zamíří k vám. Chvilku to trvá, to je pravda, ale jsem chápavý, jsem živnostník a vím, že v hospodě sedí už cca třicet lidí a oni jsou na obsluhu „jen“ dva (nebo tři?, nevím). Pak přišla, víla. Řekla mi počkejte, tak jsem počkal…

[ad#hornisiroka]

„Prosím, dnes bych si dal jen čaj a možná i více čajů. Jak máte velkou sklenku či hrnek na čaj?„
„Takhle.“ a ukázala, ta dobrá víla na sousedův skleněný šálek kapučína.
„Prosím a nebyl by větší? Není mi dobře a jedno deci čaje je fakt málo…“
„Hmmm….., no…., ehm…., já nevím…, asi ne….“
„To jako fakt podáváte čaj v tomhle?“
„Nooo…?“ dí ta dobrá víla…
„Inu víte co? Pokud fakt nemáte, dejte halt tedy dva, já si to nějak přeberu…“

Po chvíli přikvačila ta milá panenka a na stůl postavila tácek s čajem v půllitru na pivo. Bezva, splnila mi přání, musím ji na dýšku odměnit…

LUD26e26f_cajicek

I jal jsem se shánět cukr. Ještěže nesladím kafe a čas od času si do kapsy dám cukr u pumpy. Jaký mě však čekal šok, když jsem nos strčil do horké sklenice s čajem a ucítil odporný zápach zasmrádlé vody od nádobí… Znáte to a pamatujete jistě někteří, školní jídelnu a smradlavé tácy. A kdo chodil do bufáče na vlašák a jeden rohlík, pamatuje si také, když přišla paní v gumové zástěře „utírat stoly“. Z takového stolu se dalo jíst až po notné době, kdy ho ostatní strávníci utřeli svými rukávy.

Majiteli jsem taktně naznačil, že z tak smradlavé sklenice čaj pít nemůžu, zda by mi udělal jiný, ale fakt do čisté sklenice. Protože jsem ale živnostník a s personálem je to někdy těžké, mávl jsem rukou řka: „…ale zaplatím vám ho, neřešte to, já vím, je těžká doba…“. Byť náklady na zmařený čaj jsou cca tři koruny že?

A pan majitel čaj nový přinesl. A účtenku opravil ten hodný hoch. A když jsem se podíval, cože to opravil na účtence, úsměv mi zmrzl na kost. Pan majitel se rozhodl, že když mi nevoněl čaj ve smradlavé a zatuchlé sklenici, přinese mi tedy jiný…, ale ten reklamovaný čaj neodepíše z účtu, jak bychom předpokládali a my, živnostníci, bychom normálně udělali. Ten první, zapáchající mi zdražil o 66% zpětně…!!!
______________________________________________
Takže na účtu bylo (držte se):
Čaj (30,-) I
škrtnuto a opraveno:
Čaj (50,-) II
______________________________________________
Zlomenej Kozel v Plzni v Purkyňově ulici mě už nikdy neuvidí.

[ad#velkadolni]

Chápe to někdo prosím? Reklamujete čaj ve smradlavé sklenici a majitel vám ho zpětně zdraží o dvacet korun? To je normální?

Pak se divme, že jsme živnostníci spíláni a posílání k čertu (ke Zlomenýmu kozlu)? Takové chování tvrdě poškozuje celý náš živnostenský stav a klidně mi někdo může vykládat o nervech, ale tohle je natolik zásadní, že k tomu se nehodlám nechat připodobnit…

ZDROJ: Fcb Pavel Havlíček

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
60 přečtení
(11 votes, average: 5,00 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.