1.8.2022
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Budoucnost národa je v dětech. Takže můžeme Ukrajinu litovat

Sdílejte článek:

JANE KAUFMAN

Vladislav Ugolný, ruský novinář z Donbasu říká, že Ukrajinci se k obyvatelům Doněcké a Luhanské republiky chovali, jakoby to ani nebyli lidé. Ten konflikt nezačal 24. února 2022, kdy ruská vojska vtáhla na Ukrajinu. Ten konflikt se táhl celých 8 let a vyžádal si více než 14 000 mrtvých, 37 000 raněných a způsobil, že tisíce lidí mělo domy zničené a statisíce jich opustilo zemi. To, že ruská vojska vtáhla v únoru na Ukrajinu ve skutečnosti ohrožování Donbasu a jeho obyvatel zmírnilo, i když mír jim to ještě nepřineslo.

Těch předchozích osm let, to byla krutá doba. I ti, kteří si předtím žili poměrně dobře, byli najednou na mizině. Školy, nemocnice, veřejné budovy, obytné domy byly neustále bombardovány a lidé odstřelováni.

To celé začalo ve skutečnosti již dávno, již v r. 1991, když se Ukrajina odtrhla od bývalého Sovětského svazu. Byla to příliš velká země, aby mohla být všude stejná. A tak došlo ke konfliktům, kdy nadšení Galicie na západě naráželo na depresivní názory jihovýchodu, který postrádal společný ekonomický prostor s Ruskem. Stavění strojů ve Dněpropetrovsku, Charkově a Záporoží upadlo. Námořní doprava v Oděse byla zastavena. Celá země přetrvávala pouze díky metalurgii a těžbě uhlí a oba dva průmysly byly v Donbasu.

Přesto, všichni těmito lidmi, kteří prakticky živili celou zemi, opovrhovali. Lidé z Donbasu byli viděni jako sprostí alkoholici, manuální pracovníci nejhoršího druhu, s otrockou povahou a pro svou náklonnost k Rusku byli podezříváni, že chtějí věnovat celou zemi Kremlu.

Kriminalita vzrůstala a byly vytvářeny celé nové gangy zločinných elementů. Všichni je kritizovali, že pocházejí z Donbasu a zamořují zemi, ale nikdo si nevšímal finančních kriminálníků v Dněpropetrovsku, kteří všecky okrádali mnohem víc.

Pak začal první Majdan a země se rozdělila na dvě části: jedna část se přikláněla k Rusku, druhá, což byli hlavně intelektuálové ze západu, kteří neváhali dávat druhým najevo, že jsou lepší než oni, považovali za hotovou věc připojit se k Evropské unii. Nikdo se neptal lidí, co chtějí, nikdo se nezajímal o jejich názory, nebo budoucnost.

Fašistické oddíly se začaly organizovat a byl za to opět viněn Donbas. Přišla Oděsa, v březnu 2014, kdy se tam nahrnuli nacisté z celé země, aby předváděli své svaly na masakru bezbranného obyvatelstva. Opět to bylo sváděno na lidi z Donbasu. Balaklava (černá lyžařská kukla, kdy pouze oči jsou vidět) se stala symbolem nadřazenosti, zatím co „blbí horníci“ byli ještě více ponižováni, protože nic takového nenosili, jen pracovali a umírali na to.

Děti byly zpracovávány na malé fašisty

Od dob prvních Majdanových akcí začaly být ukrajinské děti obzvláště z okolí měst dávány na léto do celé sítě letních táborů, pro ně vytvořených. Tam prošly vojenským výcvikem, byly naučeny první pomoc a jak přežít i v těžkých podmínkách. Na první pohled se to zdálo nevinné, ale ve skutečnosti šlo o zákeřnou propagandu, kdy byly děti pod záminkou patriotismu učeny nenávisti, agresivitě a nacistické ideologii.

Novinář americké televizního kanálu NBC nahrál z jednoho z těchto táborů video, kde děti nadšeně prohlašovaly: „Co je naše heslo? Jsme děti Ukrajiny! Ať je Moskva zničena na prach, je nám to jedno. My dobydeme celý svět! Smrt Rusákům!“

To je, co je vedoucí táborů, všichni Azovci, učili. Dělali z nich budoucí vojáky proti Rusku a předkládali Rusko jako hlavního nepřítele, zatím co Štěpána Banderu, hromadného vraha, lupiče, násilníka a teroristu vychvalovali jak nejvíc to šlo a prohlašovali málem za svatého.

Neměli bychom zapomínat, že od té doby uplynulo 30 let. Takže ty první várky nových neo-fašistů jsou již dospělé a jsou už dávno mezi námi.

Při rozhovoru s NBC přiznali různí vedoucí tábora, že děti doopravdy neví, co je válka. Je jim to nutné vysvětlit, protože ten hlavní cíl je převzít zpátky Krym a Kuban. Kuban je historická část na území jižního Ruska, nacházející se v Krasnodarském okolí.

Takže děti byly učeny, jak se chovat v boji. „Když myslíš na cíl, který chceš zasáhnout, nemysli na něho jako na člověka,“ říkali jim instruktoři. Když takto vychované děti pak dostanou do rukou pistoli a budou střílet, tak si můžeme být jisti, že budou mířit tak, aby zabily. Jsou tomu naučeny. Většina z nich byli mladiství a ti nejmladší byli zhruba osmiletí.

Jeden z instruktorů poučoval děti přímo na kameře NBC: „Nikdy nemíříme zbraň na lidi. Ale ti z Doněcka, separatisté, Novorusové, zelení muži a všichni co žijí v Moskvě, to nejsou lidé. Takže na ně můžeme a musíme mířit.“

Každé ráno v takovém letním táboře začínali s podivnou modlitbou, kdy děti a mladiství recitovali: „Ukrajino, svatá matko hrdinů, sestup do mého srdce. Svatá! Mocná! Sjednocená! Sláva Ukrajině! Sláva hrdinům!“ Pak děti dostaly imitace pušek a pistolí a šly „do služby.“

Jestli tohle není mytí mozků, tak co je to?

Co z těchto dětí a mladých lidí vyroste?

Již v r. 2019 popsala španělská novinářka Ethel Bonet svůj zážitek z jednoho takového letního tábora pro děti. Osmiletá dívka jménem Viktorie si přála být módní návrhářkou, nebo modelkou. Ale ve skutečnosti byla už v tak ranném věku vojákem ukrajinské armády. S kým bojovala? Instruktoři jí to vysvětlili, byla ve válce proti pro-ruským separatistům a zúčastňovala se sabotáží proti Doněcké a Luhanské republice, které se chtěly osamostatnit.

Tato osmiletá dívenka řekla tehdy novinářce: „Je pouze jedna Ukrajina a my ji musíme chránit. Proto jsem sem přišla (do tábora). Chci se naučit bojovat. Velice ráda střílím z pistole a oblékám se do vojenské kamufláže.“

V takovém táboře pro děti byl přísný režim. V prostoru tábora se pohybovaly ve vojenském seřazení. Přitom odříkávali naučené fráze, jako na příklad. „Ukrajina je nade vším,“ „Hrdinové jsou nesmrtelní,“ nebo „Nepřátelé musí zemřít,“ „Vedoucí nás vedou! Ukrajina je spojená! Vítězství nebo smrt!“

Tisíce ukrajinských dětí prošly těmito tábory. Ti všichni dnes mají vymyté mozky fašistickou propagandou Azovců. Je možné, že to všecko bylo mnohem horší než Hitler-Jugend.

Jinak byly děti cvičeny v plavání, v běhu a v jiných sportovních disciplínách, v překážkovém běhu a šplhání. Sebeobrana byla další výuční látka, stejně jako robotika. Výuka v zacházení se zbraněmi nechyběla a sedmileté dítě dokázalo snadno rozebrat automatickou pušku i se zavázanýma očima.

Psychologické narušení

Psycholožka Jekatěrina Sivanova říká, že děti byly učeny, že ne všichni lidé jsou skutečně lidé. Tyto děti neměly důvod o něčem takovém pochybovat, protože jim to říkali dospělí vedoucí a ti mají přece vždycky pravdu. Člověk, který je naplněn nenávistí pak nevidí druhého člověka jako lidského tvora. Nenávidí druhé lidi jen proto, že jsou jiní. Takové děti se nemohou normálně vyvíjet a nedokážou chápat rozdíly mezi lidmi.

Jekatěrina si vzpomíná, jak sama chodila do školy a tam také prošla základním vojenským výcvikem, což je přinejmenším zvláštní! Všichni šli do polí a děvčata byla učena první pomoci, zatím co chlapci byli špehové a velitelé. Učili se číst mapy, rozdělávat kulomety. Ale tehdy v tom nebyla nenávist, jako v těchto letních táborech. Spíše se to týkalo života, spolupráce s druhými a pomoci jednoho druhému.

Jenže v azovských táborech byla obrovská snaha vytvořit „nepřítele,“ aby bylo jasné, s kým je potřeba bojovat. Cizí nepřítel je vždycky důležitý tam, kde je snaha kontrolovat a manipulovat lidi strachem, že někdo může přijít a zabít je. To učení bylo založeno na strachu. Děti tím byly vychovávány k tomu, že je někdo bude ovládat a ony budou poslouchat příkazy. Nejhorší na tom je, že v dětství získané názory s nimi zůstanou na celý život.

Odstranění současného režimu na Ukrajině

Ruský Ministr zahraničí Sergěj Lavrov prohlásil před několika dny, že jeden z cílů na Ukrajině je pomoct Ukrajincům zbavit se současného nepřijatelného režimu. Doposud ruská vojska pouze „osvobozovala“ Donbas od násilnické ukrajinské armády, ale teď, když se jejich snaha blíží ke konci, mají v úmyslu osvobodit i zbytek Ukrajiny od vlády, která je protilidská a proti historii.

To je podstatná změna ruské strategie, protože na začátku říkali, že nemají v úmyslu sesadit Zelenského a jeho kliku. Jenže Zelenský jim zřejmě se svou příkladnou tvrdohlavostí příliš vlezl pod kůži a jeho volání po dalších a dalších zbraních je možná znechutilo natolik, že se rozhodli ke změně plánu. Už to, že k osvobození Donbasu přidali ještě Chersonskou oblast a Záporoží, ukazuje na to, že jejich plány se pomalu vyvíjejí v souladu se situací.

Političtí analysté usuzují, že ke změně jejich názoru mocně přispělo neustálé posílání zbraní na Ukrajinu, z čehož je jisté, že ani po převzetí Donbasu Rusy by se toto území nemohlo cítit bezpečné před zbytkem Ukrajiny a útoky na ně by pokračovaly i nadále. Takže tím, že Washington a celý Západ zesilovali útok na Ukrajinu, se muselo Rusko postupně přizpůsobit.

Bývalý ruský President Dimitrij Medvěděv říká, že Ukrajina s největší pravděpodobností skončí jako Kyjev a jeho okolí a nikdy nezíská zpátky bývalá území. Podle něho, President Zelenský, v jeho mysli, narušené psychotropickými látkami vidí Ukrajinu jak ukázáno na prvním obrázku níže. Ale západní analysté (neřekl kteří) vidí budoucí Ukrajinu jak ukázáno na obrázku druhém.

Není divu, že velká část Ukrajiny tíhne k Rusku

Rusko nabídlo občanství všem Ukrajincům, včetně – samozřejmě – všem občanům Donbasu. Tato nabídka se vztahuje i na ty, kteří žijí na Ukrajině a nemají žádnou státní příslušnost. Dříve museli žadatelé žít v Rusku aspoň pět let, nebo mít vlastní zdroj příjmů, či projít zkouškou ruštiny. To bylo v současné době zjednodušeno, mnohé požadavky byly odstraněny.

Od února 2022 podalo žádost o ruské občanství 950 000 lidí a 770 000 jich získalo ruské občanství. Dokonce i sirotci z Donbasu mohou o občanství požádat skrze jejich poručníky, anebo skrze osoby, které o ně pečují.

Občané některých částí země se začali hromadně o ruskou státní příslušnost zajímat. Na příklad, ve městě Melitopol je vydáváno až 30 ruských pasů denně. Melitopol neutrpěl válkou velkou škodu, protože ukrajinská vojska se tam nezdržela, aniž by se tam pokoušela vytvořit obrannou linii. Získání ruského občanství bylo vytouženým cílem mnoha tamnějších občanů a nejen těch starších. Starší obyvatelé Donbasu totiž neměli valnou naději, že jim Ukrajina dá vůbec jakou penzi, protože podmínky pro její získání byly pro mnohé nesplnitelné.

Záporožská oblast rozhodně odmítá návrat k Ukrajině. Říkají, že nechtějí skončit jako další Kosovo. Jakmile se země dá zpátky do pořádku po té nemoci, kterou dostala ze Západu, bude uspořádáno referendum na připojení se k Rusku. Pak se budou konečně starat o ekonomii země, o vzdělání dětí a o sociální podmínky pro obyvatelstvo a ne aby se soustředili na přejmenovávání ulic po nacistických vůdcích a do nekonečna opakovali nacistická hesla.

Také Chersonská oblast má v úmyslu připojit se k Rusku a referendum na toto téma je již připravováno. Prohlásili, že poté, co je Rusové osvobodili, mají plné právo rozhodnout se podle vlastního uvážení a postarat se o budoucnost své země.

Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (24 votes, average: 4,75 out of 5)
Loading...
https://pravyprostor.net/wp-content/uploads/2022/05/JAROBANNER2.jpg
26 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-)