20.4.2016
Kategorie: Společnost

Bude multikulturní výuka reagovat na změny v Evropě?

Sdílejte článek:

HANA HRUBÁ 20|04|2016

My, kteří žijeme výchovou dětí, my, kteří učíme děti toleranci a vědomému pomáhání potřebným, vnímáme novou evropskou situaci velmi intenzivně. Dlouhá léta vyrůstají naše děti ve školách se spolužáky z Vietnamu i z jiných zemí a kultur. Ti přišli do naší země se silnou vůlí po začlenění a po úspěšnosti v novém prostředí. Školní pravidla i normy života ve společnosti přijímali bezvýhradně, existuje vzájemná podpora.

 [ad#clanek-respo]
 
Migrační vlna nás staví do situace naprosto nové. Mohutná migrace lidí, kteří evidentně netouží po integraci do naší společnosti, by měla významně ovlivnit způsob školní výuky ve všech předmětech, které nesou rysy multikulturní výchovy na školách. Máme zároveň zodpovědnost i za to, jak bude mladá generace připravena na změny ve společnosti!
 
A proto budeme-li s dětmi, žáky a studenty mluvit způsobem, který odpovídá jejich věku slovníkem současných dní, pak by v multikulturní výchově neměly chybět otázky:
 
Co znamená slovo NÁROD? Co jsou naše české TRADICE? Co je to KULTURA? Vážíme si našeho mateřského jazyka? Uvědomujeme si, že jeho výjimečnost nás obohacuje? Které knihy a díla na nás silně působí právě krásou českého jazyka? Jaký bohatstvím je česká hudba, která náš národ proslavila na celém světě? Co znamená slovo MORÁLKA? Které normy morálního chování jsou obvyklé v českých zemích? Jsou pod pojmem MORÁLKA u jiných kultur myšleny stejné vzorce chování? Co si představujeme pod slovem KŘESŤANSTVÍ? Jaké jsou hlavní rysy světových náboženství? Co se skrývá pod pojmem TOLERANCE? Jaký je rozdíl mezi tolerancí oboustrannou a jednostrannou? Co znamená slovo azyl? Bude režim v našich školách platit i pro děti migrantů?
 
A je dobře si i uvědomovat, že  naše školství je v celém světě uznáváno a být učitelem není v ČR prázdný pojem. Právě naopak. Učitel nikdy nepotřeboval podrobné návody k tomu, aby své žáky vedl k lásce k české zemi a hrdosti na ni. S obdivuhodnou tvořivostí a obětavostí dokáže i ve skromných podmínkách ve svých žácích probudit zájem o zvídavost a další sebevzdělávání.
 
K dobrým mravům vždy v Čechách patřila pohostinnost s jistou dávkou opatrnosti:  „Buď vítán, kdo v dobrém přicházíš“. Přicházet v dobrém, tedy přicházet s pokorou, s těmi nejlepšími úmysly a se snahou o začlenění se do života, se snahou o zvládnutí jazyka a zvyklostí hostitelů. Tak, aby nikdo neměl mít důvod pochybovat o dobrých úmyslech příchozího. Tak si představuji člověka, který žádá o pomoc a chce být naším hostem.
 
Ale bohužel dnešní situace v Evropě vypovídá o něčem jiném. A tak se musíme ptát, s jakým úmyslem přichází migranti do České republiky?
 .
[ad#clanek-respo]
 
A být slepí a hluší je nezodpovědné. Čas hraje proti nám, proto učme děti, žáky, studenty a učme se s nimi. Ať v naší vlasti mohou žít i naši pravnuci podle našich tradic a našich norem.
 
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (11 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...