Bojkot olympiády v Číně … další návrat ke studené válce

Naši udatní senátoři už po vzoru amerických demokratů připravují půdu pro neúčast našich sportovců na zimní olympiádě v Číně. Senátoři chystají usnesení s apelem na oficiální představitele České republiky, aby podpořili neúčast na olympijských hrách v roce 2022 v Číně, neboť jejich účasti by mohlo být zneužito k legitimizaci další diskriminace, násilí a potlačování základních práv. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost o tom bude hlasovat na svém příštím zasedání.

„Mě vytáčí přístup sportovních organizací, které nám říkají, netahejte nám politiku do sportu,“ prohlásil senátor Václav Láska. „Jsou tu i vyšší principy. Přístup dát někomu olympijské hry a zlepší se tam lidská práva, selhal,“ tvrdí předseda senátorského klubu SEN 21 a Pirátů Láska.

[ad#article_et21]

Všechna tato slova jen svědčí o tom, že se nám vrátila někdejší studená válka se vším všudy. Politika vždycky ovlivňovala dění ve sportu. Někdy naopak sport posloužil jako způsob navázání komunikace mezi znepřátelenými zeměmi. Když se na počátku třicátých let minulého století rozhodlo o pořádání OH v Berlíně v roce 1936, nikdo z tehdejších olympijských představitelů nemohl tušit, že Německo pod Adolfem Hitlerem rozpoutá II. světovou válku.

To samé se týká OH v Soči. Pokud senátor Pavel Fischer s vážnou tváří tvrdí, že během OH v Soči Rusko připravilo anexi Krymu, je to neuvěřitelně pokrytecká politika. OH se přidělují s mnohaletým předstihem a jejich termín je znám. Nikdo z představitelů MOV přeci nemohl v době rozhodnutí o konání OH v Soči vědět, že na Ukrajině propukne Majdan a proběhne válka na východě Ukrajiny a anexe Krymu. Dělat takové líbivé zkratky a vinit olympismus z podpory politiky, která si nakonec oprávněně zaslouží kritiku, je absurdní.

Pokud dnes Demokratická strana v USA hlásá tezi o OH v Číně bez „papalášů“, jednak tím kope do vlastních papalášských řad, jednak opět významně podporuje prohlubování nové studené války. Pokud totiž Američané a obecně Západ očekával, že ekonomické otevření se světu v Číně povede „automaticky“ k demokratizaci společnosti ala Západ, musel být nejen notně zklamán, ale zejména velmi naivní. Navíc, tento proces vedl k tomu, že se Západ vzdal výroby řady spotřebního zboží, které dokázala Čína vyrobit mnohem laciněji a sám Západ se tak dostal do situace, že nemá dostatečné kapacity na výrobu zboží, které považuje ze svého pohledu jako „strategické“.

A politika nakonec ovlivňuje i dění kolem letní olympiády v Japonsku. Až 80% Japonců si nepřeje její konání v době covidové pandemie. Přesto organizátoři stále tvrdí, že proběhne, bude bez účasti diváků a za přísných podmínek. Má taková olympiáda vlastně vůbec smysl?