4.11.2019
Kategorie: Politika

Boj o přežití tradiční evropské křesťanské civilizace

Sdílejte článek:

DEZIDER ŠTEFUNKO

Evropská křesťanská civilizace (ke které patří i USA a Rusko a jiné menší země evropské kultury) se nachází v smrtelném zápase o svůj charakter. A nejen to. Ve skutečnosti je to boj o přežití tradiční evropské křesťanské civilizace.

Dělících čar tohoto nelítostného boje je několik:

– moderní stát založený na tradicích a vycházející z křesťanství (ale ne teokratický křesťanský stát) versus post moderní stát popírající tradice a křesťanské základy evropské civilizace.

– zdravé vlastenectví versus kosmopolitních světoobčanství a vysmívání se z vlastní kultury (například “vlastenectví je když si trapný”).

– rozumná umírněná migrace, založená na rozhodování občanů daného státu, kdo a v jakém množství bude připuštěn do země versus bezbřehá masová migrace (často lidi cizí kultury), vedoucí k vytvoření zvenčí snadno kontrolovaných nesoudržných multikulturních států.

– úcta k tradiční rodině jako základní buňce státu versus podpora registrovaným partnerstvím, adopcí dětí homosexuály a transgender a gender ideologie obecně.

– uplatňování zdravého rozumu a osobní odpovědnosti za své skutky versus ztráta zdravého rozumu a odpovědnosti, zavádění nových a nových konvencí o rozmanitých právech na úkor člověka a oběti zločinu (například práva zločinců ale ne oběti) a také (úmyslné) zapomenutí, že ve fungující společnosti existují nejen práva, ale i povinnosti.

– tolerance k jiným názorům versus novodobá tendence fanatických liberálních globalistů zakazovat a trestat za jiné názory (než ty povinné a jedině správné názory novodobých inkvizitorů) a mediální lynčování maistreamovými médii.

– zachování národních států, zakotvených na svých vlastních tradicích a hodnotách versus zánik národních států a předání rozhodovací moci do rukou globalistickým a kosmopolitním mezinárodním byrokratům.

– rozumná vzájemně výhodná spolupráce suverénních národních států v ekonomické, obchodní (zóna volného obchodu jako například původní Evropské společenství, respektive volný a bezcelní pohyb zboží, služeb, kapitálu a lidí) a kulturní oblasti versus zánik národních států a jejich přeměna na formální “demokratickou” federaci (unii) – ve skutečnosti superstát řízený nadnárodním kapitálem a nikým nevolených byrokracií, odtržením nejen od občanů jednotlivých zemí ale také od reálného života.

V této souvislosti jsou zajímavé nedávné postřehy amerického generálního prokurátora Williama Barra, věřícího katolíka, sloužícího v administraci prezidenta Trumpa. Pan Barr se například stěžuje na počínající diskriminaci věřících lidí v USA a přijetí mnohými státy USA zákonů, zasahujících do svobodného uplatnění náboženských práv.

Zdůrazňuje, že od dob založení USA existoval silný konsenzus o rozhodujícím významu náboženské svobody a přesvědčení, že náboženství je nezbytnou podmínkou pro svobodný systém vládnutí. Toto bylo založeno na křesťanské tradici chápání lidské povahy. Lidé jsou schopni konat dobro, ale mají také kapacitu konat velké zlo. Aby se zabránilo tyranii, americká ústava omezuje orgány státní moci a dává občanům osobní svobodu nakládat svým životem a zakládat svobodně sdružení. Ale v 21. století je svobodná společnost pod silným tlakem.

Kromě klasické tyranie jinou formou tyranie se stala bezuzdná honba lidmi za osobními požitky na úkor společného dobra. Vášně pak kují jejich lidské okovy. Proto zakládající otcové USA omezili státní moc a dali svobodu občanům, ale současně svěřili důvěru v schopnost lidí na sebekázeň a ctnost. Sociální řád tedy musí být založen na morálních hodnotách pocházejících od Boha a svobodný společenský systém může fungovat pouze pokud je založen na náboženských (Křesťanských) hodnotách.

Ale mnozí sekularisté (ateisté) ignorují tyto tragická fakta. Ti militantní se rádi nazývají “progresivci”. Ale kde je jejich pokrok? Jaká je jejich morálka na zaplnění duševní prázdnoty v srdcích lidí? Často si mylně myslíme že kyvadlo se po vychýlení na jednu stranu jednou pohne zpět. Nemůžeme se na to spoléhat. Útok na náboženství a tradiční hodnoty není jen úpadkem. Je to organizovaná destrukce společnosti “progresívcami”, kteří se zmocnili médií, masové komunikace, pop hudby a kultury, zábavního průmyslu, školy a akademického světa (vysokoškolské inteligence).

Přes tyto síly vedou neutuchající útok na náboženství a tradiční hodnoty. Navíc vehementně umlčují jiné názory, lynč všech s jiným názorem a už i začínají odpůrce dávat k soudu a trestat. Tento “progresivní” projekt se sám stal náboženstvím a je veden s náboženským zanícením. Nabývá rysy militantní středověké inkvizice, exkomunikace a vyloučení ze společnosti. Stále častěji se nové a nové zákony používají na rozvrat tradičních evropských morálních hodnot a ustanovení morálního relativismu jako nové kvazi náboženské normy. Militantní “progresivci” se neřídí heslem “žij a nech žít”. Oni potřebují jejich nové náboženství vnucovat.

Tento nelítostný boj probíhá ve všech geografických oblastech původní evropské křesťanské civilizace. Bojuje se jak v západní, tak i bývalé východní Evropě, v USA, Rusku a také na Slovensku. Někde fanatičtí globalisté vyhrávají jako například v západní Evropě. Jinde, jako v bývalé východní Evropě, zatím ještě nezískali převahu. V Rusku (boj vedený od počátku 90. let minulého století) globalisté ( “demokratičtí progresivní ruští liberálové”) zatím prohrávají a s příchodem k moci Putina ruští vlastenci, vyznávající znovu tradiční evropské křesťanské (pravoslavné) hodnoty, získali mírnou převahu.

Ostrý boj o směrování probíhá v USA. Je to boj mezi “demokratickými” liberálními globalisty a prezidentem Trumpem a většinou Republikánů. “Progresivci” jsou reprezentováni demokratickou stranou, většinou “establishmentu” (vládnoucí třídy) a mainstreamových médií (například CNN, MSNBC, ABC, CBS, New York Times, Washington Post). Na straně Trumpa se stále více vzpírá republikánská strana a malá část médií (hlavně Fox News). Demokratická strana, establishment a mainsreamová média se už přes tři roky usilují o zvrácení výsledků demokratických voleb a odvolání (impeachment) prezidenta Trumpa. Všechny podpásové způsoby (jako otevřené lži a manipulování) jsou dovoleny a vzájemná nenávist znepřátelených táborů dosáhla takového maxima, že reálně může hrozit vypuknutí občanské války.

Jakkoliv by se Trump a Putin navzájem lišili v detailech, oba jsou pragmatici, kteří vyznávají tradiční hodnoty a jsou také vlastenci. Oba vyvolali otevřenou nenávist globalistických světových elit, hlavně proto že se otevřeně vzbouřili proti stávajícímu světovému pořádku a novodobým ultraliberálním globalistům. A navíc sami stojí na čele ne bezvýznamných, ale mocných států.

Původně tolerantní liberalismus otců klasického liberalismu jako John Locke a John Stuart Mill se stále více a více stává agresivním a obrací se ve fanatické náboženství a netolerantní diktaturu jednoho a jediného správného názoru. Totéž se začíná dít i na v Česku a na Slovensku. Jsme v reálném ohrožení. Hrozí diktatura fanatického pseudoliberalizmu. Fanatičtí ultraliberálové zatím nepředstavují většinu. Jsou ale agresivní (ne progresivní) menšinou, která stále více začíná formovat veřejné mínění přes média, školství a politické nevládní organizace. Sociální sítě začínají být cenzurovány a účty blokované (i ze zahraničí). Stává se skutečností, že i názory našich politiků (a paradoxně i některých novinářů) jsou ve velké míře formovány americkými liberály.

Různí lžiproroci se nám snaží namluvit, že se máme vzdát vlatstní identity, suverenity a tradicí jménem jakéhosi falešného humanismu, světoobčanství a evropské integrace. Že prý už není moderní být Čechem a ještě k tomu i zaostalým. Třeba být výlučně Evropanem. Ve skutečnosti není žádný rozpor být najednou Čechem, Slovanem a současně i Evropanem. Všechno se to harmonicky doplňuje. Kouzlo evropské kultury spočívá v tom, že každý národ má své zvláštnosti, ale současně máme velmi mnoho společného. Můžeme se jeden od druhého hodně naučit. Co se naučíme když budeme všichni stejní?

Někteří z nás se nechali ovlivnit líbivými hesly o evropských řešeních a boji dobra se zlem za spravedlnost a slušnost. Jiní se nadchli těmito ideály kvůli přetrvávající rozšířené korupci a nepotismu. Ale kam to přivedly všechny demonstrace a “revoluce” v Iráku, Egyptě, Libyi, Sýrii a také na sousední Ukrajině? Většinou k ještě většímu rozdělení společnosti, nenávisti a občanským válkám. A kde je záruka, že ti tzv. noví politici budou najednou spasitelé? Neboť se nám tak chce věřit? Neboť jsem už zoufalý? Neboť už nemůže být horší? 

Historie nás učí, že vždy může být horší. A neexistují žádní lidští spasitelé. Netřeba čirou náhodou začít od sebe a naší mentality, nepotismu, hašteřivosti a závisti? Netrpíme také na nedostatek hrdosti a neschopnosti se na něčem dohodnout pro společné dobro? Nač si poslechnout druhého a hledat kompromis? Vždyť to je tak jednoduché a pohodlné urážet a nálepkovat !!!! A čekat věčně na lidského spasitele, který jako v české pohádce sebere kouzelný proutek … a všechny problémy se ztratí a dobro zvítězí nad zlem. Dalším problémem ale je, že pro každého to zlo je něco jiného !!

Je ale mnoho věcí co nás spojuje. Je to v kritických chvílích národní soudržnost a solidarita, která nám pomohla přežít v těžkých chvílích. Je to také zdravý selský rozum, úcta k rodině, tradicím, folklóru a nekonečná láska k našim dětem. A také stále přetrvávající averze ke stávkám a chaosu. Na druhé straně Francouzi nejsou pomalu schopni se dohodnout na ničem a ve Francii neustále stávky jsou stále populární. Naopak racionální Švýcaři preferují diskusi a jsou schopni se relativně rychle dohodnout na kompromisu. Stávky jsou velmi vzácné.

Ultraliberálové se nám snaží namluvit, že globalizmus a ztráta národní identity jsou moderní a nezbytné. Nikde ale není psáno, že co je dnes díky inteligentní reklamě zdánlivě moderní, bude moderní i zítra. Jak řekl Trump ve svém nedávném projevu v OSN: “Budoucnost nepatří globalistům. Budoucnost patří vlastencům. Budoucnost patří suverénním a nezávislým státům (národům), které ochraňují své občany, váží si sousedů a ctí si rozdíly, které dělají každou zemi jedinečnou a unikátní “.

Autor: Dezider Štefunko

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 4,47 out of 5)
Loading...