14.8.2015
Kategorie: Společnost

Bajka o mravencích a cikádách II. aneb uniomravenci a afrocikády

Sdílejte článek:

ANDREA SEIBERTOVÁ 14|08|2015

Klasická verze tak jak by to mělo být … ale je jen v pohádkách

Mravenec pracuje celý život. Postaví ohromné mraveniště ve kterém se vytvoří sociální systém  a rodinné vazby. Mravenci stavi mraveniště již několik tisíc let a za tu dobu již vyvinili fungující společenství včetně vědy, náboženství, školství, zdravotnictví atd. Mravenci sbírají celé léto zásoby na zimu a opravují mraveniště. Mravenci obsadili území v mírném pásu, ve kterém se naučili žít a toto území si svojí prací upravili tak aby uživilo jejich populaci … Mravencům se dobře vede …

[ad#hornisiroka]

Cikáda žijící úplně na jiném kontinentu, neumí číst ani psát a hlavně  nikdy nepracovala. Sedí před stanem někde v saharské oblasti, kouká na  televizi, co ukradla sarančeti. V televizi pouští nějaký seriál co vysílá TV Mraveniště (děj je o tom jak mravenci pracují, sbírají zásoby na zimu a mají se dobře, dost jídla, zdraví i jiných hmotných statků). Cikáda si říká, jak je mravenec hloupý, takové pěkné počasí a mravenec se jen dře. Směje se, tancuje, nekontrolované se množí a užívá si až … až vyžere všechny zdroje potravy co jí její území nabízí….

A co teď??? Podívá se na televizi a dostane spásný nápad – odejde ze svého území  do mraveniště v zoufale naději, že se o ni mravenci postarají. Vždyť v televizi ukazovali jak se mají mravenci dobře. Tak se ti mladí nejsilnější samci cikád nalodí na cokoli co plave a vrhnou se  přes moře vstříc lepším zítřkům, zanechávajíc za sebou ženy, děti a starce, kteří bez jejích pomoci pomalu hynou. Jenže na vyloděné cikády nikdo u mravenců nečeká. I tak se cikády začínají roztahovat na území mravenců a vyžírat jim jejich zdroje potravy. Mravenci nevěřícně kroutí hlavou a varují rozežrané cikády před přicházející zimou. Ale cikády jen žerou a tančí. Pak přijde zima, krutá zima. Mravenci se schovají do tepla mraveniště a pochutnávají si na zásobách, zatímco cikády se třesou zimou a bez jídla a střechy nad hlavou brzy umírají … Na jaře mravenci zaorají mrtvá těla cikád do země a obnoví tak starý a fungující řád. Mravenci dál spokojeně žijí v zemi svých předků.

 Současná verze

Mravenec pracuje celý život. Postaví ohromné mraveniště ve kterém se vytvoří sociální systém  a rodinné vazby. Mravenci staví mraveniště již několik tisíc let a za tu dobu již vyvinuli fungující společenství včetně vědy, náboženství, školství, zdravotnictví atd. Mravenci sbírají celé léto zásoby na zimu a opravují mraveniště. Mravenci obsadili území v mírném pásu ve kterém se naučili žít a toto území si svojí prací upravili tak, aby uživilo jejich populaci … Mravencům se dobře vede.

Je pravda, že některá mraveniště byla větší a silnější, takže byli lepší ve sběru potravy a přípravě na zimu. Pak dostanou mravenci nápad, že se všechny mraveniště spojí v jednu Mravenčí Unii – no vypadalo to zpočátku jako dobrý nápad – mravenci budou silní, budou si navzájem pomáhat a všichni se budou mít stejně.

Všechna mraveniště se navzájem otevřela a všichni mravenci se mohli pohybovat volně bez omezení po celém území mravenců. Na ochranu vnějších hranic postavili silnou armádu, která chránila všechna mraveniště před útokem z vnějšku Uniomravenčí zony. A pak poslali z každého mraveniště svého zástupce a postavili jim Hlavní mraveniště Mravenčí Unie…

mraveniste

Těch pár stovek vyvolených mravenců si najednou uvědomilo, jako mají ohromnou a neomezenou moc nad všemi mravenci. Nejdříve si různými dary a jinými věcmi zavázali ke spolupráci všechny vůdce mraveništ a potom se začali množit o své poradce pomocníky a poskoky.Vůdci všech mraveništ slepě poslouchali příkazy a nařízení od Uniomravenců  i když to bylo proti logice a selskému rozumu. Moc je tak opojná a sladká.

No a pak se to stalo. Uniomravenci  z té neomezené moci zešíleli … Prvně rozdělili mravence na mravence I. a II. kategorie a podle toho dostávali lepší nebo horší potraviny. Veškerý život mravenců sešněrovali vše omezujícími zákony. Začali ostatním mravencům přikazovat co mohou a nemohou jist, pít, číst, psát a říkat … To šílenství zesilovalo a bylo tak strašné, že se Uniomravenci přestali zajímat o ochranu území, na kterém po tisíciletí žili, a které je dokázalo uživit, a veškerou svou moc obrátili proti svým vlastním mravencům. 

Začali vydávat nesmyslné vyhlášky jak se má a nemá mravenec chovat, co může a nemůže říkat, jak a kolikrát se můžou množit atd. A nakonec z jejích chorých mozků vzešel šílený nápad, že musí za každou cenu zničit všechny mravence, jejich kulturu, historii atd …

Pořád bylo pár statečných červených i černých mravenců, kteří protestovali proti omezením od Uniomravenců, ale ostatní mravenci dál jako tupé stádo poslouchali příkazy Uniomravenců a platili nehorázné daně ze života. Uniomravenci byli nešťastní, že nemohou neomezeně ovládat normální mravence, tak se rozhodli zničit vlastní krev všemi dostupnými prostředky…

Mezitím se na pobřeží, které nikdo nehlídal vylodili první hladové cikády….

A tu si vedoucí špičky Uniomravenců uvědomily, že by hladové cikády, nyní již přicházejících po tisících, mohli rychleji zničit normální mravence. A tak přikázali armádě, aby nebránila hranice a pro jistotu jim zamkli zbraně. Pak nakázali Námořnictvu a jejím válečným lodím, že budou nakládat cikády již na jejich území a vozit je do mravenišť, aby se zkáza mravenců urychlila.

A jakmile se cikády vylodily, poslali jim spoustu svých poskoků, aby řekli cikádám, že nemusí pracovat a mají nárok na vše co mají normální mravenci a všichni mravenci mají morální povinnost pomáhat a krmit cikády, no a pochopitelně, je ubytovat v teple mravenišť.

A tak dál mravenec pracuje celé dlouhé, horké léto, ohýbá svůj hřbet, aby sebral daleko více jídla. Postaví si mraveniště a vytvoří zásoby na zimu. Cikáda si říká, jak je mravenec hloupý, takové pěkné počasí a mravenec se jen dře. Cikády se smějí, tancují a užívají si a mravenci je z donucení zdarma krmí.

Pak se však začnou cikády nudit a chtějí víc, ještě víc než má každý pracující mravenec. Když to nedostanou, začnou být na okolní mravence agresivní, začnou je okrádat, a aby uspokojily své pudy, začnou znásilňovat mravenčí samičky. To se mravencům přestane líbit a pár cikád ztrestají. To se zase nelíbí Uniomravencům a tak vymysleli geniální zákon, ve kterém zakázali normálním mravencům se bránit, bránit jak svůj majetek, tak holý život. Agresivita opilých cikád zesílila …

Pak přišla zima, mravenec se schová do tepla mraveniště a pochutnává si na zásobách. Cikády, třesoucí se zimou vyhladovělé, zorganizují tiskovou konferenci za vydatné podpory Uniomravenců, na které se táží, kde vzal mravenec právo na to být v teple a dobře živený, zatímco jiní, méně šťastní, umírají zimou a hladem. Televize uvede vše v přímém přenosu, ukazuje třesoucí se cikády a záběry mravence, jak si v teple útulného mraveniště vychutnává dobroty všeho druhu. Televizní diváci jsou pobouřeni faktem, že v tak bohaté zemi jsou někteří ponechání utrpení jako chudinky cikády, když si jiní žijí v přepychu.

Uniomravenci interpelují vládu, aby zvýšila mravenci daně, musí přece odvádět spravedlivý díl. Na základě výzkumu veřejného mínění vyjde zákon o ekonomické spravedlnosti a zároveň antidiskriminační zákon se zpětnou platností. Daně jsou zvýšeny, mravenec dostane pokutu za to, že nezaměstnal cikády i když ty nikdy pracovat nechtěly a je mu finančním úřadem zabaveno mraveniště, protože nemá peníze na zaplacení daní ani pokuty.

Mravenci jsou vyhánění policii z vlastních mraveništ na mráz. Mezi tím televize připraví další reportáž, tentokrát o obtloustlých cikádách, kterým nyní docházejí mravencovy zásoby a to přesto, že jaro je ještě daleko. Bývalé mravencovo mraveniště, nyní sociální ubytovna pro cikády, chátrá za nezájmu cikád i vlády. Vládě je vytýkána nedostatečná sociální podpora a je vytvořena speciální komise s náklady stovek milionů. Mezitím některé cikády zemřou na přežraní a tisk ještě více podtrhuje nutnost starat se o sociální nerovnost a hlavně o cikády.

Mravenci mrznou venku na sněhu jsou naštvaní a začínají pomalu umírat. To byla příslovečná poslední kapka a džbán zloby přetekl. Mravenci se vzepřou, nechtějí opustit svá pracně vybudovaná mraveniště a zmrznout venku. Uniomravenci kteří na tohle čekají, nasadí armádu (které zatím milostivě vrátili zbraně) mravenců proti vlastním mravencům. Ale v armádě jsou synové, kteří odmítnou střílet do svých bratů,otců a matek. A postaví se na stranu normálních mravenců…

A náhle si mravenci uvědomí jednu důležitou věc, vždyť je jich 10x více než cikád, které se roztahují v jejich mraveništích a 1 000 000x víc než Uniomravenců. Vezmou do rukou klacky a vrhnou se na cikády a vyženou je z mravenišť na mráz. Poté se jejich oprávněný hněv obrátí na Uniomravence, kteří ovšem nemají čas se zabývat nastalou krizí, přerůstající v občanskou válku, protože zrovna řeší jak moc může být prohnutý banán, který se dováží do Uniomravenčí zóny…

[ad#velkadolni]

Tak strašné bylo to jejich šílenství, že pro sebezničení vlastního národa zapomněli na vlastní pud sebezáchovy. Když vběhli mravenci s klacky v rukou do Hlavního Uniomraveniště tak … no … nebylo to pěkné, ale pro přežití vlastního druhu bylo řešení nezbytně nutné. Mrtvá těla všech Uniomravencům a jejich poskoků, kterým se začalo říkat pravým jménem Zrádci vlastního národa, pak byla na jaře zaorána v polích, aby alespoň po smrti byli trochu něčím užiteční…..Mravenci se pustili do oprav svých vybydlených mravenišť osázeli pole a … ale to už je úplně jiný příběh.

A co cikády? No těch pár, co přežilo zimu, se samo od sebe rozprchlo do všech koutů naší zeměkoule, prý to teď zkouší za velkou louží u termitů. Bohužel dodnes nepochopily, že všude na světě je chleba o dvou kůrkách, a že bez práce nejsou koláče.

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...