Pře
4.10.2017
Kategorie: Společnost20 přečtení

Agung kontra klimahujeři a máslo

Sdílejte článek:

VÁCLAV HUSÁK

Tentokrát to asi budeme mít jednodušší. Alespoň s výslovností. Jméno jedné z největších indonéských sopek Agung půjde jistě snadněji vyřknout, než název islandského sopečného trpaslíčka Eyjafjallajökull. Ale i on nám relativně nedávno svou v podstatě nepa­trnou erupcí dokázal pěkně „zatopit“.

[ad#clanek-respo]

Pokud by 3.142 metrů vysoký stratovulkán Agung nacházející se na ostrově Bali v dohledné době skutečně explodoval silou „větší než malou“, můžeme okamžitě zapomenout na problémy s eurem, dluhovou pastí a invazí muslimů do Evropy. Není dokonce vyloučeno, že by mohl začít boj o přežití lidstva.

Z vědecky naprosto nepochopitelných důvodů se političtí představitelé mnoha států světa starají o desetiny procenta skleníkových plynů v atmosféře a pro jejich teoretickou „nápravu“ teoreticky měřitelnou až po desítkách let jsou ochotni snižovat životní úroveň vyspělých průmyslových zemí a plíživě organizovat hladomor v zemích rozvojových.

Neuvědomují si, že naše planeta a na ní existující společenství lidí jsou naprosto a ne­změnitelně závislí na nikým a ničím neovlivnitelných procesech probíhajících v nebližším vesmíru, na Slunci a v nitru naší Země. Současná lidská civilizace prostě měla, a zatím ještě má, po re­lativně velmi dlouhou dobu štěstí. Doslova obrovskou kliku. Ale to nebude trvat věčně.

Moderní vědecká vulkanologie sice již s určitou pravděpodobností dokáže odhadnout, kdy může u aktivních sopek v dohledné době dojít k velké erupci. Nesmírně obtížné, ale prakticky ne­možné, je však určit tu „dohlednou dobu“ – tedy přesný čas, kdy tato situace nastane. Na­tož jaký bude mít rozsah.

Protože titulek „Na Borneu hrozí výbuch sopky“, což je pravda v podstatě neustále, by nikoho neohromil, dodávají k tomu někteří přírodních věd znalí novináři přídomek „vý­buch, který může ovlivnit budoucnost lidstva“. I když k dosud poslednímu velkému výbuchu sopky Agung došlo poměrně nedávno, v roce 1963 až 1964, sílu patrně již nezvratně se blí­žící nové erupce nelze ani v nejmenším odhadnout.

Pokud by k extrémní sopečné erupci na ostrově Bali skutečně došlo, mohly by být do velmi vyso­kých vrstev atmosféry doslova „vystřeleny“ statisíce tun prachových částic a ae­rosolů kyseliny sírové, které by mohly i na ně­kolik let omezit dopad slunečního záření na naši pla­netu natolik, že by došlo k jejímu velmi výraznému ochlazení.

V minulosti se to již nejednou stalo. Následovaly pak roky bez léta, kdy třeba v čer­venci padal v Evropě sníh a na Zemi jako celku zavládly hladomory. Chtěl bych vidět svě­tové klimahujery, jak občanům a společnostem pod značnými pokutami nařizují vypouštět co nej­více skleníkových plynů, aby se zase trochu oteplilo.

Z výše uvedených faktů vyplývá, že pokud bychom se něčeho měli skutečně obávat, tak ne „pomalých“ klimatických změn na naší planetě, k nimž dochází průběžně již po mili­ardy let a bude i nadále, ale některých, do určité míry statisticky předvídatelných, „rych­lých“ přírodních jevů. Ale to nikoho zatím ani nenapadlo.

A tak nás důsledky případné kataklysmatické exploze sopky Agung zcela jistě masově překvapí. Budeme se hrozně divit, že nebudeme moci létat, že na celý svět budou padat mi­lióny tun sopečného popílku. A že s tím vůbec, ale vůbec nic nenaděláme.

Skutečnost, jak by to například při zavedení nuceného přídělového systému potravin mohlo třeba u nás vypadat, naznačují rvačky hloupých ubožáků zoufale toužících po koupi zlevněného másla. A v tomto případě ještě nešlo o život. Jen o kus zbytné mastnoty. Většina lidí jsou totiž jen dočasně přepychem uchlácholení barbaři.

Chránit životní prostředí na naší planetě má smysl. Bojovat s klimatem a přírodou obecně však nikoli. Vždyť na zmaření i tisíců let trvajícího úsilí a nepředstavitelných fi­nančních prostředků lidstva postačí, aby se jakákoli mohutnější sopka na naší planetě, z hlediska potenciálu jejích vnitřních sil, jen trochu víc „upšoukla“. A budeme mít „po ptá­kách“.

[ad#pp-clanek-ctverec]

vaclav-husak53659552_0

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
20 přečtení
(27 votes, average: 5,00 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.