31.12.2024
Kategorie: Humor

Jak se baví internet: Silvestr ve vykřičeném domě

Sdílejte článek:

EMA

Vánoce sice nebyly bílé, ale doufám, že poslední fialové.

„Táto, kluka nám přeřadili do zvláštní školy!“
„No, co už. Když na to má, ať študuje.“

Zazvonil zvonek, bordelmamá otevřela dveře a na prahu stál postarší vousatý pán v rabínském oděvu.
„Můžu dál?“ zeptal se šeptem.
„Ale rabi,“ řekla madam poněkud zaskočeně, „asi jste zabloudil. Tady je… “
„Vím dobře, kde jsem,“ přerušil ji rabín. „Nepřišel jsem na slepičí polívku, ne? Přiveď dívky.“
Stále trochu vykolejená, přivedla madam několik dívek, aby si rabín mohl vybrat. Rabín si se zájmem prohlížel jednu po druhé, až došel k Rosie, velké zrzce s obrovskými ňadry.
Uznale se na ni podíval a řekl: „Tuhle si vezmu!“
Zaplatil požadovanou částku a Rosie si ho odvedla nahoru.
Pomohla mu z kabátu a ten opatrně zavěsila na hřebík na dveřích. Pak ho zbavila zbylého oblečení a ulehli do postele.
K dívčině údivu se z rabína vyklubal zkušený a neúnavný milovník. Nakonec i taková zkušená profesionálka, ke svému překvapení, dospěla k orgasmu.
Chvíli v posteli odpočívali a pak se Rosie osmělila a zeptala se rabína na věk.
„Bůh byl ke mně laskavý,“ odpověděl rabín. „Je mi osmdesát osm.“
„To je úžasné. Poslyšte, rabi, kdybyste by zase poblíž a měl náhodou chuť, poručte si zase mě – Rosie. Velice ráda vás potěším.“
„Co tím myslíš, kdybych měl náhodou chuť?“ řekl rabín trochu uraženě. „Dopřej mi šlofíka pět minut a zase budu mít chuť.“
„Opravdu, rabi? Tak si beze všeho zdřímněte.“
Rabín se uvelebil v posteli na zádech, položil si ruce na hruď a řekl:
„Ještě jedna důležitá věc: až budu spát, vezmi do pravé ruky moje varlata a drž je opatrně tak, aby se nedotýkala prostěradla.“
Jak rabín řekl, Rosie udělala: zatím co on spal, ona držela rabínův šourek opatrně pár centimetrů nad prostěradlem.
Po pěti minutách se rabín probudil a řekl: „Jsem připraven.“
A také byl, protože její vyvrcholení bylo ještě lepší než to první.
Když konečně popadla dech, Rosie řekla:
„Bylo to báječné, rabi, ale v čem spočíval ten trik s varlaty? Proč se nesměla dotýkat prostěradla, zatímco jste spal?“
„Nu,“ řekl rabín. „Jsi hodná a šikovná holka a moc se mi líbíš. Ale na druhou stranu se ještě neznáme tak dobře a v kapse kabátu, co mi visí na dveřích, mám tisíc liber v hotovosti.“

Říká mladý lékař staršímu kolegovi:
„Těch chorob je tolik, jak je mám poznat?“
Zkušenější lékař se usměje a říká:
„Přijde kuřák, řekneš mu, že to má z kouření.
Ožralovi, že z chlastu.
Přijde tlusťoch, hodíš to na obezitu.
U chcípáka na podvýživu.
Když v práci dře nebo je sportovec, tak to prohlásíš za přetížení nebo přetrénování.
Usedlému řekneš, že je to z nedostatku pohybu.
Mladému, že jde o růstové problémy.
Starému, že je to ve stáří normální.
A co máš říci masožravým, vegetariánům, opáleným a neopáleným, to už snad chápeš sám, vždyť na co bys jinak měl ten čerstvý diplom.
Vyúčtuješ si měření krevního tlaku a poplatky a hlavně mu nakonec předepíšeš hrst prášků od nejlépe platícího dealera.
Když přitom bude remcat, že mu minule po těch prášcích bylo hůř a že mu nepomáhají, tak mu řekneš, že lékař jsi ty a ne on, že musí něco vydržet, že začnou zabírat až po delším čase, že je určitě bral nepravidelně nebo že je asi zapíjel alkoholem a ať je určitě bere dál.
Když bude hodně otravný, vyměníš mu je za prášky od druhého nejlépe platícího dealera a poznamenáš, že tyto už jsou ty vůbec nejlepší, že jsou ze Švýcarska a budeš se u toho tvářit, jako bys mu je platil ze svého.“
Mladý:“No ale co když přijde zcela průměrný nekuřák?“
Zkušený:“No potom ho, podle své nálady, buď prohlásíš za hypochondra a vyhodíš ho hned nebo řekneš, že je to psychosomatické a přihraješ ho kamarádovi psychiatrovi.“
Mladý:“Ale co když se ho ani potom nezbavím?“
Zkušený: „V takovém případě ho pošleš na kolečko odborných vyšetření. A máš od něj pokoj nejmíň na rok. A kdyby i to náhodou přežil a ještě se k tobě vrátil, už bude dávno mít jiné starosti, nevzpomene si ani, jak se jmenuje, natož aby tě otravoval, že chce nějakou diagnózu a léčbu.“
Mladý: „Díky za rady, nepochybně ze mne bude také výborný lékař.“

Rozčilený židovský obchodník uvidí na ulici známého, běží k němu a křičí: „Pane Ackermanne, slyšel jsem, že jste o mně řekl, že jsem zloděj! Je to pravda?“
„Je to pravda,“ kývne muž, „ale neřekl jsem to.“

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 4,74 out of 5)
Loading...

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)