Zdíša, Baba a jogurt. Řešíme úplné nesmysly

O dávku veselí se na úvodem Týdne v médiích podle Petra Žantovského spolehlivě postará redaktorka Deníku N Zdislava Pokorná, kterou s nadsázkou označuje jako „Zdíšu“. Ta tentokrát upozornila na starší video, jak Filip Turek hází jogurty na chráněnou zříceninu.

„Zdíša objevila úžasnou novinku, která je absolutně směrodatná pro celou českou politickou scénu a pro naši státnost a liberální demokracii, a to, že nějaký Filip Turek před hromadou let házel na zříceninu v Praze 6 známou jako Baba jakési jogurty,“ glosuje Žantovský, člen Rady Českého rozhlasu.

Název zříceniny využil také k další ironické poznámce na adresu autorky článku. „Doufám, že si to Zdíša nebere osobně. Pardon, to už mě napadá jenom v rámci letního žertování,“ podotýká v narážce na pojmenování Baba.

Ironicky poznamenal také to, že Turek mohl poškodit historické artefakty. „Mohl se dopustit nějakého přestupku a mohl možná dokonce i poškodit – a to by od něj nebylo hezké – nějaké historické artefakty. Nevím, zda tam ve zřícenině nějaké jsou, ale kdyby si někdo dal tu práci, třeba Zdíša, tak by je tam určitě našel,“ pokračuje Žantovský.

Právě absurdita celého tématu podle něj rozhodla o tom, že zprávu vybral jako první událost týdne. „Říkal jsem si: To už jsme v takovém Absurdistánu, že se tady redaktorka, která chce sbírat novinářské ceny a chce mít pověst špičkové žurnalistky, zabývá takovými nesmysly,“ dodává.

Redaktorce rovnou navrhl i další podobně „zásadní“ témata z minulosti politiků ODS. Mohla by podle něj například zjistit, s jakými kuličkami si v dětství hrál Marek Benda nebo do jakých diskoték v mládí chodili Martin Kupka a Eva Decroix. Právě Kupka je podle Žantovského nyní „na odstřel“, zatímco Decroix se údajně nabízí jako jeho možná nástupkyně v čele strany. „Proč to tak ironizuji? Protože my se v té okurkové sezoně zabýváme skutečnými nesmysly,“ konstatuje.

Obává se přitom, že podobná témata nezmizí ani s koncem léta, ale naopak zesílí před komunálními a senátními volbami. „Budeme čelit takové záplavě skvělých informací, jako je ta, že Turek házel jogurty na zeď zříceniny, že opravdu nevím, jak si z toho voliči najdou nějakou cestu ven,“ míní Žantovský.

„Naši novináři to snad ani nemohou dělat nezáměrně. Oni tento informační guláš vytvářejí naprosto vědomě proto, aby voliče zmátli, případně znechutili a postavili je proti každému, kdo na té scéně je. Kromě těch miláčků, kterým to má sloužit,“ uzavírá.

Zákaz sociálních sítí dětem narazil ve Francii

Od jogurtů na zřícenině přechází Petr Žantovský k vážnějšímu tématu, které v uplynulém týdnu zasáhlo evropské mediální prostředí. Francouzská Ústavní rada zamítla klíčovou část zákona, která měla dětem mladším 15 let zakázat přístup na sociální sítě a některé komunikační platformy. Plošné omezení podle ní nepřiměřeně zasahovalo do svobody projevu a komunikace a zákon zároveň neposkytoval dostatečné záruky při ověřování věku uživatelů.

„Bylo to zdůvodňováno tím, že je to ochrana dětí před různými nebezpečnými obsahy, což je koneckonců taková mantra, kterou slýcháme jak z Evropské unie, tak z Istanbulské úmluvy a z kdečeho dalšího,“ říká Žantovský.

Se způsobem, jakým francouzská Ústavní rada své rozhodnutí zdůvodnila, však polemizuje. „Ona tam argumentuje tím, že ten zákon není přiměřený, nezbytný ani úměrný svobodě projevu. To je strašně zásadní věta, kterou bychom měli rozebrat z různých úhlů,“ zdůrazňuje.

Děti mladší 15 let podle něj bezpochyby mají právo vyjadřovat své názory. Otázkou ovšem zůstává, jak svobodu projevu vymezit, co všechno pod ni spadá a kde už má mít své hranice.

Za zásadní problém označuje také způsob, jakým by provozovatelé sociálních sítí ověřovali věk uživatelů. Ústavní rada upozornila, že zákon by ze své podstaty vyžadoval prokazování věku od každého člověka, tedy i od dospělých. Zákonodárci přitom neurčili konkrétní podmínky ověřování ani dostatečné právní záruky na ochranu práv a soukromí uživatelů.

Žantovský v této souvislosti nastiňuje možnost ověřování pomocí osobních dokladů. „Ten věk pod patnáct let se dá zjistit jediným způsobem – že uživatel nějakým dokladem, občankou, rodným listem nebo pasem prokáže, že už je starší patnácti let. To už je ale hodně brutální zásah do svobody a práv jednotlivce,“ namítá.

Rozhodnutí francouzské Ústavní rady proto podle Žantovského nelze hodnotit jednoznačně. „Myslím si, že toto precedentní francouzské rozhodnutí, které nemá ani jednoznačně kladnou, ani zápornou interpretaci, ještě může být podnětem k další a širší diskusi a možná k lepšímu definování všech pojmů týkajících se svobody projevu,“ uvádí.

Celou věc následně zasazuje do širšího evropského kontextu. Poukazuje na snahy o omezování hotovosti a zavádění elektronických dokladů, které podle něj umožňují získávat stále dokonalejší přehled o občanech. „Je to další polínko do ohně, který už plápolá. Myslím si ale, že jeho plamen bude ještě mnohem silnější, tak se nechme překvapit,“ zakončuje druhé téma.

Žantovský zve na vlastenecké setkání v Příčovech

Třetí téma věnuje Petr Žantovský tradičnímu Vlasteneckému setkání v Příčovech na Sedlčansku, na jehož pořádání se sám již řadu let podílí. Akce se každoročně koná na zámku Příčovy, který patří doktorce Alici Tomkové.

„Přišla před lety s vynikajícím nápadem, že se na tomto zámku jednou za rok v létě bude konat shromáždění lidí, kteří si jednak budou moci pěkně od srdce promluvit a jednak si budou moci vyslechnout různé zajímavé diskuse, tematizované zpravidla otázkami dneška,“ přibližuje Žantovský.

Za dobu konání akce vystoupila v Příčovech řada odborníků na energetiku, ekonomii či geopolitiku. Letošní geopolitický panel nabídne například Petra Druláka a Erika Besta. „Už jenom jména Petr Drulák a Erik Best jsou sama o sobě lákadlem pro takovéto diskuse,“ míní.

Sám Žantovský povede vlastní panel zaměřený na nezávislost, nestrannost a objektivitu české žurnalistiky. „Dovolím si tam mít diskusní panel na téma nezávislost, nestrannost a objektivita žurnalistiky a zda jí v našich poměrech docilujeme, nebo nedocilujeme,“ představuje jeho hlavní otázku.

Mezi pozvanými hosty jsou bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Štěpánek a novináři Marek Stoniš a Thomas Kulidakis. Původně měl vystoupit také Vladimír Železný, který se však kvůli zranění na dovolené a následným operacím omluvil.

Dámskou část panelu zastoupí moderátorka a operní pěvkyně Martina Kociánová, kterou Žantovský označuje za „renesanční bytost“. Připomíná její projekt Rádio Universum, působení ve Společnosti pro obranu svobody projevu i zkušenosti z rozhlasového a mediálního prostředí. „Má svoji zkušenost s tím, jak se na různých místech v této zemi provozuje cosi, čemu by se rádo říkalo nestranná, nezávislá či objektivní žurnalistika,“ říká Žantovský.

Setkání se koná v sobotu 22. srpna. Žantovský zároveň věří, že jeho panel bude zaznamenán a později zpřístupněn také na internetu.