
Vláda otevírá dveře zvýšení daní
LUKÁŠ KOVANDA
Jenže daně z dividend, investičních nemovitostí, tabáku, alkoholu či kratomu nevynesou státnímu rozpočtu dohromady navíc ani 10 miliard korun.
Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.
Potenciál nyní diskutovaných daňových změn však není tak velký, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zejména Babišem zmíněné zvýšení zdanění dividend z 15 na 25 procent státu nepřinese desítky miliard korun ročně. Realisticky lze mluvit spíše o jednotkách miliard.
České domácnosti podle údajů vycházejících z národních účtů získaly jen za první pololetí roku 2025 z rozdělovaných důchodů společností, tedy převážně dividend, 27 miliard korun. Pokud bychom velmi orientačně předpokládali roční objem kolem 50 až 60 miliard, zvýšení sazby o deset procentních bodů by mechanicky znamenalo pět až šest miliard korun dodatečné daně. Skutečnost může být jiná kvůli struktuře příjmů a změnám chování investorů.
Navíc ani tento výnos by celý nezískal stát. Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou je sdílenou daní. V roce 2026 připadá 25,93 procenta jejího celostátního výnosu obcím, 10,23 procenta krajům a pouze 63,84 procenta státnímu rozpočtu. Z pěti miliard korun dodatečně vybrané dividendové daně by tak státní pokladna získala jen přibližně 3,2 miliardy.
Nelze přitom udělat lákavý, ale chybný výpočet, podle něhož zahraniční vlastníci loni odčerpali z Česka na dividendách téměř 340 miliard korun, takže desetiprocentní zvýšení daně automaticky přinese dalších 34 miliard. ČSÚ skutečně uvádí, že zahraniční vlastníci si v roce 2025 rozdělili na dividendách téměř 340 miliard korun. Velká část dividend mezi českými dceřinými společnostmi a zahraničními mateřskými firmami je však při splnění zákonných podmínek od české srážkové daně osvobozena. U vztahu mateřské a dceřiné společnosti jde typicky o nejméně desetiprocentní podíl držený alespoň dvanáct měsíců.
Je tedy třeba korigovat Babišovo srovnání s Německem a Rakouskem. Českých 15 procent je vůči zdanění běžného soukromého investora v těchto zemích skutečně nízká sazba. V Německu činí daň z kapitálových příjmů včetně dividend 25 procent, k ní se ovšem připočítává solidární příplatek. Bez církevní daně tak sazba standardně odpovídá 26,375 procenta. Německo současně poskytuje roční nezdaněný paušál kapitálových příjmů 1000 eur na osobu. V Rakousku nejsou dividendy zdaněny 25 procenty, jak by mohlo z Babišova výroku vyplývat, nýbrž standardně 27,5 procenta.
Jenže Německo i Rakousko zároveň uplatňují evropský režim mateřských a dceřiných společností. Při kvalifikované účasti alespoň deset procent a jejím držení po požadovanou dobu mohou být dividendy mezi společnostmi od srážkové daně osvobozeny. Rakouské ministerstvo financí výslovně uvádí desetiprocentní účast po dobu nejméně jednoho roku, německá pravidla obdobně pracují s deseti procenty a dvanácti měsíci. Česká republika tedy v tomto ohledu není výjimečnou daňovou oázou.
Také vyšší zdanění investičních bytů zatím nelze rozpočtově ocenit. Neexistuje totiž konkrétní návrh sazby ani definice investičního bytu. Pokud by vláda použila stávající daň z nemovitých věcí a například zavedla vyšší koeficient pro třetí či další byt, státní rozpočet by z ní navíc přímo nedostal nic. Sto procent výnosu daně z nemovitých věcí náleží obcím. Chce-li vláda konsolidovat přímo státní rozpočet, musela by vytvořit jiný mechanismus nebo změnit rozpočtové určení daně.
Poněkud větší prostor má vláda u takzvaných daní z neřestí. Schillerová chce změnit zdanění hazardu, zejména v reakci na prudký přesun sázení a hraní na internet. Tady je pro stát výhoda v rozpočtovém určení. Daň z internetových hazardních her patří celá státnímu rozpočtu. U kamenných technických her dostává stát 55 procent a obce 45 procent, u ostatního neinternetového hazardu jde státu 35 procent a obcím 65 procent. Vyšší zdanění právě online hazardu má proto pro státní rozpočet podstatně větší efekt než stejně velké zvýšení daně u kamenných provozoven.
U návykových látek je nejkonkrétnější kratom, kde Schillerová uváděla pozitivní fiskální efekt připravované změny kolem 1,2 miliardy korun. Ve hře jsou rovněž zahřívané tabákové výrobky a nikotinové sáčky. Naopak u tvrdého alkoholu nelze s dalšími miliardami nad rámec nynější legislativy zatím počítat. Ministerstvo samo připouští, že růst spotřební daně nevede automaticky k odpovídajícímu růstu inkasa, protože spotřeba klesá a část trhu se může přesouvat do šedé ekonomiky.
Pokud tedy hledáme jedno orientační číslo, dnes známé či naznačené změny mohou státnímu rozpočtu po plném náběhu přinést spíše vyšší jednotky miliard korun ročně než desítky miliard. U samotného zvýšení dividendové daně lze za realistický řád považoval zhruba tři až pět miliard korun ročně přímo pro státní rozpočet. Kratom může přidat zhruba miliardu, hazard a další návykové látky další jednotky miliard podle konkrétních sazeb.
Ani poměrně široký daňový balík tedy sám nevyřeší schodek blížící se 400 miliardám korun. Babišova vláda bude-li chtít od roku 2028 skutečně konsolidovat veřejné finance, se nevyhne také úsporám na výdajové straně. Daň z dividend, investičních bytů, hazardu či nikotinových výrobků může být součástí řešení. Těžko však může být řešením samotným.
LUKASKOVANDA.CZ
- Takové malé volební shrnutí: Co bude dál? - 8.9.2026
- Homo domesticus … terminální stadium lidstva? - 8.9.2026
- Vláda otevírá dveře zvýšení daní - 8.9.2026

Kovanda jako obvykle, bez korekce zdravého rozumu kritizuje něco, co je nepodstatné, namísto komentáře klíčového problému. Že prý je prostor u daní z neřestí…kde prosímvás, když už se vyplatí dovážet tabák i z německa???
Vím, bylo to dávno, ale měli jsme tu takového progresivního ministra financí, kterej si nechal udělat fůru analýz, z nihž vesměs plynulo, že daně jsou neúnosně vysoké a jejich zvyšování v delším horizontu reálné příjmy státní kasy sníží. Jmenoval se Kalousek, nechal si prohrabat popelnice a zjistil, že každá třetí až čtrvtá krabička cigaret nebyla zdaněna v ČR. Tak zvednul drasticky daň z tabáku, aby posílil zisky pašeráků a opticky i úspory těch, co si tabák legálně vozili ze zahraničí. Výsledkem určitě nebyl přínos pro státní kasu.
Pak tu byla třeba Zelených pitomost s navýšením daně za uhlí, která poprvé v historii vedla k masivnímu nástupu topení odpadky – a zase jedinou reflexí státu bylo anulování domovní svobody formou úředních kontrol topení, ke zvýšení příjmů státu to v delším horizontu určitě nevedlo, nebylo jaksi z čeho.
Tak se dá pokračovat donekonečna a kam se podíváme, tam vidíme zvyšování daní, které reálně nevede k výnosům, ale naopak k poklesu legálních ekonomických aktivit v tomto státě. Takže jediným smysluplným komentářem k jakémukoliv nápadu na zvyšování daní je prosté: jsme za vrcholem Lafferovy křivky a každé zvýšení daní povede jen k poklesu výnosu i prosperity.
Vše to záměrně vede k jediné větě: Musíme zvýšit daň z NEMOVITOSÍ OBČANŮ. O 100, 200, 300, 400….%, aby splnili nařízení svých páníčků z Londýnské City. Jinak si v příštích „volbách“ už ani neškrtnou.
Trefa!
Gojim dobytek má zaplatit dluhy co chazaři ve své nenažranosti nasekali.
A protože je gojim dobytek ještě debilnější než se očekávalo, tak to zase klapne.