21.10.2024
Kategorie: Ekonomika

Zadlužili nás, okradli. Šichtařová uvádí do reality Fialovu sebechválu

Sdílejte článek:

PL/MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ

Premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Seznam Zprávy prohlásil, že, co jeho vláda slíbila – dát dohromady veřejné finance, zreformovat školství, zmodernizovat zdravotnictví a armádu, transformovat energetiku, posílit vědu či postavit dálnice – udělala nebo to začala dělat. „Jestli se pan Fiala chlubí tím, co vše udělala, já bych dodala, že dání veřejných financí dohromady, zreformování školství, transformaci energetiky a posílení vědy – vláda slušně podělala,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová.

Je to velká komedie. Málokdo si uvědomuje, že tohle není druhý pokus, ale už třetí pokus, respektive třetí začátek. Není to totiž tak, že by Ivan Bartoš začal digitalizovat stavební řízení. Je to tak, že už před ním ministryně Klára Dostálová na digitalizaci pracovala.

A Ivan Bartoš s notnou dávkou arogance nakráčel po Dostálové na ministerstvo, všechno, co bylo už hotové, vyhodil, a jeho ajťáci začali od začátku. Jinými slovy, už tam se vyhodily první nemalé peníze. Jenomže Bartošovi ajťáci se nebavili s lidmi z praxe, neptali se, co praxe opravdu potřebuje, a něco si zbastlili sami – a dopadlo to, jak to dopadlo.

Teď je tedy jejich práce zhruba za dvě miliardy opět, už podruhé, vyhozena, a začíná se třetí kolečko. Jenomže je jasné, že se nezadaří do konce vládního období nic dokončit. A já tuším, že příští vláda přijde s kolečkem čtvrtým…

Takže, jak to na mě působí? Jako super penězovod k ajťákům, který páchá v kapsách daňových poplatníků škody, ale kromě těch, kdo systém programují, nikomu nepomáhá, jen škodí.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Seznam Zprávy prohlásil, že, co slíbila – dát dohromady veřejné finance, zreformovat školství, zmodernizovat zdravotnictví a armádu, transformovat energetiku, posílit vědu či postavit dálnice – jeho vláda udělala nebo to začala dělat. A to je potřeba v posledním roce jejího mandátu ukázat lidem, aby nynější koaliční strany opět zvolili. Jak byste z toho vyřčeného zhodnotila plnění slibu „dát dohromady veřejné finance“?

Jestli se pan Fiala chlubí tím, co vše udělala, já bych dodala, že dání veřejných financí dohromady, zreformování školství, transformaci energetiky a posílení vědy – vláda slušně podělala.

Veřejné finance jsou dneska v horším stavu, než když je Fialova vláda přebrala. Jasně, Fialova vláda argumentuje třeba meziročním poklesem tempa růstu schodku rozpočtů… Ale to musíte tak dlouho ve statistice hledat, až něco pozitivního najdete. Já zase naopak vidím neustále narůstající obsluhu státního dluhu.

Reforma školství pokračuje v inkluzi, a od zavedení inkluze mezinárodní srovnávací výsledky školství se neustále propadají. Takže ona „reforma“ kvalitu našeho školství zničila.

Probíhající nákup F-35 do armády se všemi nabalenými náklady za 322 miliard, to se také moc nezadařilo. Fakt si někdo myslí, že v roce 2069 ještě někdo bude v armádě létat pilotním letadlem? Takže, domodernizovali jsme se do skanzenu.

Energetika je v rozkladu.

To je slušné skóre, kolik se toho dá zničit za tři roky jedné vlády.

Tak já vám nevím, kolik toho „běžný občan“ pozná. Pokud bych měla vycházet z toho, že například symbol fialovského progresivismu, Jiří Drahoš, v druhém kole senátních voleb inkasoval skoro 75 procent, musela bych z toho vyvodit, že těchto 75 procent lidí si myslí, že fialovská vláda hospodaří dobře… A to asi nevychází, že? Protože od začátku Fialovy vlády to jde s ekonomikou od deseti k pěti, průmysl se zmenšuje, energetika se rozpadá, konkurenceschopnost uvadá.

Spíš mi z toho tedy vychází, že lidem je už všechno jedno, že rezignovali, ve své frustraci buď k volbám nechodí, nebo volí protestně, ale často iracionálně protestně. Za tohoto nastavení si myslím, že v nejbližší době není možná politická změna.

Ještě v srpnu na mezinárodním agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích se Petr Fiala chválil za pokles cen: „Ceny potravin se snížily, a to výrazně. A snížily se nejvíc ze všech zemí OECD. Meziroční pokles je teď kolem 3,8 procenta a takovým poklesem cen potravin se teď nemůže pochlubit žádná jiná členská země OECD.“ Co byste k cenám potravin u nás řekla vy, pochopitelně bez růžových brýlí a politické sebechvály?

Tak když něco roste skoro nejrychleji mezi zeměmi OECD, následně kvůli efektu statistické základny zase to něco MUSÍ klesat skoro nejrychleji. To je prosté popsání statistického jevu. Nemá to nic společného s úspěchem či neúspěchem vlády, je to chování statistického jevu, kterému se říká efekt statistické základny. A mimochodem, aktuálně poslední statistiky o inflaci, které se týkají září, ukazují, že jsou to právě potraviny, které nejvíce přispěly k opětovnému NÁRŮSTU inflace. Efekt statistické základny se totiž již vyčerpal. Takže s razantním poklesem cen potravin je konec.

Mezinárodní měnový fond ve své nejnovější zprávě upozorňuje, že veřejné zadlužení napříč globální ekonomikou znovu narůstá. Rovněž varuje před větší vstřícností politiků vůči rozvolněné fiskální politice. Jak velkou váhu závěry, zjištění a doporučení MMF mají?

Není to nic, co bychom nevěděli, nebo na co bych dlouhodobě neupozorňovala. Jediné, co pohled MMF přináší nového, je to, že to nyní říká jakási „autorita“ (ačkoliv slovo autorita říkám s poměrně velkou ironií, protože MMF má sám dost svých vlastních škraloupů). Je ale vždy dobré, když se problémy pojmenovávají. Je fakt, že značná část lidí si vůbec neuvědomuje, že tento problém je problémem. Lidé totiž mají pocit, že veřejné dluhy se jich nijak netýkají, jsou jakési virtuální, a že se nemusí platit. Ale to není pravda, ony se platí. My všichni je platíme. Platíme je na naší životní úrovni.

Asi nejjednodušeji pochopitelné to je na inflaci. Všichni patrně víme, že během zhruba tří post-covidových let inflace zničila kumulovaně asi třetinu našich úspor. To je zjevná ztráta pro každého z nás. Ale zdaleka ne každý si uvědomuje, že tato inflace byla přímým (!) důsledkem zadlužení, které země vyrobily během pandemie a pod záminkou pandemie. Neboli, zadlužili jsme se – přišli jsme o úspory. A když nyní celosvětově dluh roste – opět přijdeme o úspory. Tak to prostě je, to neokecáme. Tím, že nás politici zadlužují, nás okrádají. Současný dluh jsou naše budoucí vyšší daně, naše budoucí vyšší inflace.

Už skoro za dveřmi jsou volby příštího amerického prezidenta. V českých médiích opakovaně zaznívá, že Harrisová je na rozdíl od Trumpa méně protekcionistická a vyznává volnější obchodní spolupráci. Z tohoto pohledu je tedy (nejen) pro českého spotřebitele jednoznačně lepší její zvolení. Máme tedy důvod držet palce demokratické kandidátce?

Uf, to je podobná filipika, jako když komunisté označovali nacistické Německo za krajně pravicové. Přitom NSDAP měla přímo ve svém názvu slova „národně sociální“, neboli se sama hlásila k levici! Z nějakého důvodu, který souvisel s propagandou, se ale levičáci překřtili na pravičáky. To je jenom jeden z mála příkladů z historie, kde se nálepkou propagandisticky úplně o 180 stupňů převrátila realita. A toto je podobný příklad. Harrisová je neomarxistka, akorát ve variantě ESG ideologie. To je levice par excellence, a levice automaticky také znamená protekcionismus.

Ale pozor, nechci, aby to vyznělo, že Trump je svatoušek a ideál. Trump je skutečně protekcionista. Ale pořád je v obchodě svobodomyslnější než Harrisová, nestaví se třeba proti obchodu s fosilními palivy a podobně.

Ani jedna volba není dobrá, ale Trump je pro mne volba mnohem přijatelnější. Je to dost tristní, že tak velká země jako USA dokáže vygenerovat jednoho kandidáta špatného a druhého katastrofálního.

 

PL

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
3 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)