17.7.2019
Redakce
0
Kategorie: Multikulturní soužití

Vítejte v době teroru menšin nad většinami!

Sdílejte článek:

IVAN HOLEK

Žijeme ve velmi zvláštní době, v níž se jevy, stojící mimo normu, začínají prosazovat jako norma pro celou společnost. Na základě toho se však poté, relativně normální společnost, stává sama postupně nenormální.

Buďme konkrétní a ukažme si dva příklady. Na Slovensku proběhla nedávno intenzivní kampaň za to, aby všichni příští prváci museli povinně absolvovat rok v předškolním zařízení. Zdůvodňovalo se to tím, že to velmi pomůže dětem ze znevýhodněného prostředí, zejména dětem z romské komunity, které získají základní sociální a hygienické návyky. A v nemalé míře i základy slovenského jazyka.

Jde o ukázkový příklad terorizování většiny menšinou, které se setkalo s odporem mnoha rodičů. Jsou totiž toho názoru, že rodič má právo rozhodovat o životě svého dítěte, a pokud se o něj zodpovědně stará a chce si ho v předškolním věku ponechat doma, stát mu nemá právo něco povinně nařizovat.

Celá kauza je ukázkovým příkladem toho, jak v dnešní zvláštní době doplácejí čestní, poctiví a odpovědní na nezodpovědné a neukázněné, jejichž nezodpovědnost se stává rozhodujícím kritériem pro vznik zákona, dopadajícího ve stejné míře na všechny bez rozdílu.

A podívejme se na další příklad, který ještě radikálnějším způsobem zasahuje do normálního života většiny, právě na základě z normy vybočující chování menšiny. Jde o homosexualitu a gender ideologii.

Všichni víme, že v normální, heterosexuální společnosti existují a vždy existovaly určité skupiny, které vnímají vlastní sexualitu trochu jinak. Jde o lidi, kteří se necítí doma ať už ve svém mužském nebo ženském těle. Vnitřně se tedy cítí být jiní, než to z hlediska zevnějšku vypadá. Podle toho se mnohdy chovají a jednají, co ve většinové společnosti zákonitě vzbuzuje minimálně rozpaky.

Samozřejmě, že není správné, aby tito lidé byli většinovou společností nějak perzekuováni, ale není správný ani opačný extrém, když je v dnešní době těmito menšinami perzekuována celá společnost.

Jak? Třeba právě v té nejcitlivější oblasti, a sice, při výchově a formování dětí. Děje se tak na školách, kde při výchově ke gender toleranci jsou normální děti často nuceny vžívat se do myšlení homosexuálních jedinců nebo jsou dokonce informovány o způsobu homosexuálního pohlavního styku v souvislosti s ochranou, kterou je třeba při něm používat.

Takové něco je tím nejhorším terorem mimo normy stojící menšiny na normální většinu. Dítě totiž častokrát nemá o těchto věcech ani tušení a zcela přirozeně si žije svůj život v rámci všeobecné normy. A do jeho nevinnosti je surově zasahováno tím, že se nejen že předčasně seznamuje s něčím “jiným”, ale že je dokonce násilně nuceno vžívat se do tohoto “jiného”.

Kdyby byly děti jen velmi citlivě informovány o těchto skutečnostech, bylo by to v pořádku. Ale jak již bylo zmíněno, praxe je taková, že jsou v rámci výuky ke gender toleranci nuceny hrát třeba v motivačních scénkách setkání a navazování vztahu homosexuální dvojice. Nebo jsou “znalými” a “moudrými” informováni o tom, že pohlaví, se kterým se narodili, není vůbec něčím závazným. Že je v tomto směru možné si volně vybírat ze široké nabídky, podle svých osobních představ. Neboť člověk má být svobodný a nesmí být ničím omezován.

Takovým způsobem však děti začínají pochybovat o své vlastní sexuální orientaci a to zdravé, normální a zcela přirozené je v nich zpochybňováno, atakovány a terorizováno něčím, co ve vztahu k většinové populaci stojí mimo normu.

Je něco takového normální? Je to zdravé? Není to snad pouze chorobné upadání do extrémů v tom smyslu, že zatímco v minulosti byly homosexuální a jinak smýšlející menšiny terorizováno většinou, dnes je scestnými názory těchto menšin terorizována většina? Není nenormální, že to, co stojí mimo normu, se protlačuje jako norma pro ty, kterých by nic takového nikdy nenapadlo?

Jakým způsobem však správně řešit tyto problémy?

Existuje jen jediný správný způsob jejich řešení, opírající se o pochopení duchovních souvislostí a zákonitostí.

Co to konkrétně znamená z hlediska našich dvou zmíněných příkladů?

V případě snahy o uzákonění povinné školní docházky paušálně pro všechny děti to znamená, že rodiče, kteří se příkladně starají své děti stojí duchovně a osobnostně mnohem výše, než rodiče, kteří se o ně zodpovědně nestarají. Pokud však chce někdo vytvořit zákon, platný pro všechny, a příčinou jeho vzniku je chování nezodpovědných, musí se jeho uplatnění i na těch odpovědných setkat s oprávněným odporem.

Jednoduché řešení problému spočívá v tom, že k odpovědnější výchově dětí nezodpovědných rodičů může stát přistupovat i nátlakově. Odpovědným rodičům však má být ve vztahu předškolním zařízením ponechány právo jejich osobního, svobodného rozhodnutí.

No jaké je správné duchovní řešení problému homosexuality?

V první řadě si každý, kdo se v mužském těle cítí jako žena a v ženském těle jako muž musí uvědomit, že to není přirozené, a že tedy je v první řadě nějaká chyba v něm samotném. A tuto chybu je třeba hledat a pracovat na jejím odstranění tak, aby se vše dříve, nebo později mohlo dostat opět do normálu.

Jedině v tomto spočívá konstruktivní přístup k věci. A každý, kdo chce takovýmto konstruktivním způsobem svůj problém řešit, může se v tomto směru ponořit do zkoumání duchovních souvislostí a zákonitostí, které mu ukáží cestu. Neboť kdo opravdu vážně hledá, celkem zaručeně i najde.

Je však velkým neštěstím pro každého jedince, nacházejícího se ve vnitřním rozporu mezi svým cítěním a vlastním fyzickým tělem, pokud uvěří tomu, že takový stav je zcela přirozený. Že taková jinakost je prostě normální, a proto je třeba bojovat, aby byla i společností vnímána jako normální.

Celá tragédie spočívá v tom, že místo toho, aby se dotyčný soustředil na vlastní, osobní boj se svou odchylkou, soustřeďuje se na vnější boj za to, aby jeho jinakost byla společností akceptována jako normální. Aby to bylo společností bráno jako něco přirozené, ačkoli to takovým není, ani nikdy nebude, protože přirozené může být jen to, co není ve vnitřním rozporu se sebou samým.

Pokud ale společnost na normalizaci něčeho, co stojí mimo normu přistoupí tak, jak se to děje v současnosti, lže sama sobě. A zároveň duchovně škodí všem “jinak” orientovaným lidem. Škodí jim tím, že jim bere motivaci a důvod duchovně pracovat na sobě a na opětovném nastolení stavu přirozené vnitřní harmonie se sebou samým.

A přesně tentýž princip platí i při současné kauze ospravedlňování a obhajování pedofilie v deníku Sme. Ne většinová společnost má mít pochopení a přizpůsobovat se, ale naopak jedinci postižení pedofilií musí pochopit, že jsou odchylkou od normy, a musí vnitřně začít na sobě pracovat takovým způsobem, aby se oni sami opět dostali do normálu. Člověk se totiž nemá podvolovat svým chybám a slabostem, nebo se nebodaj snažit o jejich celospolečenskou akceptaci, ale má se svými chybami a slabostmi bojovat, aby nad nimi mohl nakonec zvítězit. To je jediný správný postoj.

Na naší planetě existuje množství problémů, které čekají na své řešení. Lidé je však řeší po svém, čili tak, jak oni sami považují za nejlepší. A tak se často mnohé problémy, řešeny takovým čistě lidským způsobem, stávají nakonec ještě většími problémy, vytvářejícími ještě větší pnutí podobně, jako například při snaze o paušálních uzákonění povinné předškolní docházky, při celoplošném prosazování sexuální “jinakosti” jako normy nebo při omlouvání pedofilie .

Z tohoto důvodu by si proto měli lidé už konečně uvědomit, že všechny naše problémy lze optimálně řešit a vyřešit jedině v zohlednění duchovních souvislostí a zákonitostí, stávajících v našem univerzu, kterým podléhá celé naše bytí.

Autor: Ivan Holek

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (25 votes, average: 4,60 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Další oběť genderové války

    ALEXANDER TOMSKÝ Marx měl možná přece jen pravdu, i když ne v roce 1848, kdy mluvil o strašidlu revoluce obcházejícím Evropu. About

    Vive la France! Inšalláh

    LU LINA Pokaždé, když se už i v českých médiích objeví informace o problému, který je v nějaké západní zemi sice